Let k výzkumné stanici Troll Research Station za jižním polárním kruhem si objednala společnost Aircontact. Piloti překonali 15 680 kilometrů dlouhou vzdálenost z města Oslo a přistáli na ledovci v nadmořské výšce 1232 metrů. Takový manévr vyžaduje vysoce specializovanou posádku.

Zkušení kapitáni Tomáš Nevole, Jan Šťastný a Lubomír Malík se museli důkladně seznámit s danou oblastí provozu a absolvovali také výcvik přežití v arktických podmínkách. „Příprava trvala dlouhé měsíce,“ uvedl Tomáš Nevole s tím, že let i přistání proběhly hladce. Letoun byl vybaven polárními soupravami pro přežití včetně polárních oděvů pro posádku, navíc na palubě nesl některé důležité náhradní díly.

Jiří Hebelka z Blanska zasvětil práci v jeskyních prakticky celý život. Od roku 2003 do konce loňského prosince vedl Správu jeskyní Moravského krasu.
Mezi krápníky mohou i vozíčkáři. Za to jsem rád, říká končící šéf jeskyní krasu

K přistávacímu manévru na Troll Airfield slouží tři kilometry dlouhá a šedesát metrů široká dráha. Ledem pokrytý povrch byl nejprve analyzován a speciálně upraven. „Pracovníci Norského polárního institutu předem změřili brzdný účinek, aby bylo možné vzlétnout a přistát v souladu s předpisy a normami výrobce letounu při dodržení všech bezpečnostních parametrů,“ popsala mluvčí Smartwings Group Vladimíra Dufková.

Poslední část trasy z jihoafrického Kapského města trvala šest hodin. Posádka letadla dostávala průběžně během letu prostřednictvím datalinkové komunikace a satelitního telefonu zprávy o počasí a způsobilosti letiště. Počasí bylo pečlivě sledováno už pět dní před odletem prostřednictvím předpovědí německých meteorologických ústavů DWD a AWI, které mají v Antarktidě informační zdroje.

Pro užití Troll Airfield bylo nutné získat povolení od českého Úřadu pro civilní letectví, jedná se totiž o takzvané izolované letiště a žádné další možnosti přistání v dosahu nejsou.

Na cestě po Patagonii.
Měsíce v divočině. Po expedici do Patagonie se cestovatelky vydají na Aljašku

„Namísto Troll Airfield není možné naplánovat žádné záložní letiště. Je zde veškeré potřebné vybavení, včetně odpovídajícího protipožárního zařízení, přibližovacích map vytvořených speciálně pro toto letiště i let a zkušeného personálu pod vedením Svena Lidströma z Norského polárního institutu, který za Troll Airfield odpovídá,“ vysvětlila Vladimíra Dufková.

Letadla Smartwings ročně přistávají na více než 400 letištích po celém světě. Antarktida byla do této doby jediným kontinentem, kde letadlo Smartwings ještě nepřistálo. Další let do jižní polární oblasti by společnost měla uskutečnit koncem února.