„Dostal ji darem od kapucínského vikáře Metoděje Jelínka z Gmündu, který byl pyšelským rodákem. Sochu nechal zhotovit v pařížském ateliéru Raffl. Farář Hřebíček toužil po tom, aby se z Pyšele stalo nové poutní místo, a tak zrekonstruoval kostel a opatřil jej novými bočními oltáři. Na jeden z nich pak přesunul sochu patronky kostela sv. Barbory. Socha Panny Marie Lurdské dostala místo na hlavním oltáři,“ vysvětlil badatel Bohuslav Lojkásek.

Později při úpravách interiéru kostela byla socha Panny Marie sňata z hlavního oltáře, kam se vrátila socha svaté Barbory a byla umístěna na bočním oltáři na epištolní straně kostela. V minulosti kolem sochy měla být ještě lurdská jeskyně z vosku. „Jeskyně byla dle zjištěných informací v roce 1968 odebrána, čemuž odpovídá i současný stav sochy,“ řekl Lojkásek.

K Pyšelu se dále váže také pověst o zjevení Panny Marie. Spatřit ji dívka jménem Julie v roce 1893. K zjevení mělo dojít u lesa zvaného „Stráž“. Dívka nejprve viděla celou svatou rodinu, poté se jí ještě několikrát zjevila samotná Panna Maria. „Na místě zjevení mělo docházet i k zázračným uzdravením. Do Pyšelu tak začaly proudit mnohá procesí poutníků,“ sdělil Lojkásek.

Pyšelští obyvatelé chtěli nad místem zjevení přístřeší, ale k tomu nedošlo. „Farář Hřebíček to nechtěl dovolit, ze strachu, aby svět nevyčítal pyšelským, že si dělají poutní místo sami, a tak dal návrh, aby to udělal někdo z cizích. V roce 1893 byla na stráži postavena dřevěná kaplička s věžičkou a v roce 1903 byla kaple zvětšena a oplechována,“ dodal Lojkásek.

V roce 1934 byla dosavadní dřevěná kaple zbořena a na jejím místě obyvatelé Pyšela začali stavět novou zděnou kapli. Kaple má šest metrů dlouhou loď na obdélníkovém půdorysu a polygonální presbytář. Byla vysvěcena o svatodušním pondělí 1. června 1936 farářem Rudolfem Strakou za účasti dvou tisíc věřících. Biskupem bylo povoleno sloužit zde dvakrát do roka mše svaté, na svatodušní svátky a 8. září. Roku 1936 byla zbudována ze zbylého materiálu ve svahu malá jeskyňka připomínající poutní místo Lurdy ve Francii.

Dnes se v místě každoročně na svátek Svatého Ducha pořádá takřečená malá pouť. Mše se slouží před kaplí pod širým nebem. Církev zjevení oficiálně nikdy neuznala. „Celá záležitost spadala do doby, kdy sílilo antiklerikální hnutí a senzační zprávy o zázracích se stávaly velmi vítanou příležitostí k posměškům vůči církvi. Z toho důvodu se biskupství snažilo na jedné straně projevům spontánní zbožnosti nebránit, zároveň však úzkostlivě dbalo na to, aby si zachovalo racionální přístup,“ vysvětlila Marie Plevová z Diecézního archivu Biskupství brněnského.

IVANA ŘÍHOVÁ