Pálava je oblíbenou dovolenkovou destinací už řadu let. Území o rozloze 83 kilometrů čtverečních pokrývá hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a sníženinu jižně od něj až po státní hranici s Rakouskem. V kraji sídlí krásná jihomoravská města Mikulov, Kletnice, Dolní a Horní Věstonice a Pavlov.

Pavlovské kopce budované tvrdými vápenci vytvářejí na mnoha místech malebné skalní útesy, z nichž mnohé zdobí zříceniny hradů. Ční nad jinak rovinatou krajinou úrodných vinic, dubových hájů a lužních lesů či jiných mokřadů.

Unikátní příroda

Vzhledem k zeměpisné poloze a velké různorodosti dílčích úseků jsou dnes Pálava i její okolí domovem nespočtu cenných druhů rostlin a zvířat. Mnohé z nich se dokonce nevyskytují nikde jinde v České republice! Spatřit tu tak můžete například motýly otakárky ovocné či ohrožené brouky tesaříky obrovské.

Od roku 2004 zde v rámci ptačí oblasti ochraňují i populace čápa bílého či orla mořského, který přilétá zimovat na novomlýnských nádržích a v Křivém jezeru. V létě a v zimě sem přilétají mnohé druhy netopýrů, kteří sídlí v dutinách stromů a v jeskyních vápencových útesů.

Protože se Pálava nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny, tedy v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, vinná réva tu roste skoro sama. Téměř středomořské podnebí umožňuje také výskyt mnoha druhů rostlin, které kvetou pouze tady.

Symbolem pálavské krajiny jsou barevné kosatce nízké, které ovšem najdete na skalní stepi Děvína jen zjara. V současných týdnech se tak místo něj můžete potěšit třeba příjemnou vůní bílých květů proskurníku lékařského. Mimořádné postavení tohoto českého kousku přírody dokládá zápis na seznam přírodních památek UNESCO.

Bohatá historie

Pálava má snad více než kterékoliv jiné místo v České republice historickou a mytickou důležitost. Prastará krajina jižní Moravy patří k nejdéle osídleným místům u nás. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, z nichž archeologové vykopali nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámou sošku Věstonické venuše.

Ve 2. století stál na návrší nad levým břehem Dyje římský vojenský tábor a na nedalekém Pohansku existovalo významné středisko Velkomoravské říše. Ve středověku se centrem kultury stal zase Mikulov, jemuž toto výsostné postavení, alespoň v rámci Pálavy, patří dodnes.

Toto město se pyšní jedinečnou architekturou, obdivovanou nejedním nadšencem historie. Na starém náměstí stojí řada renesančních domů, z nichž nejvýznamnější je rohový dům U Rytířů z roku 1591, který zdobí sgrafita s biblickými a antickými výjevy. Nepřehlédnutelnou dominantu města tvoří barokní zámek Mikulov, ale ani zde výčet cenných památek nekončí.

Máte-li čas, zajděte do kaple sv. Šebestiána na vrcholu Svatého kopečku nebo do kostela sv. Anny, kde se nachází pohřební kaple starobylého rodu Dietrichsteinů, který je s městem spojován.

Část Mikulova v těsném sousedství zámeckého vrchu byla v 15. století obydlená židovským obyvatelstvem a později se vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto. Jeho jádro spolu se synagogou, hřbitovem a židovskými lázněmi můžete prozkoumat v rámci naučné stezky židovskou čtvrtí.

Procházka celým krajem

Při procházkách po Pavlovských skalách se vám nabízí krásný pohled na lesy s lípami a javory, šípkovou doubravu i skalní step. Pokud se nemůžete rozhodnout, co byste vlastně z Pálavy chtěli vidět, můžete se vydat na 14 kilometrů dlouhou cestu, jež vás provede celým krajem.

Volnou chůzí s pravidelnými zastávkami vám zabere maximálně 6 hodin. Začíná na severním okraji Mikulova, kde se nachází významný židovský hřbitov.

Jeho základy se datují až do 15. století, a pokud se pozorně projdete mezi náhrobky, možná objevíte nejstarší čitelný hrob z roku 1605. Nedaleko stojí jeskyně Turold, která je naším největším jeskynním systémem v druhohorních vápencích.

Krápníky, jak je znáte, tu ale nenajdete. Místo nich vás překvapí zajímavé bílé útvary, které vypadají jako houba. Zde se můžete napojit na krátkou naučnou stezku, která vás provede dalšími jeskyněmi a Geoparkem Turold, bývalým lomem, jenž se proměnil ve venkovní expozici hornin.

Pokračujte po červeném značení a neminete další zajímavá místa, jako je Kočičí skála, Stolová hora a Sirotčí hrad. V obci Perná můžete uhnout po modrém značení a zpestřit si tak výlet prohlídkou skal Trůnu a Martinky. Za Klentnicí se napojíte na naučnou stezku Děvín, která vás provede nejpřísněji chráněných územím CHKO Pálava, a pak vystoupáte na nejvyšší vrchol Pálavy, Děvín, vysoký 554 metrů nad mořem.

Výšlap bude asi nejnáročnějším úsekem cesty, ovšem pohled, který se vám naskytne na jeho vrcholu, stojí za veškerou námahu. Po krátkém odpočinku můžete pokračovat ke zřícenině hradu Děvičky, který byl založen roku 1222, a odtud pomalým klesáním dorazíte do Dolních Věstonic.

Praktické informace
Ubytovat se na Pálavě během turistické sezony bývá problematické. Pokud neseženete místo v penzionu, existuje ještě možnost přespat pod stanem či jiným přístřeškem v kempech nebo na jediném veřejném tábořišti v CHKO Pálava. Nachází se v bývalém vápencovém lomu před obcí Klentnice směrem od Mikulova a nabízí dvě ohniště a základní hygienické zázemí.

Můžete si rovněž prohlédnout nabídku bytů a pokojů sdílených prostřednictvím služby Airbnb. Turistické a cyklistické trasy jsou vyznačené například na stránkách Mapy.cz. Chcete-li se informovat o možnostech provozu jiných sportů či zjistit další podrobné informace o Pálavě, jděte na palava.ochranaprirody.cz či na stránky města Mikulov.

Bude-li vám přát počasí, můžete si výlet na Pálavu zpestřit návštěvou jednoho z největších aquaparků u nás. Aqualand Moravia obývá vodní nádrže Nové Mlýny.