Hned první rok měření ukázal překvapivá čísla, která neustále rostou. „Křížovou cestou prošlo v roce 2016 v obou směrech 262 838 osob, v roce 2017 pak 286 781 a v roce 2018 dokonce 288 893 lidí,“ srovnal vedoucí správy Jiří Kmet.

Rostoucí počet návštěvníků přidělává vrásky i starostovi Mikulova Rostislavu Koštialovi. „Před lety, když jsem přišel na Svatý kopeček, byl jsem tam sám. Zažít to nyní je téměř nemožné. Jde o dramatický nárůst,“ řekl.

Lidé na kopečku
• Mikulovskou křížovou cestou prošlo v roce 2016 rovných 131 419 lidí.
• V minulém roce jich bylo o 13 tisíc více.
• Loni na Svatý kopeček vystoupalo různými cestami 160 tisíc lidí.
• Nejvíce lidí zaznamenala čidla při Pálavském vinobraní. Za tři dny to bylo 7,5 tisíce průchodů. To je více než 3 % celkové roční návštěvnosti.

Velkého množství turistů si všímají i místní. „Regulace je nutná! Jsou jako švábi. Všude. Bydlíme přímo pod kopečkem a je to boj. Všichni chtějí vyjet autem co nejblíž. Není tam ani kde zaparkovat,“ rozčilovala se Mikulovanka Simona Vlnková.

Správci se v rezervaci potýkají s problémy, jakými jsou odhazování odpadků, ulevování si u cest, nebo nerespektování vyhrazených tras. „Novým fenoménem je přijít si sednout na Svatý kopeček se sedmičkou vína a kochat se výhledem. Chceme chránit ta nejcennější místa rezervace. Proto se snažíme v kritických úsecích, kde mají lidé tendenci se rozptýlit, instalovat zábradlí a informační tabulky,“ přiblížil Kmet.

Zábradlí jsou dřevěná s ocelovými lanky. „Dosud jsme jich natáhli několik stovek metrů. Dalších šedesát až osmdesát budeme přidávat,“ popsal Kmet.

Srovnání počtu návštěvníků mezi lety 2016 - 2018: 


Cílem opatření však není omezit počty návštěvníků. „Obávám se, že to ani nijak regulovat nejde. Jedna z možností je udělat z kopečku místo, které budou moci lidé navštívit s průvodcem za úplatu, nebo zavést nějakou formu vstupného. Jenže na kopeček se dá vystoupat mimo značené trasy. Spíše je potřeba dohlížet na chování lidí, aby chodili tam, kde mají,“ myslí si starosta Koštial.

Výhledy ze Svatého kopečku: 


Návštěvnost sledují správci oblasti již dlouho. „Vůbec první monitoring se uskutečnil na Děvíně už v roce 2006. Tehdy jsme ale měli jiné technologie, než nyní. Přesto šlo o první relevantní data. Na Svatém kopečku nyní využíváme senzor na termické čili teplotní bázi, což se nám osvědčilo,“ představil způsob měření Kmet.

IVA HAGHOFER, KATEŘINA VAJSOVÁ