Zpustlý areál se nachází vpravo od silnice nad Tisovou směrem na Bublavu. K vidění jsou v něm zarostlé rozvaliny starých budov, pozůstatky po těžní věži, poměrně zachovalé objekty z přelomu 70. a 80. let minulého století a částečně zasypané štoly.

Těžební jáma Helena je zakrytá betonovou deskou, z které vystupuje odvětrávací roura a na ní je přimontovaná kovová tabulka s technickými informacemi. Podle nich je šachta hluboká téměř 358 metrů, její těžba začala v roce 1902 a ukončení likvidace bylo v roce 1993.

V Krušných horách existuje více dolů propojených s Německem. Pod Cínovcem je dokonce podzemní státní hranice:

Právě z této jámy vedla štola do saské obce Quittenbach. Tam v roce 1901 vykopali jámu Erhardt-August a z ní v hloubce 100 metrů začali razit Český překop. „Tento překop směřoval východním směrem přes státní hranici pod Zelenou horu a dále pod ložisko na Tisovci,“ napsal těžební expert Aleš Bufka na serveru Mining.cz.

Zároveň podle webu začali na české straně hloubit Helenu a následně v hloubce 150 metrů překop do Německa. „Po prorážce obou chodeb, ke které došlo v říjnu 1903, byla jáma Helena upravena pro klecové těžení,“ uvedl na serveru Aleš Bufka.

Úpadek dolu

Podle něj tehdy plánovali, že na české straně vydobyté rudy budou upravovány v závodě Erhardt-August na saské straně. Intenzivní hornická činnost však trvala jen do roku 1907.

„Opětovný úpadek způsobila nízká kovnatost, nesnadná a ztrátová gravitační úprava, jakož i katastrofální pokles ceny mědi. Roku 1914 byl důl definitivně uzavřen. V letech 1902-1910 bylo z ložiska vytěženo celkem 51 300 tun měděných rud. Ruda, která byla tehdy těžena Českým překopem do Saska, byla úředně vykazována v rakouských statistikách,“ vysvětlil Bufka na Mining.cz.

Dodal, že doly v Tisové u Kraslic se opětovně otevřely až v 50. letech minulého století, český překop vedený pod státní hranicí již obnoven nebyl.

Pět let staré video z dolu Helena: