S pletením z pedigu začala před sedmi lety, kdy potřebovala do kuchyně, do atypických poliček, uplést košíky. Proto se vydala do Plzně na kurz pletení z pedigu a od té doby se této zálibě věnuje.

Začínala v kurzech

„Byla jsem ve svých začátcích pletení na čtyřech asi dvou– až tříhodinových kurzech. Naučila jsem se základy: co jsou to osnovní pruty, výplet, a hlavně jsem se trochu naučila zacházet s materiálem," vzpomíná.

Její záliba musela ustoupit na čas stranou v době, kdy se jí narodily dcery. Méně času na pletení má i nyní, kdy nastoupila po mateřské dovolené opět do práce.

„Jezdívala jsem také předvádět na vánoční výstavy do Horšovského Týna. Letos mne tam také lákali, ale bohužel jsem tam kvůli zaměstnání jet nemohla," vysvětluje.

Na Vánoce plete od října

Dá se říci, že ji zaměstnání připravilo o její zálibu? „Ani bych neřekla, kdo si chce čas na koníček najít, udělá si ho. Spíše na pletení musí být nálada. například přes léto mám jiné aktivity, takže nemyslím na to, že za půl roku budou Vánoce. Zpravidla se k pletení vánočních věcí dostávám někdy v říjnu – na poslední chvíli," směje se Rýdlová.

Již v úvodu bylo zmíněno, na jaké výrobky se zaměřuje před Vánoci. „Pletu malé věci, protože co je malé, to je milé. Nejraději dělám andělíčky. Viděla jsem něco podobného na internetu, ale prakticky jsem si je poupravila s ohledem na materiál," vysvětluje.

Pedig je přírodní materiál,  který se k nám dováží až z tropů.      Je to vlastně vnitřní část stonku popínavé palmy – ratanu.

Pedig už upoutal pozornost její starší – sedmileté dcery. „Zkouší to, ale na pletení má ještě malé prstíčky. Chtělo by to ještě rok, dva. Ale hledá zbytečky pedigu, bere drátky a zkouší ´motat´," popisuje.

Těší ji zájem lidí

Jakou má zkušenost s reakcemi lidí na výrobky? „Lidé mne dokáží potěšit, nejvíce staré babičky, které dokáží ocenit ruční práce. Těší mne zájem lidí, pozorují mne při pletení a ptají se. Řekla bych, že jsou dva typy lidí. První stojí, velice dlouho koukají a odejdou. Pak jsou další, kteří přijdou, řeknou, že je to krásné, zatouží mít něco z mých výrobků doma pro potěšení. Je na nich vidět, že jim například můj andělíček udělá obrovskou radost. Buď potěší je samotné, nebo ho někomu věnují," popisuje Rýdlová a dodává, že ji nejvíce potěší i ti, kteří se rok co rok pro její drobnosti vracejí: „Z toho mám výborný pocit, když řeknou: My už máme od vás zvoneček a chceme ještě andílka."

Kromě již jmenovaných vánočních ozdůbek ještě dělá rybičky, vyrobila vánoční závěs ze zvonečků kombinovaný s větévkou jehličnanu, či pletený košíček ve tvaru zvonečku a mnohé další.

„Inspirace a nápady by byly, jen ten čas na pletení mi schází," říká.

Připojuje, že by bylo hezké věnovat se pletení z pedigu takzvaně na plný úvazek, neboť o její drobnosti směrované ať už k Vánocům či Velikonocům bývá na výstavách zájem. „Má to jedno ´ale´. Asi by mne to neuživilo. Z pedigu pletu spíše pro radost," míní na závěr Rýdlová.