Takto popisuje kamenná svědectví dávné minulosti internetová encyklopedie. Tyto kamenné památky jsou roztroušené po celé republice a ani Blanensko není výjimkou. V novém seriálu Blanenského deníku Rovnost Po stopách smírčích křížů přiblížíme putování Zdeňka Přibyla z Ráječka.

Ten se cestám za nevšedními památkami věnuje posledních pět let a za tu dobu už dorazil, většinou na kole, téměř ke dvěma stovkám smírčích křížů a křížových kamenů. V novém seriálu se vydáme po stopách smírčích křížů a křížových kamenů nejen na Blanensku, ale také v okolních okresech. „V žádném případě nemám badatelské a vědecké ambice. Nechci, aby seriál měl nádech vědecké publikace, proto volím trochu zábavnější formu přiblížení těchto památek i s příběhy a způsoby jejich hledání a poznávání," říká Přibyl.

Také dodal, že zajímavou knihu o těchto památkách napsala ředitelka Muzea Blansko Eva Nečasová. Jmenuje se Křížové kameny a kamenné kříže okresu Blansko.

A jak se Přibyl vlastně dostal k poznávání kamenných křížů? „Vůbec nic tajuplného v tom nehledejte. Na začátku roku 2009 sedím unavený, obtloustlý z vánočního cukroví a spekuluji nad nějakým cílem. Potřebuji něco, co by mě dohnalo ke sportování spojenému s poznáváním a také co by se dalo provozovat celoročně. Na kole trávím hodně času a vyjížďky jsou velkým zdrojem energie a poznávání. Navíc to časem strhlo i moji manželku Leu, takže nejen kolo je naším společným koníčkem, ale i hledání „smírčáků". Nejprve mě jen doprovázela, ale později jsme se přistihli, že vlastně závodíme, kdo nový kousek dřív spatří," pousmál se Přibyl.

Cesty za poznáním

Impulsem k novým toulkám za poznáním byl podle jeho slov smírčí kříž poblíž Svitav. „Minuli jsme ho na kole, kdy jsme jeli navštívit moji mladší dceru do prázdninového tábora. Nejprve jsem jen projel kolem, ale hlavou mi běželo, že to byl asi jeden z křížů, který člověk vytesal kvůli nějakému prohřešku," zavzpomínal.

Asi po padesáti metrech mu to nedalo a vrátil se. „Tohle byla pobídka k tomu, abych se o tyto památky začal zajímat. A odstartovalo to celou řadu velmi zajímavých výletů. Navíc je to velmi zajímavé téma. Každý kříž má svoji historii a nese v sobě vzpomínku a také smutek. Přežívá spousty generací a zastavily se u něj tisíce lidí," dodal Přibyl.

Zároveň přiznal, že nevěděl, jak rozšířené a oblíbené téma smírčí kříže jsou. Netušil, v jakém množství se u nás nacházejí a kolik lidí se o ně zajímá. „Tito lidé v žádném případě nezveřejňují GPS souřadnice těchto jednotlivých památek, protože kříže jsou nejen obdivovány, ale i kradeny. Byl jsem dokonce upozorněn jedním z odborníků, abych slevil v popisování, jak lze kříž najít, protože moje návody jsou tak podrobné, že zloději už pak stačí jen počkat, až se setmí, vzít lopatu, krumpáč, vozík za auto a vyrazit k lesu. Nevím, co má za význam mít ve své krásné zahradě s vysokou zdí kradený kříž, kterým se budu kochat, ale zároveň budu trnout, kdo mě kdy práskne, že jsem zloděj," říká Přibyl.

Přibyl také přiznal, že musel slevit ze svých původních představ. „Nejdřív jsem si myslel, že ke smírčím křížům budu jezdit jen na kole. Ale je jich opravdu hodně a to bych na kole strávil dva životy," poznamenal muž.

Stovky hodin

Doma strávil desítky hodin označováním křížů v autoatlase. Každý kříž znamená jednu šipečku samolepku, která je vlepena do autoatlasu na přibližné místo nálezu. „Těch šipek by tam mělo být asi patnáct set. A jelikož jsme s manželkou Leou velcí cestovatelé, tak postup je následující. Pokud někam jedeme za kamarády, na výlet, na oslavu, na dovolenou nebo na zájezd, stačí otevřít autoatlas, kde je vidět, kolik křížů po cestě budeme míjet. Pak už stačí podle času, nálady a chuti jen odbočovat z hlavní trasy a hledat," uzavírá vyprávění muž.