Osoblažsko: Poslední letošní parní jízda se uskuteční 8. listopadu

Na Martinské hody do Bohušova vyrazí parní vláček 8. listopadu, protože i podzimní barvy na Osoblažsku mají něco do sebe. Stejně tak husa, zelí, slivovice, koláčky, bramborové placky se škvarkama, zabijačkové speciality a hudba kapely Malá Slezanka, což jsou hlavní body programu Martinských hodů v Bohušově.

Provozovatelé parních jízd si už teď pochvalují vydařenou sezonu. Jaká vlastně byla poslední letní jízda Osoblažskem? Velmi slavnostní, protože parní vlak na úzkokolejce 20. září přivítal pětitisícího návštěvníka.

Zástupci Slezských zemských drah a Klubu přátel osoblažské úzkokolejky na nástupišti v Třemešné ve Slezsku pečlivě počítali a netrpělivě vyhlíželi návštěvníka, který usedne do vagónku a koupí jízdenku s pomyslným číslem pět tisíc. Stala se jím paní Jitka Weiserová z Brna, která přijela na Osoblažsko s manželem a přáteli.

Projížďku parním vláčkem spojili s cyklovýletem po Krnovsku a Osoblažsku. „Na Osoblažsku jsme prvně a moc se nám tady zatím líbí. Jsme nadšeni, že parním vlakem jezdí stále více lidí, vždyť tento kraj je tak krásný," uvedla při této slavnostní příležitosti návštěvníce s rekordním číslem 5000.

„Poprvé v naší desetileté historii jsme dokázali za rok převézt více než pět tisíc návštěvníků. Už teď můžeme mluvit o rekordním počtu cestujících, přestože nás letos čeká ještě jedna jízda parního vlaku. Bude to 8. listopadu, kdy jedeme s párou na Martinské hody do Bohušova," pochvaloval si Pavel Schreier ze Slezských zemských drah.

Vzhledem k nadprůměrně deštivému létu to zpočátku na rekord v návštěvnosti moc nevypadalo. „Jsem moc rád, že zrovna tento rekord nám naši příznivci nadělili jako dárek k výročí deseti let parních turistických vlaků na osoblažské úzkokolejce," doplnil Schreier, který společně s vlakvedoucím Pavlem Hornou předal Jitce Weiserové jako vzpomínku na tuto událost pamětní list a suvenýry Klubu přátel osoblažské úzkokolejky.

David Chovančík, předseda Klubu přátel osoblažské úzkokolejky, je přesvědčen, že na úspěchu mají podíl i doprovodné akce jako slavnostní zahájení turistické sezony nebo Strašidelný vlak, který v noci úzkokolejkou vezl návštěvníky na zámek ve Slezských Rudolticích.

„Takový typ spolupráce s obcemi chceme rozvíjet nejen s jednotlivými obcemi na trase úzkokolejky, ale komplexně s celým Mikroregionem Osoblažsko," dodal Chovančík.

Parní jízdy podpořil kraj

O parní jízdy na Osoblažce je sice mezi turisty velký zájem, ale vzhledem k vysokým nákladům na uhlí i provoz historických lokomotiv si pouhým prodejem jízdenek na sebe nevydělají.

Pro fungování parních vlaků je rozhodující podpora z Moravskoslezského kraje, a to jak přímou dotací na provoz, tak propagací. Oblíbená je například propagace prostřednictvím projektu Techno trasa, na které turisté objevují nejvýznamnější technické památky Moravskoslezského kraje včetně úzkokolejky.

A že osoblažská úzkokolejka je technickým unikátem, o tom není pochyb. Jde o železnici s atypickým rozchodem 760 milimetrů, která je pověstná svou klikatostí. Na dvaceti kilometrech najdeme úctyhodných 102 oblouků, takže se trati přezdívá „dráha sta oblouků".

Kousek za Třemešnou navíc najdeme další unikum, a to nejmenší oblouk v rámci českých železnic, který má poloměr pouhých 75 metrů. Provoz pravidelné osobní dopravy byl na úzkokolejce Osoblažce zahájen roku 1898. Parní lokomotivy sem vrátily Slezské zemské dráhy od roku 2004, kdy vyjel první turistický parní vlak.

Premiéra se odkládá

Tým fanoušků úzkokolejky pod režijním vedením Daniela Bordovského se rozhodl natočit dokumentární film s prostým názvem Osoblažka. Chtěli divákům představit především historické lokomotivy, které zde provozují Slezské zemské dráhy.

Přestože Česko – Slovenská filmová databáze na csfd.cz už nabízí první trailer k filmu Osoblažka, byla premiéra odložena. „Film měl být původně představen divákům již koncem roku 2014, ovšem kvůli technickým a časovým důvodům a změnám bylo jeho vydání odloženo na rok 2015. Přesné datum premiéry je až 26. listopadu 2015," uvedli tvůrci filmu.

Kromě Daniela Bordovského se na jeho vzniku podíleli například Pavel Schreier, David Chovančík, Petr Hrůza, Bohuslav Bordovský a ruský skladatel Kai Engel, který k němu vytvořil hudební složku. Ve svém poděkování tvůrci vyzdvihují především práci železničních nadšenců.

Ve výčtu jsou Michal Kasala, Martin Kolář, Jan Kozelek, Petra Plutová, Miroslav Hrubý, Antonín Navrátil, Jiří Šmídák, Eduard Ham, Pavel Horna a Marek Neděla. Dále také: David Habáň, Luboš Halamka, Josef Horna, Martina Hotárková, Jan Janošec, Dalibor Melecký, Karel Pluta a Aleš Zdražil.