Kdo ví, kde přesně je zakořeněna taková ohleduplnost a solidarita tohoto národa - zda je to dáno poněkud konzervativnější větví Islámu jménem Ibádíja nebo výhodným postavením na světovém trhu s ropou. Vždyť Omán se nachází na Arabském poloostrově a podobně jako jeho sousedé těží především ze zisku z černého zlata. A nebo je to jednoduše kvůli tomu, že tady mají všechno ke šťastnému životu na dosah ruky?

„Já nechci cestovat tak jako ty! Mám se tady dobře. Mám tady hory, mám tady pláže u moře, životodárné oázy i vyprahlé pouště. A hlavně příteli, mám doma tři ženy,“ svěřuje se mi Abdalláh. „Můžeš mít ty doma tři ženy?“  Ptá se mě můj nový kamarád, kterého jsem si stopnul jižně od přímořského města Sur. „Nemůžu,“ krčím smutně rameny a skoro po dvou měsících v především mužské společnosti se snažím vzpomenout si na to, jak vlastně vůbec taková žena vypadá.

Pozvání na svatbu

Měl jsem týden čas, než se ke mně dostane bicykl z domoviny, a tak jsem vyrazil na jih a zvedl palec u výpadovky z hlavního města Maskatu. Jedná se totiž o nejlevnější a snad i nejrychlejší dopravu po zemi. Vždyť tady staví každé druhé až třetí auto, jako kdybych byl modrooká blondýnka v Turecku u krajnice. Postavit stan a přenocovat je v Ománu povoleno kdekoliv. Na plážích lze v noci pozorovat první krůčky mladých mořských želv směřujících do Arabského moře a ve skaliskách se dá vyhlížet kriticky ohrožený levhart arabský, kterého by se člověk bohužel za jeden život ani dočkat nemusel.

Konečně jsem se shledal se svým „Apachem“ (jízdní kolo od partnera cesty Apache Bicycles) a mohl se tak vydat na zhruba sedm tisíc kilometrů dlouhou cestu na kole z Ománu domů. Jakmile jsem své kolo upravené na míru sestavil a upevnil na něj těžké brašny s vybavením, šlápl jsem do pedálů na sever. Od svého prvního stopnutého řidiče Ahmeda se mi dostalo pozvání na svatbu. Pozvání na tradiční muslimskou svatbu se neodmítá a zřejmě jsem se tak stal větší atrakcí, než ženich sám se svým chandžar - tradiční dýkou za opaskem. Tři sta mužů si při oslavě svazku tisklo rukou na přivítanou a pod vedením zdejšího duchovního vůdce – Imáma, společně zaklekli směrem k Mekce a započali modlitbu k Alláhovi.

Následně přišlo to, na co jsem se coby hladový cyklista těšil nejvíce, hostina. Na parkovišti před luxusní vilou patřící ženichovu otci se rozprostřely pestrobarevné koberce, na které kuchaři rozmístili mezi ostrůvky strávníků podnosy s večeří. Kuřecí maso v omáčce s fazolemi a rýží se jedlo rukama a čaj s mlékem a cukrem tekl proudem. Jakmile se dojedlo, vzdálení příbuzní spokojení s tím, že si mohli zadarmo naplnit žaludky a s přáním pevného zdraví ženichovi, mizeli ze scény. Zbylo pouze pár desítek zpěváků notujících arabský folklór.

Ne nečtete špatně. Nevěstu na takovém obřadu nečekejte. Snažil jsem se zjistit, kde by mohla být, ale vždy mi bylo řečeno, že má svou vlastní komorní oslavu s ostatními ženami.

Počítání Třešňáků

Každým dalším šlápnutím se blížím k domovu, ale vzdaluji se krásnému Ománu. Ománský sultán Kábus ibn Saíd je ve svých 79 letech bezdětný a tudíž bez dědice. Já se jen modlím, aby po jeho odchodu Omán vzkvétal i nadále a nepadl do rukou mocichtivým panovníkům, jak už jsme to párkrát na Arabském poloostrově v historii viděli.

Podobně jako v Africe, ukrojené vzdálenosti v sedle mého Apache počítám, tentokrát na tzv. Třešňáky, v branži celkem novou jednotku míry.:) Jedná se o vzdálenost mezi mým bydlištěm v Prachaticích a naší chalupou v Třešňovém Újezdci. 1 Třešňák = 20 kilometrů. Pevně věřím, že se tato jednotka jednoho dne zařadí vedle kandely a ampéru do soustavy prvků SI. Ono je totiž lepší denně jezdit jen pět Třešňáků nežli sto kilometrů!

Tadeáš Šíma 
27 letý Tadeáš Šíma z Prachatic, který přejel v roce 2018 Afriku na jízdním kole Apache se letos vydal na další cestu. Ovšem původně naplánovaná cesta přes západní pobřeží Afriky se vlivem nepřízně osudu změnila na cestu „Z Ománu do Čech na kole“.

Tadeáš na své cestě ujede přibližně 7 tisíc kilometrů na kole. Svým kolem zůstává věrný značce kola Apache od Apache Bicycles. Během cesty Tadeáš také realizuje další projekt „Pohled pro Adama“. Lidé si mohou přes facebook koupit pohlednici ze států, které projíždí. Výtěžek z prodeje pohledů poputuje rodině Adama, který zůstal po nehodě na vozíku s diagnózou Kvadruplegie