Mohutné schody vedoucí ke vstupním dveřím nově střeží bronzové sochy lva a lvice. Uvnitř se člověk ocitne v novém světě. Nejedná se o žádnou pohádkovou či kouzelnou říši, ale o moderní kulturní stánek kombinující umělecko-průmyslovou tradici, historii a design. Po třech letech rekonstrukce se slavnostně otevřelo Severočeské muzeum v Liberci, pondělní otevření však kvůli epidemii koronaviru proběhlo on-line.

Autorem soch lvů je Jaroslav Róna. Pískovcové sokly na ně čekaly přesně 122 let a právě jejich ozdobení se stalo symbolem nového počátku existence muzea. „Rád bych, aby sochy lva a lvice navozovaly pocit síly, elegance a ušlechtilosti, ale také hrdosti na zděděnou tradici a vůli prosazovat nové ideje,“ řekl tvůrce. Odhalení soch doprovázel autentický řev lva a lvice z liberecké zoologické zahrady. „Přeji všem Liberečanům a návštěvníkům muzea mimořádné umělecké zážitky,“ dodal sochař.

Slavnostní akt proběhl v pondělí odpoledne po setmění před budovou muzea. Role pomyslného klíčníka se chopil jeho ředitel Jiří Křížek. Po otevření vstupních dveří mohli lidé díky předtočeným záběrům nahlédnout do muzejních útrob z pohodlí svého domova. „Jsem dojat, bylo to dlouhé a náročné. Práce v muzeu není řadová, je to poslání, a to prochází srdcem. Člověk tu nechá kus duše,“ popsal své pocity ředitel.

Slavnostní odhalení nových soch na schodišti Severočeského muzea

Zdroj: Deník Jiří Louda

Původní recepce, nebo spíše bakelitová kukaň z 80. let, zmizela a nahradila ji nová, moderní. „K nejvýraznějším změnám dále patří skleněná rampa ve vstupním vestibulu a hlavně vestavěné výstavní bloky v bočních partiích muzea,“ přiblížil Křížek.

Budova z roku 1898 je nově bezbariérová. Během druhé etapy rekonstrukce došlo k rozsáhlým stavebním úpravám, instalaci klimatizace a moderních zabezpečovacích systémů a technickému zajištění prostor tak, aby odpovídaly současným standardům pro uložení a vystavování exponátů. „Tato etapa byla dražší, než jsme původně předpokládali. Každý, kdo rekonstruuje památkově chráněnou budovu, natož takové velikosti, dobře ví, že se obvykle přijde na věci, které nemohl projektant předpokládat,“ vysvětlila krajská náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květa Vinklátová. Finální částka na rekonstrukci se vyšplhala na 143 milionů korun. Evropská dotace pokryla 90 milionů, zbytek doplatil Liberecký kraj.

Na návštěvníky čekají zcela nové expozice. Například výstava věnovaná Jizerským horám a uměleckým řemeslům ve střední Evropě. Příchozí zde naleznou i srovnání starého Liberce s jeho současnou podobou nebo expozici, která se věnuje regionální historii od pravěku až do 20. století. Mezi další novinky patří i přístupný depozitář muzea či galerie Fog, která se zaměřuje na uměleckou a historickou fotografii.

Slavnostní online otevření Severočeského muzea

Zdroj: Youtube

Do samotného stěhování a aranžování expozic se zapojili samotní muzejníci, díky čemuž došlo ke snížení nákladů. Celková částka je podle slov Křížka nakonec příznivá v porovnání s jinými rekonstrukcemi. „Je to vlastně 35 tisíc korun na metr čtvereční, přičemž pro srovnání třeba hlavní budova Národního muzea v Praze byla v nedávné době rekonstruována za 150 tisíc korun za metr čtvereční,“ podotkl.

Myšlenka na samotnou přestavbu muzea se zrodila před šesti lety. Vznikla architektonická studie s odhadovanou cenou realizace přes 300 milionů korun. Projekt zahrnoval kompletní přestavbu interiérů včetně rozšíření výstavních prostor v podzemí velkého sálu. Následně došlo k úpravám a redukci návrhu, aby bylo možné žádat o evropskou dotaci.

„Severočeské muzeum je institucí, která je známá i za hranicemi našeho regionu. Moderní podoba expozic a výstavní prostory nabídnou zajímavé spojení historizujících stylů s novodobými prvky. Věřím, že toto neotřelé pojetí přiláká mnoho nových návštěvníků. A doufám, že situace v únoru umožní opravdu otevřené dveře. Že ten lev a lvice toho PSA, který je teď v pátém stupni, zaženou,“ dodal hejtman Martin Půta.

Severočeské muzeum v Liberci vzniklo v roce 1873 a patří mezi největší muzea v České republice. Významem a rozsahem sbírek se jedná o evropsky významnou instituci, která od svého vzniku kontinuálně uchovává sbírky navzdory všem společenským a politickým změnám. Mnohé z exponátů byly získány ještě v dobách Rakouska-Uherska, byly s péčí uchovávány po dobu první republiky, přežily i pokusy o jejich zničení za druhé světové války a ani v období let 1948 až 1989 nepřišly k úhoně.