Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Putování v nás změnilo pohled na lidské bytosti, říkají cestovatelé z Brna

/FOTOGALERIE/ Když putujete krajinou dny, týdny či dokonce měsíce, zjistíte, že nejste ani ryba, ani rak. Jste ve stavu, který je mimo běžnou společnost. Tak popisuje cestu vedoucí výpravy Ivan Foletti.

7.7.2017
SDÍLEJ:

V minus čtyřech stupních, lijácích i za krupobití, nebo naopak ve vedrech a dusnu ušli studenti dějin umění Masarykovy univerzity celkem 1540 kilometrů napříč Švýcarskem a Francií při putování po středověkých památkách.Foto: archiv projektu Stěhovaví historici umění

V minus čtyřech stupních, lijácích i za krupobití, nebo naopak ve vedrech a dusnu ušli studenti dějin umění Masarykovy univerzity celkem 1540 kilometrů napříč Švýcarskem a Francií při putování po středověkých památkách. „Naší touhou bylo vyrazit na cestu za středověkým poutníkem,“ říká Foletti.

Pouť zahájili v březnu v Alpách. Čekaly je tři týdny cest a tři týdny strávené v klášteře, kde se účastnili přednášek a věnovali se akademické práci. Tam měli zajištěné bydlení i stravu. Zbylých devět týdnů však šli na vlastní pěst. Jejich jediným bohatstvím bylo sedm euro na den na osobu. Podle Folettiho je chůze nadčasová a lidské tělo jedinečné médium, skrze které lze zažívat věci tak, jak je člověk zažíval dřív. „Chtěli jsme pochopit to, jestli tím, že půjdeme dlouho, se změní naše vnímání středověkých předmětů,“ říká a popisuje i důležitost nejistoty, která při cestě často panovala.

Studenti měli možnost si prohlédnout památky podobným způsobem, jako se na ně dívali lidé v době, kdy díla vznikla. „Přiblížili jsme se středověkým poutníkům jednak tělem, jednak duchem. Uvědomili jsme si, že dialog mezi krajinou a předmětem je zásadní,“ popisuje Foletti.

Právě vnímání památek v kontextu přírody bylo jedním z hlavních cílů. „Když někam přicházíte pěšky, můžete vidět památku z několika set metrů daleko. Monumenty často bývají do krajiny zasazené právě tak, aby byly vidět z dálky. To se dnes často opomíjí,“ popisuje studentka Sabina Rosenbergová.

Cesta pro účastníky ovšem nebyla jen o poznávání. Představovala především tělesnou i duchovní výzvu. „Museli jsme si zvyknout na zátěž. Později jsem ale až srostla s krosnou. Člověk si hlavně postupně uvědomoval, kolik zbytečností s sebou má. Plno věcí jsem vyhazovala, třeba talisman štěstí,“ směje se studentka Amálie Bulandrová.

Ať už byla cesta jakkoliv náročná, v jedné věci se účastníci shodli, a sice na dobrotivosti lidí. „Nehledě na atentáty, terorismus a násilí ve světě, lidé jsou dobří, solidární a pohostinní. Putování v nás změnilo vše, co jsme si dosud o lidských bytostech mysleli,“ říká Foletti. Z dvaašedesáti nocí, kdy byli venku, spali dvaačtyřicetkrát u lidí, kteří je zvali k sobě.

Pro účastníka Martina Lešáka představovala cesta očistu duše, protože byl mimo běžnou realitu, nemusel kontrolovat mobil a odpovídat na emaily. Návrat do reality studenti prožívají těžce. „Je to pro mě šok. Dost těžko se vyjadřují naše pocity, abychom nezněli pateticky. Doma jsme ale chvíli,“ popisuje Rosenbergová, kterou cesta hlavně naučila jak si vážit času a jak si ho rozvrhnout.

Čtyřměsíční putování zakončené třítýdenním pobytem v opatství v Conques na jihu Francie zachytili poutníci na kamery a postupně vytvářejí dvanáct krátkometrážních dokumentárních filmů, které chtějí sdílet s veřejností.

Jejich cesta vedla z Lausanne do Mont Saint-Michel. Sledovali středověké poutnické cesty, přičemž se postupně zastavili ve třech klášterech, a sice Sainte-Foy v Conques, Saint-Benoît-sur-Loire a Mont-Saint-Michel v Normandii. Celkové náklady poutě vycházejí na milion dvě stě tisíc korun.

LENKA JEBÁČKOVÁ

Autor: Redakce

7.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Už milion Čechů používá v televizi „červené tlačítko“

Francisco Franco a budoucí král Juan Carlos I. (rok 1966)
DOTYK.CZ
5

Před 42 lety ve Španělsku padla diktatura, svobodu zaštítil král

Romové jen kradli, Ukrajinci při tom i vraždili: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 20. a 21. listopadu 2017.

Obce bojují se suchem. Vysazují třešně či hrušně

Švestková, hrušková i třešňová alej vyroste na území Velkých Bílovic. Pracovníci města v listopadu vysadili v tamním katastru dohromady sto ovocných stromů.

Ženy bez ambicí? Strany v příhraničí vedou jen muži

Jako by stav v příhraničních regionech jižní Moravy kopíroval situaci v nově složené poslanecké sněmovně. Počet předsedkyň okresních organizací zavedených politických stran: nula. Čelní pozice zůstávají v rukou mužů i navzdory vzácné shodě napříč stranami, že ženský pohled na jednotlivé problémy je přínos.

Ruská televize: Češi by měli být za rok 1968 vděční. Zaorálek se ostře ohradil

Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, napsal web ruské armádní televize Zvezda, které řídí ruské ministerstvo obrany. Článek se objevil dnes, kdy začala oficiální návštěva českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku. Rozhořčil i samotného Zemana, proti textu se hodlá ohradit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT