Stejně jako je pro Čechy posvátná Vltava, je pro Moravany důležitá řeka Morava. Vždyť po ní nese celá východní část země své jméno. I vodáci tento tok milují, a jezdí na ni i ti z Čech.

Morava znamená voda nebo močál a pochází ještě z předslovanských dob. Název historické země Moravy vlastně znamená krajina kolem Moravy.

Hraniční tok

Část toku řeky tvoří hranici mezi Čechami a Moravou, na jihu zase mezi Českou republikou a Slovenskem a posléze rakousko-slovenskou státní hranici. Morava je třetí nejdelší českou řekou. Její délka je celkem 353 kilometrů, přičemž na našem území urazí necelých 270 kilometrů.

Krásy kolem řeky
Morava protéká několika moravskými městy Litovlí, Olomoucí, Kojetínem, Kroměříží, Otrokovicemi, Napajedly, Uherským Hradištěm, Uherským Ostrohem, Veselím nad Moravou a Hodonínem.

Od Otrokovic po Rohatec vede podél Moravy stará vodní cesta vybudovaná ve třicátých letech minulého století 52 kilometrů dlouhý Baťův kanál. Ten v současnosti slouží turistům. Můžete po něm plout na výletních lodích, motorových člunech i kánoích, kajacích či raftech. Půjčit si tu můžete rovněž hausbót.

Tok řeky začíná kousek pod vrcholem Králického Sněžníku poblíž oblíbeného střediska Dolní Morava, u bratislavské městské části Devín, pod zříceninou stejnojmenného hradu se pak řeka vlévá do Dunaje. Pro vodáky je sice pramen Moravy ještě nezajímavý, turisty je však hojně vyhledávaný.

Pramen v podobě studánky v nadmořské výšce 1 380 metrů ani nelze při výstupu na nejvyšší vrchol pohoří Králický Sněžník minout.

Studánka je ovšem jen symbolickým pramenem, řeka totiž vzniká z mnoha malých pramínků, kterých je prý tolik, kolik je v roce dnů. Potůček pak stéká prudkým svahem do údolí a poté, co se do něj vlévají další potoky a řeky, se stává říčkou a posléze řekou.

Kudy teče řeka Morava, začíná být pro vodáky zajímavé až od místa Vilemínka, kde je první nástupní místo na, v těchto místech ještě divokou, říčku. Celkem je sjízdných 344 kilometrů jejího toku. Vybírat můžete ze tří úseků - horního, středního a dolního - přičemž jen poslední dva jsou sjízdné celoročně.

Divoká a obtížná

Horní úsek řeky Moravy se splouvá většinou na jaře, kdy tají sněhy na Králickém Sněžníku, nebo když hodně prší a je dostatek vody. Pro sváteční vodáky na laminátových kánoích horní část řeky vhodná není.

Koryto je tu úzké a kamenité s peřejemi. Většinou se sem vydávají zkušení „říční vlci“ na kajacích či nafukovacích kánoích. Od Vilemínky se jezdí do Velké Moravy, dále se pokračuje do Hanušovic a poslední úsek končí u Postřelmova.

U Hanušovic se díky mnoha přítokům mění charakter říčky na širší a mírnější tok. I zde vám ale plavbu zpestří peřeje, náročné jezy nebo spadlé stromy.

Většinou je řeka sjízdná až od Hanušovic, známých pivovarem Holba. Po vodě až do Olomouce U Postřelmova, poté, co se do Moravy vlévá Desná, získává řeka mírnější spád, opouští lesy a hory a vlévá se do nížinné krajiny.

I pro méně zkušené

Tady mohou do lodí nastoupit i méně zkušení vodáci a užívat si překrásnou krajinu Litovelského Pomoraví, která začíná u mostu v Mohelnici. Tato část je i nejkrásnější a nejčastěji sjížděná na celém toku. Řeka se tu kroutí krajinou a lemují ji příjemné písečné pláže. Jedinou nevýhodou pro vodáky je, že Litovelské Pomoraví je chráněnou krajinnou oblastí a plavba je tu omezována a někdy i zakázána.

Rovněž táboření je povolené jen na několika málo místech.

Hlavní koryto řeky je celoročně sjízdné od Mohelnice po Litovel. Úsek dlouhý 14,9 kilometru vám zpestří čtyři jezy, které je nutné přenést.

V současnosti, konkrétně až do konce července, však není možné splouvat řeku od Litovle. V korytě řeky totiž v těchto místech vznikají náplavy a ostrůvky, a tvoří se tu tak unikátní říční síť, kde hnízdí mnoho vzácných druhů ptáků (třeba ledňáček říční). Úsek od Litovle do Hynkova, dlouhý 9,4 kilometru, je však možné sjet po Malé Vodě.

Na tento kanál odbočíte před Litovlí u koupaliště. Od 1. srpna do 31. března můžete splouvat hlavní tok řeky, jen se připravte na velké množství naplaveného dřeva. Celoročně je uzavřená část od jezu v Hynkově až k místu, kde se do Moravy vlévá říčka Cholinka.

Dolní úsek

Tato část řeky se objíždí po Mlýnském potoce, po němž můžete pokračovat až do Olomouce nebo je možné na jezu U Tří mostů přenést loď na Cholinku a po ní se vrátit zpět na Moravu.

V Olomouci začíná dolní úsek. Tady už je Morava mírnou nížinnou řekou, ideální pro rekreační kanoisty nebo majitele mořských kajaků, kterým nevadí tzv. „volej“, neboli řeka bez proudu.

Filmařův ráj

Od Bzence až po Rohatec se řeka vlní krajinou známou jako Moravská Sahara. Tomuto meandrujícímu úseku se říká Osypané břehy a je chráněn jako přírodní památka právě kvůli zákrutám řeky. Jde totiž o poslední místo, kde se zachovalo přirozené koryto a řeka tu vytváří až třináct metrů vysoké pískové stěny.

Oblast je zajímavá také tím, že se tu natáčel film Karla Zemana Cesta do pravěku. U Rohatce, kde řeka začíná tvořit státní hranici se Slovenskem, vodáci většinou svou pouť po řece Moravě končí.

Důležité informacePlavidla si na horním a středním úseku můžete půjčit v Půjčovně lodí Morava nebo v Půjčovně lodí Samba.
Více informací o sjízdnosti jednotlivých úseků získáte na stránkách www.raft.cz.
První větší tábořiště je v Hanušovicích, větší je Camping Aloisov v Rudě nad Moravou. Možnosti táboření jsou omezené v Litovelském Pomoraví. Možné je to jen na tábořišti Nové Mlýny kemp Stodola, v Litovli (areál na levém břehu) a v Hynkově (na hřišti TJ Sokol).