Marie Žilová a Eva Jurmanová z Nového Veselí šijí přesné repliky lidových krojů a oblékají je na převážně porcelánové panenky, které vyrábí akademická výtvarnice Dagmar Jurčíková.
Šijí přesné repliky
A je to víc než pouhý koníček - předlohou pro ruční výrobu tradičního lidového oděvu jsou popisy a střihy originálních starých krojů. Výšivky jsou přesné zmenšeniny původní kresby.
Eva Jurmanová vyšívá na rámu, bubínku, vyšívá na tyl, našívá korálky, flitry, zvládla uzlíčkovou techniku a naučila se i síťovat. Marie Žilová stříhá, šije, pere, škrobí, žehlí a sestavuje celou panenku.
Jde o pracnou záležitost
Proces zhotovení kroje není vůbec jednoduchý - modeluje se nejdříve z levného materiálu, a když model perfektně sedí, používá se materiál buď původní nebo vyráběný sice v současnosti, který je však alespoň podobný tomu originálnímu.
Veškeré oděvní součástky jsou ručně šité a část užitých krajek je na základě historické předlohy ručně paličkovaná nebo síťovaná.
Kyjovský kroj za 140 hodin
Doba výroby kroje je velmi různorodá. Tak třeba jednoduchý polopracovní kroj z Doudlebska může vzniknout i za dvanáct hodin, složitější jihlavský za zhruba třicet pět, litomyšlský kroj si vyžádá sedmdesát hodin, mladoboleslavský devadesát devět a nejsložitější kyjovský až sto čtyřicet hodin práce!
Každá panenka má svůj certifikát, kromě dalších podrobností je v něm zapsáno také, z jakého materiálu je kroj vyroben. Dále zde najdete záznam se jménem panenky a názvem oblasti, odkud kroj pochází, včetně jména sběratele, podle jehož popisu byl kroj vyroben.
Ještě v 18. století 130 různých krojů
„V první polovině 18. století existovalo v Čechách sedmnáct hlavních typů lidového kroje, na Moravě a Slezsku více než čtyřicet a na Slovensku sedmdesát druhů krojů. V srdci Evropy tak vedle sebe žilo na 130 různých typů krojů. Bohužel postupně vymizely. Ale lidové kroje přesto představují významný článek národní kultury," říká Marie Žilová.
I když se kroje u nás v současné době běžně nenosí, můžete je vidět alespoň při folklorních slavnostech. A nebo ve zmenšené podobě právě na výstavě v jihlavském muzeu. Patrioty potěší, že mezi prvními, které výtvarnice ušily, byly kroje právě z Českomoravské vrchoviny z Telče, Dačic, Třebíče a Žďáru nad Sázavou.
Výstavu krojovaných panenek můžete v Jihlavě navštívit až do 29. září.
PAVEL MORAVEC