Muzeum sídlí v suterénu pod barem Napa na Malé Straně v Prokopské ulici. Nové prostory jsou otevřené už déle něž měsíc, návštěvníci tam mohou přicházet každý pátek odpoledne a o víkendech.

Zakladatelka muzea Eva Ticháková hodnotí první letní sezonu navzdory úbytku zahraničních turistů v Praze jako úspěšnou. „Rozjezd je zatím pomalejší, spousta lidí o nás zatím neví. Nečekala jsem, že k nám budou chodit stovky lidí, počítám je spíš v desítkách. Přicházejí k nám přibližné napůl Češi i cizinci,“ říká Ticháková.

Součástí prohlídky je dokumentární film

Mít vlastní muzeum s tematikou Beatles byl po léta její sen. „Dala jsem výpověď v práci v agentuře a vrhla jsem se do toho po hlavně. Vtom ale přišel covid, a tak se otevření dost odložilo,“ vysvětluje fanynka Beatles.

V expozice o historii Lennonovy zdi mohou návštěvníci obdivovat například kamennou desku věnovanou Johnu Lennonovi a nejrůznější předměty z doby, kdy Lennonova zeď nebyla jen turistickou atrakcí. Na křídovou tabuli mohou lidé přidat vzkaz nebo obrázek, dokud ho nepřekryjí další, jak se stávalo na samotné Lennonově zdi.

Součástí prohlídky je i dokumentární film, jenž ukazuje za využití archivních záběrů historii Lennonovy zdi od 60. let minulého století až do současnosti. Hovoří v něm chartista František Stárek, hudební publicista Ondřej Konrád, hudebník Petr Janda nebo spoluautor knihy Lennonova zeď v Praze Filip Pospíšil.

Politika, poezie i vzkazy pro Jana Wericha

„Do budoucna bych klub chtěla rozšířit o živou hudbu, prostor si o to vyloženě říká. Občerstvení je spíše kavárenské,“ říká Ticháková. Vstupné je symbolické, za doporučenou cenu 150 korun obdrží návštěvníci i kávu.

Politické i poetické nápisy a básně začali lidé na zeď psát od 60. let, kdy se tam objevovaly vzkazy pro Jana Wericha, jenž bydlel nedaleko. Po smrti Johna Lennona v prosinci roku 1980 se tam objevil jeho portrét jako symbolický náhrobek. U zdi se také konaly vzpomínkové akce na hudebníka.