Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petrovy kameny a temná čarodějnická historie

Dnes končíme týden s Tajemným Českem, ve kterém jsme vám představovali v rámci našeho 50dílného letního seriálu místa spjatá s mystériem a zázraky. Dnešek bude ve znamení míst, kde se udály nějaké tragédie. Příští týden, který odstartujeme tradičně v sobotní příloze Deníku Víkend, bude věnován věžím na kopcích, horách i kopečcích. Rozhlédneme se z rozhleden. A nezapomeňte, z každého místa, které v létě navštívíte, nám můžete poslat tematickou fotografii a zúčastnit se soutěže o iPhone. Nově i e-mailem.

4.8.2017
SDÍLEJ:

Petrovy kamenyFoto: Vít Slezák, CC BY SA 3.0. Wikimedia Commons

Nářek a prosby upálených „čarodějnic“ možná zaslechnou turisté, kteří se vydají na Petrovy kameny na Jesenicku. Na sklonku 17. století se totiž v okolí odehrávaly nemilosrdné čarodějnické procesy, při kterých zemřelo přes sto lidí. Pouhá zmínka o Petrových kamenech naháněla tehdejšímu lidu strach a hrůzu, protože věřil, že se na tomto místě slétají čarodějnice a ďáblové. Pouhá přítomnost na Petrových kamenech, ať skutečná či domnělá, pak mohla znamenat obvinění z čarodějnictví a cestu na hranici.

Název Petrových kamenů se v pověstech vysvětluje různě. Většina z nich má však společné jedno kováře Petra. Jedna zmiňuje lásku Petra s dcerou správce nedalekého sovineckého panství. Otec však dívce lásku nepřeje, a proto spolu milenci utíkají a schovávají se právě v těchto skalách.

Jiná pověst vykresluje kováře Petra jako otce krásné dcery, po které zatoužil správce pána ze Sovince. Přikázal proto kováři, ať mu ji přivede, jinak bude zle. Dcera rozepři slyšela a v zármutku utekla a skočila ze skály. Když Petr našel svou mrtvou dceru, rozzlobil se a správce zabil. Načež utekl a schovával se ve skalách, kde svým řemeslem pomáhal lidem. Ti jej chránili před sovineckým pánem a po Petrově smrti po něm pojmenovaly skály, ve kterých se skrýval.

Petrovy kameny byly pro tehdejší obyvatele hlavním sletištěm nejrůznějších ďáblových pohůnků. Konaly se na nich sabaty, tedy jakési hody a tancovačky konané za přítomnosti ďábla. Přítomnost na Petrových kamenech, ať už skutečná či domnělá, byla dostatečnou příčinnou k označení za čaroděje či čarodějnici. Vykonstruované procesy, které probíhaly zejména v letech 16781696, tehdy vedl převážně olomoucký inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu.

V době jeho řádění na panství ve Velkých Losinách zaplatila za čarodějnictví životem přibližně stovka lidí. Boblig však nebyl fanatikem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lidi z čarodějnictví obviňoval nejčastěji na základě jejich majetku či osobních pohnutek. Ke každému případu potřeboval doznání, které si dokázal vynutit vydíráním nebo pomocí útrpného práva, tedy mučení.

O čarodějnických procesech na Šumpersku v 17. století napsal v roce 1963 historický román Kladivo na čarodějnice Václav Kaplický. Podle knižní předlohy pak o šest let později natočil stejnojmenný film režisér Otakar Vávra.

S tematikou čarodějnických procesů je úzce spojená také stejnojmenná expozice v Šumperku. Ve sklepení Geshardova domu se nachází stálá výstava, která zachycuje nejtemnější období šumperské historie. Expozicí na nahrávce provází zmíněný inkvizitor Boblig. A právě v tomto domě žila v 17. století rodina Heinricha Pesckeho, který je společně se svou ženou Marií považován za nejstatečnější oběť Bobligova řádění. Celá prohlídka zabere přibližně 40 minut. Geschaderův dům je také jednou ze zastávek na „Čarodějnické cyklotrase“, která vede po stopách procesů od Mohelnice přes Šumperk až do Zlatých Hor.

Skalní útvary jsou chráněnou přírodní rezervací s mezinárodním významem a tvoří třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Petrovy kameny jsou tvořeny břidlicemi a rulami. Skalky jsou vysoké sedm metrů a celý útvar se tak nachází přibližně 1446 metrů nad mořem. Řadí se tedy mezi deset nejvyšších vrcholů Česka. Ke všemu leží na evropském rozvodí Baltského a Černého moře. V zimním měsíci je zde povoleno lyžování, jinak je pod hrozbou pokuty zákaz pohybovat se mimo vyznačené stezky.

Jak se tam dostanete: Po silnici 446 pojedete až k hotelu Ovčárna. Poté vystoupáte k Petrovým kamenům, které budete mít po levici. Šumperská expozice se nachází v centru v Kladské ulici.
Otevírací doba: Výstavu je možné navštívit od 9.00 do 17.00.
Tip Deníku: Tematický výlet je možné spojit s Čarodějnickou cyklotrasou.

KOUZELNÉ ZRCADLO LITOMĚŘICKÉHO KATA UKAZOVALO ZTRACENÉ PŘEDMĚTY
Posledním mužem, který v Litoměřicích působil jako kat, byl Jan Ledvina. Narodil se v roce 1786 v Postoloprtech. Když začal působit jako kat, bylo mu 45 let. V ulici pojmenované U Katovny mezi paneláky dodnes stojí hrázděná chalupa, která tam na první pohled nepatří. Najdete v ní restauraci. O Janu Ledvinovi kolují mezi lidmi nejrůznější pověsti. Jednou z nich je ta o kouzelném zrcadlu. Do něj Ledvina nechával nahlédnout jen ty, kterým se něco ztratilo. Kdo k němu přišel kvůli krádeži, mohl zloděje v zrcadle vidět. Popraviště stálo mimo hradby.

Jak se tam dostanete: Po dálnici D8. Popravovalo se na místě, kde dnes stojí městská nemocnice.
Otevírací doba restaurace: po-ne 10.00-23.00/24.00
TIP Deníku: Nevynechejte litoměřické historické náměstí.

ŽILI TADY TEMPLÁŘI. NYNÍ TEMPLŠTEJN LÁKÁ TURISTY NA POZITIVNÍ ENERGII
Pověst hovoří o tom, že v dávných dobách se lesní cestou řítil kočár se dvěma brněnskými dominikány. Muži zabloudili. Najednou v dálce uviděli obrysy velké budovy. „Za chvíli dorazili k vratům, která se sama otevřela. Kočár vjel na nádvoří, kde se míhaly postavy v bílých pláštích s červeným křížem,“ líčí pověst. Následovala hostina i dárek od velmistra řádu v podobě truhly plné zlata. Místo pokladů tu návštěvníci dnes hledají pozitivní energii. Zříceninu postupně zvelebuje její majitel David Hamza. Templštej je jednou z mála dochovaných památek na působení templářů u nás.

Jak se tam dostat: Autem ve směru od Jamolic. Z hlavní silnice je třeba odbočit na štěrkovou cestu. 
Otevírací doba: Volně přístupné.
TIP Deníku: Lze dohodnout komentovanou prohlídku.

PROTRŽENÁ HRÁZ DESNÁ. PO STOPÁCH NAŠÍ NEJVĚTŠÍ VODNÍ KATASTROFY
Budování přehrady Desná mělo zabránit povodním. Ke katastrofě došlo 18. září 1916. Nejprve skrz přehradu začala prosakovat voda, pak se objevil pramínek. Ještě téhož dne se Desná protrhla, voda se o překot valila do údolí, kde zničila v podstatě vše, co jí stálo v cestě. Během půl hodiny se ocitlo bez přístřeší kolem 95 rodin, 65 osob zemřelo a škody dosáhly několika milionů korun. Zbytky hráze s šoupátkovou věží byly v roce 1996 prohlášeny za kulturní památku a dodnes jsou turistickou atrakcí. Minulý rok se zde připomínalo sté výročí od katastrofy.

Jak se tam dostanete: Dojeďte do Desné nebo Josefova Dolu a pak hurá do lesa. 
TIP Deníku: Kilometr od Josefova Dolu se nacházejí největší vodopády Jizerských hor, zvané Jedlové.

Tomáš Siřinek, redakce

Autor: Redakce

4.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bydlení. Ilustrační foto.
6 7

V poslanecké skříni spí kostlivec. Bydlení pro chudé

Ilustrační foto
7 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Budu proevropský, ujišťuje vítěz rakouských voleb Sebastian Kurz

/VIDEO, ANKETA/ Lidovecký lídr a vítěz voleb Sebastian Kurz dal na úterní tiskové konferenci najevo, že jeho srdce jasně bije pro Evropu a pro Brusel. Právě do centra Evropské Unie povedou již ve čtvrtek kroky nejmladšího premiéra v dějinách Rakouska.  

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Lidé mají ve středu poslední možnost vyřídit si voličský průkaz

Lidé dnes mají poslední příležitost, aby si na obecní úřad zašli pro voličský průkaz, pokud budou chtít vybírat poslance mimo svou domovskou obec. Čas na to mají do středečních šestnácti hodin. Na rozdíl od písemné žádosti budou potřebovat jen doklad totožnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení