Omezení volného pohybu, zavřené hranice nebo deštivý rok. To vše nehrálo do karet provozovatelům služeb v cestovním ruchu. V Národním parku České Švýcarsko, kde čerpají data z dvaceti infračervených průchodových čidel, zaznamenali pokles po šesti letech nepřetržitého růstu.

„Návštěvnický ruch se v Národním parku České Švýcarsko meziročně propadl téměř o 18 procent,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Velmi výrazně ubylo návštěvníků na jaře, kdy byly uzavřené hranice a byl vyhlášen první zákaz vycházení. Naopak v létě jich mírně přibylo, na dohnání jarní ztráty, která se navíc ještě na podzim prohloubila, to nestačilo.

Zachování otevřených hranic s Německem závisí na Česku, říká velvyslanec

Nejvíce dopadla nejrůznější omezení u nás i v zahraničí na oblast Hřenska. Zatímco Jetřichovicko a Krásnolipsko těží téměř výhradně z přírody, do Hřenska turisté míří především na atrakce, které nebylo možné kvůli vládním restrikcím provozovat.  

O 110 tisíc turistů méně

Propad v návštěvnosti pocítili také v obecní kase ve Hřensku, kam plynou nemalé peníze z plavby lodiček v soutěskách na řece Kamenici. „Jejich provoz jsme loni mohli zahájit až 17. května, běžně přitom jezdíme již od konce března. Na podzim pak nemohli dorazit turisté z Německa a Polska, kteří v tuto roční dobu tvoří velmi významnou část návštěvníků,“ nabídl jedno z možných vysvětlení propadu starosta Hřenska Zdeněk Pánek. Jen do soutěsek přišlo loni o 110 tisíc turistů méně než v roce 2019. Pro obec to znamenalo milionové ztráty.

Stejně jako v Českém Švýcarsku, i v Krušných horách lákala návštěvníky především příroda. Oproti národnímu parku ale nejsou k dispozici přesná čísla, protože místní destinační agentura nemá po horách rozmístěná čidla. „Pocitově ale mohu říct, že přijelo více lidí. Naše lesy byly přehlcené turisty, někteří starostové z toho nebyli nadšeni,“ uvedla ředitelka Destinační agentury Krušné hory Petra Fryčková.

Lyžaři berou útokem svahy na polské straně Orlických hor
Jedou! Lyžaři berou útokem svahy na polské straně Orlických hor

K výraznému poklesu počtu návštěvníků Ústeckého kraje došlo také podle dat Českého statistického úřadu, meziročně o více než 30 procent. Zatímco v roce 2019 se za první tři čtvrtletí v kraji ubytovalo 528 706 lidí, o rok později to bylo jen 359 888. Tato data ale nezahrnují jednodenní návštěvníky. Velká část kraje je přitom svou polohou pro tento druh turistiky ideální. Je totiž snadno dostupná z velkých aglomerací, jako je Praha nebo Drážďany jak autem, tak i veřejnou dopravou.