„Cílem je žádat uznání rusínské národnosti a realizaci výsledků referenda z roku 1991 o autonomii. Orientujeme se na dialog, nikoli na konfrontaci," vzkázal přes ruskou agenturu TASS muž, který se sám označuje za „premiéra" Podkarpatské Rusi. Dodal, že Kyjev tehdy ignoroval hlas 78 procent hlasujících, kteří hlasovali pro autonomii regionu, jenž mezi světovými válkami náležel k Československu.

Gecko podle ruské agentury rozhovor poskytl na závěr rusínského sjezdu.
„Akce se uskutečnila a rozhodnutí o úsilí o autonomii padlo," dodal Gecko s tím, že sjezdu na blíže neurčeném místě se 14. března zúčastnilo šest rusínských organizací 
a na 40 tisíc lidí. Gecko na sebe výrazně upozornil už před rokem, kdy ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval k vyslání ruských mírových jednotek. Od té doby je ukrajinskými úřady hledán kvůli podezření z ohrožování územní celistvosti země. 
V případě dopadení a odsouzení mu podle agentury Unian hrozí až pětileté vězení.

Řada rusínských představitelů přitom upozornila, že jej nepovažuje za svého lídra.
„Petro Gecko nebyl poslední tři až pět let v Zakarpatí, ale v ruských médiích propaguje nepokoje a separatismus 
v tomto regionu. Gecko je navíc hledanán úřady," citoval list Ukrajinska pravda Jevgena Župana, který předsedá Národní radě Rusínů, jež sdružuje 90 procent organizací tohoto etnika na Ukrajině. Župan také dodal, že o údajném všerusínském sjezdu 
i rozhdnutí o autonomii se on i další představitelé dozvěděli až z ruských médií.

Obdobně odmítli v ukrajinském deníku Geckova tvrzení i další rusínští představitelé.

Ruská propaganda

„Je to klasický příklad ruské propagandy, falešný a přetištěný s odkazem na zdánlivě objektivní a nestrannou agenturu TASS," řekl bývalý hlavní představitel Rusínů a nynější ukrajinský poslanec Viktor Balog.
Odhady počtu Rusínů na Ukrajině se značně liší, tamní úřady je dlouho neuznávaly jako samostatnou národnost, při sčítání lidu v roce 2001 se k tomuto etniku přihlásilo zhruba deset tisíc lidí.
Rusínské komunity žijí 
v mnoha východoevropských zemích, na Ukrajině jsou nejpočetněji zastoupeny právě 
v Zakarpatské oblasti, kde žije i silná maďarská menšina.
Pod názvem Podkarpatská Rus patřila tato oblast v letech 1918 až 1938 Československu, během druhé světové války byla pod maďarskou nadvládou.

V poválečných letech získal region Sovětský svaz, po jeho rozpadu přešel na Ukrajinu. Rusínští autonomisté usilovali neúspěšně o větší míru samostatnosti už před loňským pádem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Radikální pravoslavný kněz Dmitrij Sidor, který požadoval plnou samostatnost podkarpatského regionu 
a hrozil Kyjevu ozbrojeným povstáním, dostal v roce 2012 tříletý podmíněný trest.