Z Brna vyrazí ráno 18. března. V cíli cesty bude 28. března. Tedy v den Komenského narození. „Opět vyrazím v kroji. Z Brna zamířím do Slavkova u Brna, Kyjova, Žeravic, Strážnice, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Nivnice, Uherského Brodu, obce Komňa a skončím ve Zlíně,“ vyjmenoval Šalanda.

Jeho cílem je navštívit místa, která mají návaznost na Komenského život a rodinu. „V Žeravicích ho vysvětili na biskupa, k tetě do Strážnice ho zase vzali k sobě poté, co v Uherském Brodě vypukla vlna moru. V Nivnici byl u pěstounů, když krátce po sobě zemřeli oba jeho rodiče. Komňa a Nivnice spolu zase soupeří o to, kde se Komenský narodil. Prameny přitom ani jednu z těchto variant nepotvrzují. Dědeček Komenského byl fojtem v Komni. Později se mohl vystěhovat do Uherského Brodu. Právě tam získal příjmení Komenský – tedy jako ten, který přišel z Komni. Měl dva syny, jedním z nich byl otec Jana Amose Martin. Protože žil v Brodě a měl tam velký dům, nemyslím si, že by se vracel zpět do Komni, aby se mu tam narodil Jan Amos,“ poukázal na zajímavosti z Komenského života Šalanda.

Učitel národů i myslitel

Svou cestou by turista v kroji Šalanda rád představil Komenského nejen jako učitele národů, ale především jako myslitele, jehož záměrem bylo povznést a zlepšit ducha člověka. „Chtěl změnit lidi v přátelštější, chtěl, aby mysleli pozitivně. Zároveň ale také tušil, že staré už nepředělá. Proto cílil na mladé. Moje cesta má být představením Komenského z jiné stránky, a zároveň také oslavou dne učitelů, která připadá právě na 28. března,“ vysvětlil Šalanda.

Denně ujde v průměru dvacet až pětadvacet kilometrů a spát bude především ve stanu. Před obcí či městem, kam zavítá, si vždy ustele večer před návštěvou školy. „Ještě si musím pořídit kabát. No a po poslední zkušenosti, kdy jsem si dával zničené nohy do pořádku prakticky až do Vánoc, jsem si koupil speciální kožené boty s rozšířenou špicí. Jsou ušité v Německu a vhodné právě na chůzi v nížinách,“ přiblížil muž ze Cvrčovic.

Dárek pro pedagogy

Do svého putování zapojí i děti a ředitele škol, které navštíví. „Děti si připraví pásmo, které živě přenese rozhlas. Ředitelé pak zavzpomínají na slavné absolventy. Odpoledne mě pak vždy čekají setkání s pamětníky, historiky nebo kronikáři,“ popsal Šalanda.

Pro pedagogy má dokonce připravený i speciální dárek. „Budou to sirky pro zapálené učitele,“ smál se turista, který už dokonce kromě knihy Sešívání republiky sepsal pětadvacet povídek o veselých trapasech, které na cestách zažil.

Přiblížit myslitele, filosofa a pedagoga Komenského tímto způsobem zaujal i učitelku Kristýnu Řezáčovou z Podivína. „Zní to moc zajímavě. Už jen to odhodlání jít pěšky a mít snahu dnešní děti zaujmout jinak – což občas bývá dost obtížné. Je to zpestření. Jen je trochu škoda, že navštíví jen vybrané školy,“ posteskla si Řezáčová.