Předně ti, kteří svůj pobyt plánují do oblasti jižní Dalmácie, mají blízko do Národního parku Mljet na stejnojmenném ostrově nedaleko Pelješace, Dubrovníku a Korčuly.

Ačkoliv oblast vyniká kulturněhistorickým dědictvím sahajícím do doby přes Dubrovnickou republiku, římské císařství až do doby ilyrských plemen, o prohlášení statusu národního parku se zasloužila především jeho slano-sladká jezera, ale i bujný rostlinný svět a jedinečné členité pobřeží s útesy, hřebeny a četnými ostrůvky.

Polojeskyně, jeskyně a propasti, ale také mljetské slatiny nebo mokřiny přitahují již po desetiletí nejen přírodovědce, ale i turisty hledající nedotčenou přírodu. Do národního parku Mljet se můžete svézt lodní linkou z Dubrovníku nebo turistickými loděmi z Korčuly, Hvaru a Splitu do přístavu Pomena.

Trasa národního parku vás zavede například ke dvěma slaným jezerům – Velikému s rozlohou 145 hektarů a hloubkou až 46 metrů, a Malému o rozloze 24 hektarů a hloubce až 29 metrů. Obě jezera vznikla průnikem moře do „těla“ ostrova – proto je lidé, ačkoliv jde o mořskou vodu, začali nazývat jezery.

Uprostřed Velikého jezera je ukryta ještě jedna částečně přírodní, částečně kulturněhistorická a turistická lahůdka – malebný ostrůvek Svaté Marie s bývalým kostelíkem a benediktinským klášterem z 12. století. Místní lidé jej nazývají také jménem Melita, které získal podle stejnojmenného hotelu a restaurace dříve umístěných ve starobylé klášterní budově.

Pět typů lesa

Na rozdíl od středomořského pobřeží si území v části národního parku získalo atribut zeleného ostrova.

Na tom, že tu v současnosti roste pět různých typů lesa – od pozůstatků středomořského pralesa tvořeného dubem cesmínovitým až po divoké olivovníky, rohovníky či pinie – mají největší zásluhu benediktinští řeholníci, kteří po několik století přísně zakazovali osídlování ostrova především v části území dnešního národního parku.

Vody Mljetu, dodnes známé jako oceánograficky živá oblast, byly kdysi oblíbeným stanovištěm středomořského tuleně. Slavný francouzský oceánograf Jacques Cousteau při potápění v podmoří ostrova před čtyřiceti lety prohlásil, že tamější voda je jednou z nejčistších na světě.

Plitvická jezera

V návštěvnosti chorvatských národních parků ale stále vedou Plitvická jezera nacházející se na horním toku řeky Korana v blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou.

Ročně park navštíví na 200 tisíc turistů ze všech koutů světa – na ploše přes 29 tisíc hektarů mohou obdivovat 140 vodopádů, 20 jeskyní a zřídel. Milovníci Mayovek mohou vstoupit na stezky a mosty vedoucí po obou stranách kaňonů i pod divokými vodopády, na nichž se točil legendární film Poklad na stříbrném jezeře.

Za kaskádovými vodopády se můžete vydat i do nejmladšího ze sedmi chorvatských národních parků – Krka – v centrální části Dalmácie nedaleko města Šibenik. Čistá krasová řeka, atraktivní díky svým četným jezírkům a různobarevným vodopádům, se dvěma třetinami své délky zařezává do zelení pokrytého kaňonu.

V ceně vstupenky pro jednotlivce je navíc zahrnuta bezplatná doprava autobusem od vstupu Lozovac ke Skradinskému vodopádu a zpět. Na území Skradinského vodopádu si turisté mohou prohlédnout mlýny s etnografickými sbírkami.

Více informací najdete na www.chorvatsko.cz, což je server s praktickými informacemi o jednotlivých oblastech, dopravními informacemi a podobně.

Informace o Chorvatsku hledejte i na www.htz.cz, jedná se o oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení.

Informace o Národním parku Mljet jsou na stránkách www.np-mljet.hr

Vstupné

MLJET: Jednotlivci i skupiny 90 kun, děti do šesti let mají vstup zdarma.

PLITVICKÁ JEZERA: Dospělí-jednotlivci 110 kun, skupinky nad 15 lidí 100 kun, děti od 7 do 18 let 55 kun. Parkovné: cena za osobní automobil je 7 kun za hodinu, obytný vůz nebo přívěs 70 kun za den.

KRKA: Dospělí-jednotlivci/skupina 95/90 kun, děti od 7 do 14 letjednotliv­ci/skupina 70/65 kun.

Pozn. (1 chorvatská kuna je v přepočtu asi 3,528 české koruny)

Autor: LENKA VAŠKOVÁ