Jeden z nejtěžších treků světa vedoucí z Mexika do Kanady byl jejím snem. K pokusu o jeho splnění ji nakonec paradoxně dovedly až závažné zdravotní potíže, jichž se jí na dobrodružném putování nakonec povedlo zbavit.

„Zrálo to ve mně zhruba šest let, ale dlouho mi to přišlo jako nereálný sen, mimo jiné i proto, že se bojím létat a do Ameriky je to devět hodin letu. Navíc se mi zdálo neuvěřitelné, že je vůbec možné fyzicky i psychicky, takto Ameriku pěšky přejít. Pak to ale zvládli Češi a já si řekla, že by to přece jen mohlo někdy vyjít. Hlavním impulzem se pak stalo mé zdraví,“ přiblížila Monika Benešová.

Zjednodušeně by podle svých slov své zdravotní problémy popsala jako rok trvající střevní chřipku. Během té doby se snažila normálně fungovat, chodit do práce a obtížím se nepoddávat.

„Zároveň jsme se s lékaři snažili přijít na to, čím jsou mé problémy způsobeny a jak by je bylo možné řešit. Ukázalo se, že jde o alergii na lepek, mléko a sóju,“ popsala Monika Benešová.

Stres a nesprávná životospráva

Za svými potížemi cestovatelka zpětně vidí hlavně stres a nesprávnou životosprávu. Tělo jí dávalo jasné signály, že tudy cesta nevede, ale ona jej neposlouchala. Výsledkem byly zmiňované zdravotní problémy. A právě cesta do Ameriky se mladé ženě zdála jako dobré řešení.

„Věřila jsem, že změním-li životosprávu, životní styl a pokusím-li se opět najít samu sebe, tak se můj zdravotní stav zlepší. Pacifická hřebenovka se pro mě stala cestou, jak se dostat ze stresu, v jakém jsem byla," vzpomíná Monika Benešová.

"Samozřejmě i tam bylo plno stresových situací, ale ty mě nevyčerpávaly, naopak zocelovaly. A tak jsem si řekla, že bych to aspoň zkusila. Neplánovala jsem, kolik toho ujdu, a už vůbec, že bych to mohla zdolat celé,“ dodává.

Pochod pouští i mrazivými horami

Počátky putování podle ní nebyly rozhodně snadné - trávicí problémy jí cestu dost znepříjemňovaly. Musela myslet na to, aby měla při sobě stále dostatek vody, a vezla si také speciální stravu.

„Každopádně jsem celou dobu věřila, že se mé zdraví zlepší, což se nakonec stalo. Stále nemohu jíst vše, ale se situací před hřebenovkou je to nesrovnatelné,“ podotkla cestovatelka, která na trase zažila nejedno dobrodružství od setkání s pumou nebo medvědicí s medvíďaty až po vysilující pochod pouští i mrazivými horami.