„Byl u nás zakladatelem moderního dobrodružného cestopisu,“ říká afrikanistka Marie Imbrová. Na jeho příbězích vyrostla celá další generace cestovatelů včetně Hanzelky a Zikmunda.

V pondělí uplynulo 120 let od úmrtí Emila Holuba. V Africkém muzeu Dr. Emila Holuba v Holicích na Pardubicku letos připomenou i 150 let od jeho první africké expedice. „Byl českým Livingstonem. Byť se nedožil samostatného Československa, cítil se velkým vlastencem. Chystáme akce napříč celým rokem,“ nastiňuje za muzeum Petra Hrubanová. Největším lákadlem expozice je vycpaný lev Princ, africký Holubův mazlíček.

Michal Martinek na jasankách na Elbrusu
Netradiční koníček. Dva Češi podnikají expedice na historických lyžích

Málo se ví, jak odvážnou a jemu oporou byla vzdělaná manželka Růžena. "Dobrý den, doktore Holube. Jedete letos zase do Afriky?" ptá se Cimrman v osobě Zdeňka Svěráka v legendárním filmu Jára Cimrman ležící, spící. „Doma bude. Už se narajzoval dost!“ odpovídá přísně za svého muže Rosa, jež se narodila jižně od Vídně.

Ve skutečnosti spolu tvořili cestovatelský pár. „Rosa byla oporou svého muže. Vydala se s ním na druhou africkou expedici. Při útoku domorodců u vesnice Galulongy mu dokonce zachránila život. Hájila tábor střelbou,“ říká Imbrová.

Emil Holub
(7. října 1847, Holice – 21. února 1902, Vídeň)
- První velký český cestovatel, sběratel, lékař.
- Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena (Rosa) Holubová.
- Proslavil se díky přednáškám po Rakousku-Uhersku, výstavám, psal články a cestopisy články. Jako první knižní popis Viktoriiných vodopádů a další z jeho cest
- V Africe překonal malárii a další tropické nemoci, které se negativně projevily na jeho zdravotním stavu, zemřel v chudobě na rakovinu. Manželka jej přežila o 56 let.
- V Holicích na Pardubicku vznikl v minulém století Památník Dr. Emila Holuba, v roce 2012 byl přjmenovaný na Africké muzeum Dr. Emila Holuba.

 Kvůli Holubovu úmyslu projít napříč velkou část Afriky zbystřily i koloniální mocnosti. „Chtěl napomoci získat odbyt pro výrobky a nástroje z našeho území. Mnohé tam vezl na ukázku,“ uvádí afrikanistka.

Holub měl také vyjednávat s místními náčelníky o pozemcích, mnohými je považován z Čechů za prvního iniciátora africké kolonizace. Sen o vlastní kolonii pak mělo i nové Československo – tedy spíše nadšenci, kteří konkrétně zvažovali jako kolonii Togo na pobřeží Atlantského oceánu. V první řadě však byl Holub cestovatel.

Třicet tisíc exponátů 

Ze svých cest mezi roky 1872 až 1887 nashromáždil zhruba třicet tisíc exponátů. Mnohé z nich věnoval stovkám různých institucí či škol. „Významné jsou také jeho deníky a korespondence s dalším světoběžníkem a vlastencem Vojtou Náprstkem," doplňuje Imbrová.

Dubaj je podle uživatelů portálu TripAdvisor nejlepší destinací pro rok 2022. Ve městě lze najít atrakce od výmyslu světa, nejluxusnější hotely i prvotřídní restaurace. Město drží také několik světových rekordů - nachází se v něm mimo jiné nejvyšší budova
Nejlepší místo pro dovolenou? Dubaj, tvrdí žebříček populárního portálu

Na evropském úspěchu výprav v odborných kruzích a obřím zájmu veřejnosti o výstavy či přednášky doma i na turné v USA však nezbohatl. Naopak. Emil Holub zemřel v chudobě a dluzích. Ve čtyřiapadesáti letech 21. února 1902. „Císařskou rentu si užil asi jen dva měsíce,“ dodává Imbrová. Pohřbený je ve Vídni.

Poslední vůle Emila Holuba
(úryvek z poslední vůle, kterou poslal roku 1873 ze své první africké cesty)

"Přijmi, milostivý národe, co Ti dnes podávám sám sebou. Obětuji Tobě své štěstí, svůj život, jen abych mohl přispěti k Tvému blahu, Tvé cti, vyplňuje tím jen svou svatou povinnost každého z Tvých dětí. Když ještě požíval jsem doma velké štěstí, drahá vlasti, putovati po Tvých nivách, tu cítil jsem ve svém nitru radostné opojení vroucího obdivu nad Tvými lahodnými i majestátnými krásami a z poznání jejich slavných dějin.

Před mým duchem kráčela řada mnoha šlechetných mužů, kteří celý život svůj a všechny své snahy posvětili, jen aby se stali hodnými slouti Tvými dětmi - a hle, tolika se podařilo přispěti k Tvé slávě, ba Tvou slávu vytvořiti. Na věky vepsali svá jména do srdcí všech nás Čechů a na věky bude jejich jméno zářiti zlatým písmem.

A když jsem toto vše cítil na svých potulkách, tu kynuly mně ty šlechetné postavy, tu šeptalo to z každého kvítka a šumělo mně hluboce a vážně z hustých stínů vysokých lesů, tu ozývalo se mi v srdci probuzeno svatým kouzlem domácích písní:

Jdi, přemýšlej a pracuj, abys prospěl ku cti své vlasti a třebas bys nemohl přispěti k vznešené stavbě jejích dějin mramorovým balvanem, ani uměleckým dílem, přispěj aspoň pískovým zrnkem, neboť mnoho zrnek spojuje velké balvany, mnoho zrnek přispívá k pevnosti stavby a pozvolna tak povstává budova, jíž neublíží ani zub času, ani hrubá zvůle pocházející ze závisti.

A já šel a pokusil se pracovati… Od té doby prošel rok - zdaž se mně podařilo vytvořiti ono písečné zrnko, nevím - pokorně očekávám Tvůj soud, můj nade vše milovaný národe!"

Dr. Emil Holub

Zdroj: Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích