Hora Říp

Kde: Mnetěš, okres Litoměřice
Proč právě sem: Se slovanským osídlením českých zemí je bytostně spjata hora Říp nedaleko vesnice Mnetěš. Právě zde se měl podle pověsti zastavit praotec Čech a usídlit se s prvními Slovany na našem území. Na vrcholu hory lidé uvidí rotundu svatého Jiří a svatého Vojtěcha, která patří mezi nejvýznamnější románské stavby v České republice. Pod vrcholem nedaleko Roudnické vyhlídky návštěvníci najdou i místo, kde byl v roce 1868 vyzdvihnut jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Vyšehrad

Kde: Praha
Proč právě sem: Vyšehrad je významným dějištěm české historie. Od raného středověku několikrát změnil svou podobu. Osídlen byl již v dávných dobách, ale historické doklady existence vyšehradského hradiště pocházejí až z poloviny 10. století. Tehdy v jeho bezpečí mincíři razili stříbrné denáry knížete Boleslava II. Dnes na Vyšehradě lidé uvidí baziliku svatých Petra a Pavla, románskou rotundu sv. Martina nebo hřbitov, kde jsou pohřbeni velikáni českých dějin.

Hradiště Bezemín

Kde: Cebiv, okres Tachov
Proč právě sem: Hradiště Bezemín v 8. století vybudovali Slované z kmene Lučanů. Opevněný ostroh nad zákrutem potoka Hadovka obývali asi století. Pak bylo hradiště pravděpodobně vypáleno. Archeologové na místě našli ohořelé zbytky palisádového opevnění. Nedaleko hradiště se nacházelo i pohřebiště s více než 40 mohylami. Dodnes hradiště obepíná hliněný val, který rozeznají i laici. Návštěvníci si mohou projít i naučnou stezku Šipín a podívat se na nedalekou zříceninu hradu Gutštějn.

Stezka Po stopách slovanských bohů

Kde: Bílov, okres Plzeň-sever
Proč právě sem: Dvacetikilometrová naučná stezka Po stopách slovanských bohů provede milovníky slovanské mytologie malebným krajem Plzeňska. Lidé se po cestě dozví základní informace o všech důležitých slovanských bozích. Cedule doplňují kresby studentů gymnázia v Plasích. Trasa vede z Vysoké Libyně okolo Horního rybníka do Potvorova. Tvoří smyčku kolem Potvorského kopce a míjí Odlezelské jezero s dvoumetrovým vodopádem. Poslední zastavení stezky lidé najdou v Bílově.

Hradiště Branišovice

Kde: Branišovice u Římova, okres České Budějovice
Proč právě sem: Hradiště na ostrohu řeky Malše u Branišovic je jedno z nejstarších slovanských hradišť v jižních Čechách. Bylo pravděpodobně založeno v 8. století a zaniklo asi o století později. Tvoří ho dvě předhradí a hlavní akropole. Vyvýšeninu protínají tři valy, které jednotlivé části hradiště v minulosti rozdělovaly. Některé části valů jsou dodnes rozeznatelné. Pozůstatky opevnění archeologové nalezli i na příkrých úbočích kopce. Na protějším břehu řeky Malše se rozkládá poutní místo Římov.

Archeoskanzen Modrá

Kde: Modrá, okres Uherské Hradiště
Proč právě sem: Do období raného středověku návštěvníky přenese archeoskanzen Modrá u Uherského Hradiště. Lidé uvidí knížecí palác, dílnu klenotníka a kovolitce, pekárnu a nadzemní stavení prostých Slovanů. Archeoskanzen stojí na místě původního slovanského osídlení. Návštěvníci se podívají i do repliky Velkomoravského kostelíka, vedle kterého najdou i základy původní stavby odkryté archeology. Jako na dlani uvidí skanzen lidé z vyhlídkové věže uprostřed hradiště.

Valy u Mikulčic

Kde: Mikulčice, okres Hodonín
Proč právě sem: Návštěvníci Valů u Mikulčic se ocitnou na místě jednoho z největších slovanských hradišť na území České republiky. Uvidí zrekonstruované základy osmi kostelů a knížecího paláce. Navštívit mohou i muzeum, kde si prohlédnou věci, které objevili archeologové. Například meče, velkomoravské gombíky, ale i dřevěné čluny nalezené v zaniklých říčních ramenech řeky Moravy. Vědci našli i pozůstatky tří kůlových mostů a více než dva a půl tisíce hrobů.

Socha Radegasta

Kde: Dolní Bečva, okres Vsetín
Proč právě sem: Přes tři metry vysoká socha slovanského boha Radegasta stojí nedaleko stejnojmenného vrcholu moravskoslezských Beskyd. Radegast byl bohem Slunce a úrody. Proto v pravé ruce drží roh hojnosti. Podle legend původně na vrcholu stávala dřevěná socha Radegasta s pancířem ze zlata a hrozivou helmou. Věrozvěsti Cyril a Metoděj měli přikázat sochu strhnout a spálit. Podle pověsti ji ale pohanští kněží schovali do svatyně v nitru hory, kde možná přebývá dodnes.

Opevněné hradisko Stavenice

Kde: Stavenice, okres Šumperk
Proč právě sem: Území mezi dnešními vesnicemi Stavenice a Moravičany osídlili lidé už v době bronzové. Asi dva kilometry po modré turistické značce návštěvníci dojdou na místo, kde od 10. století stávalo slovanské hradiště. Uvidí hluboko posazenou úvozovou cestu, která obráncům pomáhala při odrážení útočníků a zbytky valů. Podle dosavadních průzkumů hradiště nebylo trvale osídleno a sloužilo jako útočiště v případě napadení. Slovanské sídliště se nacházelo v nedalekých Moravičanech.

Slavníkovské hradiště Libice

Kde: Libice nad Cidlinou, okres Nymburk
Proč právě sem: Slavné hradiště rodu Slavníkovců lidé najdou u soutoku řek Labe a Cidliny. Vládnoucí Přemyslovci sídlo konkurenčního rodu v roce 995 vypálili a všechny jeho obyvatele vyvraždili. Jediní, kdo přemyslovskou řež přežili, byli bratři Radim a Vojtěch, kteří v době masakru nebyli v hradišti. Později byli oba svatořečeni. Dnes lidé na místě najdou zbytky základů kostela, paláce, vstupní brány a věže. Návštěvníci před základy kostela uvidí i bronzové sousoší svatořečených bratrů.

LUCIE KOHOUTKOVÁ A LADISLAV ZOUHAR