Tajemstvím opředená vražda českého knížete a světce Václava dodnes láká návštěvníky do míst, kde se udála, tedy do Staré Boleslavi. „Místo nesporně nejslavnějšího zločinu v českých dějinách patří od nejstarších časů k symbolům národní státnosti, víry a dříve rovněž přemyslovské tradice," říká historik a spisovatel Vlastimil Vondruška.

„Na místě vraždy byl postaven původně románský kostel s kryptou a nad ní později honosný barokní chrám sv. Václava. To vše lze dnes navštívit, včetně jedné z našich nejstarších dochovaných zděných staveb, kostela sv. Klimenta, který stojí v sousedství." Uvnitř najdete vzácné fresky jak v presbytáři, tak i pod okny lodě.

K udržování kultu sv. Václava byla ve Staré Boleslavi zřízena už v roce 1052 kapitula. Kolem smrti svatého Václava dodnes panuje mnoho mýtů a legend. Vlastimil Vondruška k tomu říká: „Faktem je, že smrt sv. Václava proběhla asi jinak a především za jiných okolností, než líčí legendy."

Nevlastní bratři?

„Václav byl v době smrti mnohem starší. Ukazují to antropologické rozbory. Jenže to znamená, že Drahomíra nemohla být jeho matkou. Byla nejspíše až druhou manželkou jeho otce, knížete Vratislava, a byla určitě matkou Boleslava. Václav by pak mohl být synem první, nám neznámé Vratislavovy manželky. Byl by tedy nevlastním Boleslavovým bratrem, proto bába Ludmila chránila zájmy prvorozeného Václava, zatímco Drahomíra se snažila získat vládu pro svého syna Boleslava. Pokud by to tak bylo, pak by celý příběh dostal úplně jiné kontury. A k tomu je nutno ještě přičíst fakt, že Václav měl podle jedné z legend zřejmě syna."

Škoda, že k tak dávné minulosti není dostatek spolehlivých písemných pramenů. O novější historii města toho už víme více.

Ve 20. letech 15. století byla Stará Boleslav zpustošena Husity a po ukončení bojů se vzpamatovávala jen velmi pomalu. Na staroboleslavském panství se vystřídalo několik různých majitelů, po vymření pánů z Michalovic to byli Tovačovští z Cimburka či Krajířové z Krajku.

Novější historie

Z jejich dob (druhá polovina 16. století) máme nejstarší písemné prameny o mariánských poutích, které se do Staré Boleslavi konaly. Podporovali je zejména jezuité. Katolických poutníků stále přibývalo a stoupala i sláva zdejšího obrazu Madony, který se roku 1609 stal celonárodní záštitou, takzvaným Palladiem země české. Spolu s tím dochází ke stavbě nového, většího Mariánského kostela, již v raně barokním stylu. Za třicetileté války došlo k dalšímu zpustošení města, kterým opakovaně přecházela vojska. Město se z ohromných válečných škod nevzpamatovalo až do poloviny 18. století. Vždyť ještě v roce 1757 mělo pouze 37 domů!

Stará Boleslav se však přes všechny rány osudu stala nejvýznamnějším poutním místem v Česku. Ke staroboleslavskému milostnému obrazu Madony přicházeli nejen běžní poutníci z Čech, ale i Habsburští panovníci včetně Marie Terezie. Je trochu ironií, že její syn Josef II. poutě dočasně zakázal, po jeho smrti však byly opět obnoveny.

Minerální pramen

V roce 1820 byl v okolí města objeven minerální pramen, u něhož vznikly lázně Houšťka. Se Starou Boleslaví je spojeno ještě jedno zajímavé jméno. U vojenské posádky zde sloužil poslední český král, blahoslavený Karel I., který nastoupil na trůn po smrti Františka Josefa I.

A co vše je ve Staré Boleslavi k vidění? Kromě již výše zmíněných památek například kaple Blahoslaveného Podivena, postavená podle slavného barokního architekta Kyliána Ignáce Dientzenhofera v roce 1738. Podiven byl komorníkem sv. Václava a kaple je postavena na místě, kde měl být údajně umučen.

Brána a čtyřiačtyřicet kapliček

Zaujme vás jistě také městská brána, která je pozůstatkem středověkého opevnění města. Za vidění stojí i jezuitská rezidence, budova proboštství či kapitulního děkanství. Na náměstí najdete secesní radnici z roku 1910. V roce 1674 nechali jezuité postavit za finanční pomoci šlechtických rodů i prelátů podél poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi 44 kapliček.

Počet kaplí odpovídá ivokacím loretánské litanie. Horní části každé kaple byly vyzdobeny poutními mariánskými obrazy, v dolní části pak byly výjevy ze života svatého Václava. Jednalo se o nejrozsáhlejší svatováclavský cyklus vůbec.

Stará Boleslav a Oldřich z Chlumu
Otazníky kolem Václavovy smrti se objevují i v románu Strážce boleslavského mystéria, v němž Oldřich z Chlumu zjistí, že linie knížete Václava nezanikla, ale po jeho zmizelém synovi pokračuje. A že existuje bratrstvo, které o potomky knížete Václava pečuje, a současně si jejich prostřednictvím udržuje jistý vliv na krále. Nikdy nestál Oldřich z Chlumu tak blízko ztrátě hrdla z rukou svého panovníka jako právě v tomto příběhu. Nezradí své přesvědčení, že rytíř má konat dobro, a i tuto situaci dokáže zvládnout se ctí. Pokud navštíví čtenář kryptu ve Staré Boleslavi, možná v ní pozná místo, které se v románu objevuje.

Denisa Haveldová