Nahoru na víc než tisícimetrové Pustevny není nijak těžké se dostat, a dokonce si můžete vybrat hned z několika způsobů dopravy. Návštěvníci tohoto horského sedla nejčastěji využívají sedačkovou lanovku, jejíž nástupní stanice se nachází poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích, zhruba 6 km od Frenštátu pod Radhoštěm. Původní lanovka byla vybudována už v roce 1940 a několikrát prošla rekonstrukcí.

Naposledy byla loni stržena již stará a nevyhovující horní stanice a postavena zcela nová. Ta se snaží svou architekturou splynout s malebným horským okolím, zároveň ale poskytuje krásný výhled na celé panorama Beskyd. Kdo není zrovna fanoušek lanovek, může využít turistickou či cykloturistickou trasu a v zimě klidně i běžky. A ti, kteří se na takovou aktivitu necítí fyzicky, mohou přijet autem právě od Prostřední Bečvy.

Architektonické skvosty
Samotná cesta na Pustevny je zážitkem, natožpak to, co na návštěvníky čeká nahoře. Dominantami tohoto místa jsou bezpochyby dvě známé útulny, dnes spíše nazývané chatami, Libušín a Maměnka. Postaveny byly v roce 1898 ve slohu tzv. lidové secese s valašskými prvky. Jejich tolik obdivovanou, až pohádkově zdobenou podobu navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič.

Za to, že se jejich krásou těšíme dodnes, může frenštátský spolek Pohorská jednota Radhošť, který se před více než sto lety rozhodl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit turistické trasy a zřizovat síť horských hotelů a ubytoven. A tak realizoval i tyto dvě původně tzv. útulny, tedy jakési ohřívárny či odpočívárny. Hotel Maměnka, restaurace Libušín a také sousední dřevěná zvonička se staly v roce 1995 národní kulturní památkou.

Požár Libušína
Bohužel v březnu 2014 došlo k rozsáhlému požáru Libušína, který výrazně poničil jídelnu, tedy tu část historického objektu, která je považována za umělecky nejhodnotnější. Libušín se začal opravovat v letošním roce, a to metodou takzvané vědecké rekonstrukce. Jde o použití původních technologických postupů a původních nástrojů, stejně jako za časů architekta Dušana Jurkoviče. Budova by tak měla nakonec získat vzhled z roku 1925. Na obnovu Libušína byla vypsána sbírka, do které přispěli jednotlivci, obce, města, kraje i další instituce. Rekonstrukce památky má být hotova v roce 2019.

Sport má na Pustevnách své pevné místo
Pustevny ovšem nejsou jen turistika či památkové objekty. Pro ty, kdo by měli chuť se sportovně vyžít či zakusit trochu adrenalinu, nabízejí Pustevny rovněž řadu možností. K dispozici je v létě půjčovna horských koloběžek, nebo v zimě několik sjezdovek, které jsou vhodné jak pro začátečníky, tak pro pokročilejší lyžaře. Svahy se zasněžují a upravují a v areálu najdete 2,8 km sjezdových tratí, 1 lanovku a 3 vleky. Pustevny jsou průsečíkem několika běžeckých tratí, celkem je k dispozici 74 km běžeckých tratí (v jednom směru 53 km), určených jak pro klasický běh na lyžích, tak i pro bruslení.

Návštěvníci si od loňska rovněž mohou vyzkoušet i horkou novinku v rámci zimních sportů, tzv. sněhoběžky. Jde a tradiční zimní dopravní prostředek ze Skandinávie, jakousi kombinaci koloběžky a snowboardu. Využít je lze nejen pro obyčejné sjetí zamrzlých cest, ale také pro kondiční trénink.

Nezapomeňte navštívit Radhošť
Z Pusteven je to jen kousek po hřebenu na horu Radhošť, kterou většina lidí považuje za symbol Beskyd. Na ní nelze minout obří sochu pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta, který prý na této posvátné hoře kdysi sídlil. Legenda praví, že jeho tehdejší sochu na vrcholu hory dali zbořit Konstantin a Metoděj po svém příchodu na Velkou Moravu.

Misionáře ze Soluně, kteří k nám přinesli staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, dnes připomíná Kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů, které se na vrcholu hory nacházejí. Z těchto míst je také nádherný výhled do kraje, který oceníte nejen ve dne, ale i za jasných nocí, kdy si díky světlům v údolních obcích budete připadat jako v letadle.

Beskydské pochoutky
A že na Pustevnách neumřete hlady, dokazuje hned několik restauračních zařízení, nabízejících klasická valašská jídla, jako je zelná polévka kyselica, pohanková kaše či bramborák zvaný pampuch s tzv. škračkami, neboli přírodními smaženými játry na cibulce s vajíčkem. A zapomenout nesmíme ani na nabídku legendárních bryndzových halušek či velkých koláčů frgálů s různými příchutěmi.

SLOVO ODBORNÍKA
Mgr. Kateřina Peková, náměstkyně ředitele a historička, společenskovědní úsek Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku

Dnes už by to do Pusteven nikdo neřekl, ale kde se vzal jejich "pustý" název?
V dnešní době jsou Pustevny oblíbeným turistickým cílem po celý rok. Denně na toto horské sedlo zavítají stovky návštěvníků. Své jméno však získaly díky tomu, že v těchto nehostinných končinách žili kdysi poustevníci, kteří vedli asketický život v modlitbách. V roce 1782 zrušil císař Josef II. poustevnické řády, a tím oficiálně skončilo pobývání poustevníků v horách kolem Radhoště.

Prozradíte, jaké legendy se k Pustevnám nebo k blízkému Radhošti vážou?
Pustevny i Radhošť jsou opředeny mnoha příběhy a legendami. Hora Radhošť – počeštěný výraz jména Radegast – byla odedávna považována za sídlo tohoto slovanského boha. Za doby předkřesťanské i pozdější tu lidé nosili dary tomuto bohu, na oslavy slunovratu se na Radhošti zapalovaly vatry, kolem kterých se tančilo. Dle další pověsti na této hoře postavili kříž věrozvěsti Cyril a Metoděj. Podle pověsti právě oni nechali zbořit modlu Radegasta. Do tajemství přírodních zajímavostí a tajemství nás vedou příběhy o sirotkovi z Radhoště, které připomínají jeskyně v této části Beskyd.

K Pustevnám se váže také další pověst spojená s jejich jménem. Je o velice zbožném tkalci, který snil o pouti do Říma. Dříve než pouť vykonal, zemřel. Ani jeho duch nenalezl pokoje a strašil ve stavení, kde bydleli jeho synové. Protože ani oni neměli dostatek peněz na pouť do Říma, kterou by vysvobodili otcovu duši, rozhodl se jeden ze synů, že se vydá do hor k Radhošti a bude tam žít poustevnickým životem. A tato oběť otcovu duši vysvobodila. Muž pak poustevničil na Radhošti až do konce svého života.

Čím jsou Pustevny a jejich okolí dnes významné natolik, že přesahují hranice regionu?
K Pustevnám patří neodmyslitelně unikátní soubor lidových staveb Dušana Jurkoviče, který je od roku 1995 Národní kulturní památkou. Jejich význam a důležitost pro společnost dokládá i vlna solidarity po požáru Libušína, kdy byly pořádány mezi lidmi sbírky na jeho obnovu.

Horské sedlo Pusteven je jedinečné samozřejmě také přírodními krásami, kromě jiného například vzácnou soustavou pseudokrasových puklin. Z technických zajímavostí je jedinečná lanová dráha na Pustevny, zprovozněná v roce 1940, která se řadí k nejstarším sedačkovým lanovkám na světě.

Kdy jsou podle vás Pustevny nejkrásnější a proč?
Pustevny mají své kouzlo v každé roční i denní době. Já osobně bych se chtěla vrátit do dob oněch poustevníků a zažít tento kout země ve své původní syrovosti a pravosti.

Alice Taussiková