Blaník byl osídlen již v pátém století před naším letopočtem. Bylo zde hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami kamenných valů, jejichž zbytky jsou dodnes patrné, později zde byla postavena tvrz a pravděpodobně dřevěný hrad.

V roce 1868 zde vylomili jeden ze základních kamenů Národního divadla a nebyl to žádný drobeček, vážil téměř tunu. V roce 1941 byla na vrcholu hory postavena třicet metrů vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky. Při dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na vrcholy Šumavy.

Vojsko ukryté v nitru hory

Pověstmi je Blaník opředen již od keltských dob, ostatně jeho jméno je odvozeno od keltského Blaniak. Novější pověst o vojsku ukrytém v nitru hory vznikla v patnáctém století na základě události, kdy bylo podivuhodným způsobem na úpatí hory u vesnice Býkovice poraženo nepřátelské vojsko.

Podle pověsti rytíři vyrazí z útrob hory, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je patron země České svatý Václav. Ten dá povel, až se zazelená suchý dub na Blaníku a studánka pod ním přeteče. Pak se otevře takzvaná Veřejová skála, rytíři se probudí ze spánku a vyrazí porazit nepřátele ohrožující zemi.

A kde se vzalo podezření na bránu do jiných dimenzí? Důvodem je několik pověstí o lidech, kteří se zde ztratili a přestože měli pocit, že uplynul jeden den, ve skutečnosti to byl rok. Tyto legendy byly oživeny při vylamování základního kamene pro Národní divadlo, kdy se kamenický pomocník Václav Podbrdský z Louňovic zřítil ze šedesátimetrové skály.

Území vykazuje velké anomálie

Přestože ho spolupracovníci viděli padat, jeho tělo se nenašlo a byl po zákonem stanovené době prohlášen za mrtvého. Objevil až po osmnácti letech a tvrdil, že byl v hoře a pouze osmnáct dní. Následně byl souzen vojenským soudem za vyhýbání se vojenské službě. Je zajímavé, že soud Podbrdského nepotrestal a dodnes není jasné, kde tolik roků pobýval. Je také pravda, že podle psychotroniků toto území vykazuje velké anomálie.

A jak je to s tím sedláním koní a přípravou svatováclavského vojska na záchranu české země? Kolem Veřejové skály je naštěstí klid. Zažíváme totiž nejdelší mírové období v historii. A také největší ekonomickou prosperitu. A „žabomyší“ války politiků, financovaných z našich daní? Tak takové „prkotiny“ nechávají blanické vojsko spát tvrdým spánkem.