Většina hradů a zámků se v pátek opět otvírá návštěvníkům. Začíná totiž turistická sezóna 2011. Pracovníci památek si připravili řadu lákadel, co ovšem hosty mnoha míst nepotěší, jsou ceny vstupného. „Národní památkový ústav přistoupil k vyrovnání cenových hladin vstupného u srovnatelných některých typů památek, což představuje zdražení v průměru o pět až deset procent,“ uvedla mluvčí památkového ústavu Zdeňka Kalová.

Zároveň ovšem upozornila, že zdražení není plošné a u některých památek se cena vstupného nezmění. Mezi ně patří například zámky Veltrusy, Dačice, Jindřichův Hradec nebo hrady Landštejn a Zvíkov.

Za vyšší ceny chce ovšem Národní památkový ústav, který v České republice spravuje přes sto památek, nabídnou i více.
„Nejvýraznější změnou je posunutí otvírací doby. Prohlídky budou standardně zahajovány v 10 hodin. Řada hradních a zámeckých areálů však bude otevřena již o hodinu dříve a v 9 hodin budou začínat i prohlídky předem objednaných skupin. Na více navštěvovaných památkách pak bude otvírací doba posunuta do pozdějších odpoledních hodin a některé z nich budou otevřeny nově také v tradičně zavírací den, tedy v pondělí,“ upřesnila Kalová.

Mezi tyto památky patří třeba Karlštejn, Hluboká nebo Lednice. Renesanční zámek Telč zase uzavře o prázdninách své brány až v 18 hodin pro předem objednané skupiny.

Nová lákadla

A čím chtějí památky lákat návštěvníky? Třeba zámek ve Valticích zpřístupní dva knížecí sály rodu Lichtenštejnů – lovecký a knihovnu. Pernštejn zase po deseti letech nabídne trasu, která povede úzkou a temnou gotickou chodbou na vyhlídkovou hranolovou věž. „Podle barevných sklíček zvanou též věží čtyř ročních období,“ doplnila mluvčí památkářů.

Návštěvníci náchodského zámku se mohou těšit na nově zrestaurované tapisérie a zámek Opočno otevírá obrazárnu v podobě zrekonstruované podle dobových fotografií.

Nicméně i na severu Čech je na co se těšit. Hrad Grabštejn zpřístupní nové prostory po generální rekonstrukci a na zámku Hrubý Rohozec si zájemci budou moci prohlédnout, jak bydlela šlechtická ratolest. Zpřístupní totiž dětské pokoje.

Avšak hlavním tématem letošní sezóny budou Rožmberkové. V listopadu tomu totiž bude 400 let, kdy zemřel poslední člen rodu Petr Vok. „K výročí se chystá nejen velká rožmberská výstava do Valdštejnské jízdárny v Praze, ale také tematické akce na jihočeských hradech a zámcích,“ řekla Kalová.
Menší výstavy k Rožmberkům si lidé budou moci prohlédnout na hradech Rožmberk a Nové Hrady nebo na zámku Třeboň či v klášteře Zlatá koruna. „Rožmberky připomenou také speciální prohlídky, představení, koncerty a mnoho dalších akcí,“ prozradil Zdeněk Troup, náměstek pro památkové objekty Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Na návštěvníky se těší i 29 soukromých zámků, které jsou přístupné veřejnosti. „Každý zámek musí mít zajímavé aktivity, jinak by neobstál,“ uvedla mluvčí Asociace majitelů hradů a zámků Kateřina Smetanová. Celkem je v České republice 48 soukromých zámků a hradů.
Jejich rytmus ovšem neurčuje 1. duben, ale z větší části jsou otevřeny celoročně. „Často připravují vánoční akce, slety čarodějnic, setkání princezen, výstavy, koncerty a další akce,“ přiblížila mluvčí. Vstupné si však každá z těchto památek určuje individuálně.

Vstupné na nejnavštěvovanější české hrady

Hlavní kastelán Národního památkového úřadu Petr Svoboda: Každý rok je to stejné šílenství

Hlavní kastelán Petr Svoboda začal svoji kariéru v Národním památkovém úřadě na Cimburku. Nyní má však na starosti všechny památky v České republice.

Co pro vás znamená začátek sezóny?
Tropické šílenství – být v práci od rána do večera, chystat tiskové zprávy, chodit do médií, odpovídat na maily a nestíhat zvedat zároveň dva telefony. Ale je to i radost – otevírání nových instalací, výstav a expozic, start nových akcí, naděje, že to vše bude fungovat lépe než dřív…

V jakém stavu bývají památky naopak na konci sezóny? Co všechno je potřeba udělat, aby byly znovu schopny vítat návštěvníky?
Po sezóně pochopitelně následuje velký úklid a údržba mobiliáře i budov. Ale to není hlavní důvod zimní odstávky provozu. Zejména historický mobiliář je totiž velmi citlivý na změny teploty a vlhkosti. Skupina návštěvníků v malém salonku dokáže svým dechem v několika minutách změnit relativní vlhkost o desítky procent – v zimě přitom nemůžeme použít techniku, která by tento vliv dokázala kompenzovat. Pokud z památek nechceme udělat muzea s vitrínami a zároveň chceme vnitřní vybavení uchovat pro příští generace, musíme provoz v zimních měsících omezovat či zcela vyloučit.

Jaké je to být kastelánem, dokonce hlavním?
Hlavní kastelán nemá na starost žádný hrad nebo zámek, je to spíše úředník. Hlavní náplní práce hlavního kastelána je vytvářet podmínky pro kastelány skutečné. To, co mě na tom nejvíc baví, je vymýšlení nových projektů a propagace všech možných novinek a akcí, které na památkách pořádáme.

Co to všechno obnáší?
Je to hlavně úředničina – tvorba metodik a směrnic, příjemnější částí práce je komunikace s novináři či třeba kolegy v oblasti cestovního ruchu. Přibližně tři dny v týdnu jsem v kanceláři, zbývající dva trávím na cestách.

Kastelán není zrovna obvyklé povolání. Jak jste se k němu dostal?
Já začal jako kastelán na Cimburku, hradní zřícenině na Kroměřížsku. Tu spravuje občanské sdružení, kterému jsem jezdil pomáhat s obnovou památek už od střední školy. Dlouho pro mne však byly památky jenom koníček, profesionálně jsem se věnoval novinařině – měl jsem na starost testovací centrum pro v počítačovém vydavatelství. Prošel jsem i místem územního kastelána ve středních Čechách, kde jsme společně s kolegy vymysleli některé projekty, ke kterým se pak připojil zbytek NPÚ – vznikl tak třeba koncept Oživlých památek nebo věrnostní program pro návštěvníky. (via)