Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pod Špilberkem jsou k vidění dveře s podpisy těch, kteří čekali na smrt

Z chodeb atomového krytu pod brněnským hradem Špilberk se ve čtvrtek odpoledne ozývaly chraptivé zvuky rozhlasu. Trasu, kterou se vydaly davy návštěvníků, doprovázely také projekce černobílých dokumentů a fotek z dob socialismu. Cíl fanoušků historie tentokrát nebyla jen tajemná atmosféra podzemních ulic. Přišli se podívat na dveře z brněnské cely smrti, v níž trávily desítky politických vězňů své poslední chvíle před popravou. Jejich dřevo totiž zdobí stovky podpisů.

28.2.2016
SDÍLEJ:

Kryt pod Špilberkem a dveře s temnou historií.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vzkazy v cele smrti v káznici na Cejlu škrábali do dveří političtí vězni i zločinci už od dob Rakousko-Uherska. Sloužil jim k tomu nepatrný střípek, který ukrývali v rámu. Vypadl až tehdy, když dveře vysadili. „Je to naprostá rarita. Nikdo z dozorců jej nikdy nenašel a přesto, že se vězni nepotkávali a nemohli spolu mluvit, předávali si jej pomocí důkladné skrýše navzájem," popsal historik a organizátor akce Pavel Paleček.

Pozornost hostů na dveřích nejvíce upoutalo jméno Kalandra. Předpokládá se, že vyrytý podpis patří Záviši Kalandrovi, známému politikovi, historikovi a publicistovi, kterého v padesátých letech minulého století popravili v Praze spolu s Miladou Horákovou. Historikové nevylučují, že před oběšením prošel také brněnskou káznicí. Důkazy mohou sehnat pomocí archivního výzkumu vězeňských záznamů.

Nápisy přilákaly například pamětníka Františka Bartla, který objevil mezi podpisy svého jmenovce. Přestože v cele na Cejlu nikdy nebyl, prožil si peklo, když strávil pět let ve vězení v Jáchymově. Rovněž z politických důvodů. „Měl jsem na Cejlu kamarády, tak jsem se přišel podívat, jestli najdu na dveřích i jejich jména. Bohužel už žádný z nich nežije, ale stále na ně vzpomínám," prohlásil Bartl.

Dveře z káznice chtějí historikové ve speciální místnosti pod Špilberkem vystavovat i nadále. Od května proto otevřou kryt veřejnosti na šest hodin denně. „Uložíme je tam do doby, než je magistrát města Brna, kterému patří, bude chtít přemístit někam, kde by měly lepší podmínky a péči. Dřevu mohou škodit místní výkyvy teplot nebo vlhkost," vysvětlil Paleček. Pod Špilberkem jsou podle něj dveře pro Brňany mnohem dostupnější než v káznici na Cejlu.

V krytech se Brňané mohou těšit na další novinky. Paleček uvedl, že se v budoucnu budou soustředit na tématické výstavy s promítáním fotografií a dokumentů. Připravují například expozice stalinistického a nacistického Brna nebo města před sto lety. „Nechceme se omezit jen na povídání o dějinách krytu či války," předeslal Paleček. Na stěny plánuje také přidat QR kódy, které si lidé mohou pomocí mobilní aplikace naskenovat a poslechnout si příběhy vyprávěné pamětníky.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

Autor: Redakce

28.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jana Novotná (uprostřed) dostala jako první Češka Cenu za vynikající výkony ve Fed Cupu.
14

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
7 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Česká televize točí podle reálných kauz. Metanolová aféra se dočká plátna

Metanol a Dukla 61 – filmy podle skutečných událostí, které právě natáčí Česká televize. Zatímco ten první pojednává o takzvané metanolové aféře, při níž jen v Česku zemřelo  49 lidí a více než stovku dalších obětí čekaly trvalé zdravotní následky, druhý je inspirovaný událostmi léta 1961, kdy při havárii v havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT