Pašerácká naučná stezka Hartau

Odkud kam: z Hartau do Andělky
Délka: 41 kilometrů
Náročnost: náročná
Proč právě sem: Jednačtyřicet kilometrů dlouhá naučná stezka z německého Hartau až k česko­polské hranici je otevřená od roku 2001 a využívají ji především cyklisté. Turisté mohou cestu zvládnout i pěšky, poskytuje totiž mnoho míst k odpočinku. Trasa prochází zajímavou vesnicí Heřmanice s dochovanými domy v hornolužickém lidovém stylu nebo obcí Višňová s poutním kostelem svaté Anny. K osvěžení slouží zapomenutý lom Kristýna. Cesta vede kolem zříceniny větrného mlýna na Lysém vrchu.

Adrenalin park Jedlová
Prolézt se nad zemí nebo zkusit rychlý pád. Adrenalin zažijete na horách

Pašerácká stezka Rokytnice nad Jizerou

Odkud kam: z Rokytnice nad Jizerou k rozcestí Studenov – Kostelní cesta
Délka: 1,3 kilometru
Obtížnost: snadná
Proč právě sem: Nenáročná půl až třičtvrtěhodinová stezka turisty poučí o historii pašování v Krkonoších, ale také o samotných pašerácích. Návštěvníci projdou místy, kudy pašeráci potají před hraniční stráží přenášeli zboží z Polska. Zájemci mohou trasu ujet i na kolech, čeká je však náročnější stoupání v první polovině cesty. I přes téměř dvousetmetrový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem se však stezka řadí k lehčím ke zdolání pěšky.

Naučná stezka Zemská brána

Odkud kam: z kamenného mostu na severním kraji přírodní rezervace Zemská brána do Klášterce nad Orlicí
Délka: 3 kilometry
Obtížnost: lehká
Proč právě sem: Naučná stezka sice primárně necílí na fanoušky pašeráků, vede však oblastí, kterou pašeráci hojně využívali. Přírodní rezervace Zemská brána táhnoucí se podél řeky Divoké Orlice sloužila nelegálnímu převozu zboží. Součástí naučné stezky je pašerácká lávka, která, byť byla původně postavená pro svoz dříví, pomohla s pašováním. Vedle lávky stával i mlýn, kde pašeráci prodávali přivezený cukr, tabák, petrolej i cikorku.

InfografikaZdroj: Deník

Pašerácká stezka do Karpacze

Odkud kam: Z Pomezních Bud do Karpacze
Délka: 24 kilometrů
Náročnost: náročná
Proč právě sem: Dřívější pašerácké stezka, které se přezdívá Tabáková nebo polsky Droga Bronka Czecha, vede z české strany hranic do centra polského lázeňského města Karpazce. Oblíbeným turistickým cílem je v lázeňském městě dřevěný kostelík Wang. Výletníkům, kterým se zpět nechce po stejné trase, se nabízí cesta Soví dolinou do Sovího sedla, lanovkou zpět na Sněžku nebo cyklobusem Pašerák. Tabáková stezka je ideální pro poznání polské strany Krkonoš, na kterou mnoho českých turistů zapomíná.

Hřenské soutěsky zavalili turisté z celé Evropy.
Lodičky, kam se podíváš: Zkuste plavbu Punkevní jeskyní či Českým Švýcarskem

Cesta pašeráků

Odkud kam: z Horních Albeřic do Dolních Albeřic
Délka: 8 kilometrů
Náročnost: střední
Proč právě sem: Pro cestu po stopách pašeráků nemůže být lepší výchozí bod než stará celnice, která byla sídlem finanční stráže v
Horních Albeřicích. Místní pašovali zejména cukerín, jejich oblíbenou fintou bylo ukrýt komoditu do dřevěné sochy světce, kterou přes finance snadno pronesli. Pašeráci z Albeřic překračovali hranici určenou v místě horským hřebenem Čepel. Jedná se také o pomezí mezi úmořími Baltského a Severního moře. Naučná stezka se po překročení hranice stáčí do Dolních Albeřic.

Vydejte se i na nejlepší české naučné stezky: 

Pašerácká stezka Orlické Záhoří 

Odkud kam: z Černé Vody do Černé Vody (stezka je okružní)
Délka: 3,5 kilometru
Obtížnost: snadná
Proč právě sem: Čtyři interaktivní zastávky čekají především děti na teprve rok staré pašerácké stezce v Orlickém Záhoří nedaleko hranic s Polskem. Na trase vhodné pro rodiny si výletníci vyzkouší například rozpohybovat vodou mlýn, vytasit meč nebo zavázat tkaničku na obří dřevěné botě. Zároveň se dozvědí zajímavé příběhy o pašerácích, kteří Orlickým Záhořím cestovali. Turisté se nemusí bát vzít si s sebou kočárek ani kolo, cesta je bez problémů sjízdná.

Stezka beskydských pašeráků v Bílé

Odkud kam: Z Bílé do Bílé (stezka je okruhem)
Délka: 1,9 kilometru
Obtížnost: snadná
Proč právě sem: Stezka začíná na hoře Zbojník v Bílé. Návštěvníci mají možnost si prolézt opravdové pašerácké překážky nebo z vyhlídky zkontrolovat, jestli je nepronásledují příslušníci bezpečnostního sboru portášů. Portášové totiž v sedmnáctém století strážili moravsko­uherskou hranici. Turisté si také mohou v infocentru vypůjčit pašeráckou brašnu s lupou, kompasem, dalekohledem a deníkem s mapou. Děti pak na stezce čekají úkoly, po jejichž splnění dostanou malé překvapení.

Pohádková stezka aneb putování malého Človíčete, Panenská
Aby se s rodiči na túře nenudily. Zábavné naučné stezky pobaví hlavně děti

Naučná stezka strážců hranice

Odkud kam: z Kašperských hor do Kašperských hor
Délka: 19,5 kilometru
Obtížnost: náročná
Proč právě sem: Pohled z jiného úhlu nabízí Naučná stezka strážců hranice. Stezka je zaměřená na historii těch, kteří pašerákům bránili v pohybu, hraniční stráži. I když informace o ostraze jsou na většině zastávek, autoři nezapomínají ani na pašeráky. Kiliánu Nowotnému věnovali dvě z šestnácti tabulí. Turisté se na základě zápisu z protokolu s Nowotným dozvědí více o souboji mezi finanční stráží a pašeráky. Předposlední zastávka se věnuje známému převaděči uprchlíků Josefu Hasilovi.

Kanál 54

Odkud kam: z Vimperka do Sedmiskalí
Délka: 31 kilometrů
Náročnost: náročná
Proč právě sem: Po stopách legendárního Krále Šumavy ze stejnojmenného filmu se mohou vydat odvážní turisté. Z Vimperku, kde si převaděč Kilián Nowotný přebíral zájemce o emigraci, je to na hranici přes třicet kilometrů. Dnešní turistická trasa se v některých místech stop Nowotného držet nemůže. Močál Chalupskou slať, kterou Kilián procházel, je nutné obejít. Při porušení zákazu hrozí jednak vysoká pokuta a jednak utopení v sedm metrů hlubokém rašeliništi. Slatí by jen stěží prošel i někdo, kdo místo dobře zná.

Pašerácká stezka parkem Podýjí

Odkud kam: z Čížova do Vranova nad Dyjí
Délka: 8 kilometrů
Obtížnost: střední
Proč právě sem: Pašeráci využívali stezky k přenášení zboží z hraniční obce Čížov do sousedního Rakouska. Dnes je jejich cesta
součástí turistické trasy v nejmladším českém národním parku. Trasa v Podyjí provede turisty po Ledových slujích, které jsou nejdelšími paledovými jeskyněmi u nás. Výletníci po cestě uvidí i lesní komplex Braitavy nebo pohledné skalní věže či srázy. Vrchní úsek pašerácké stezky vede po skalách a jízda na kole je zde zakázaná. Trasa není vhodná ani pro rodiny s kočárkem.

InfografikaZdroj: Deník

autoři: Vojtěch Dufek, Jan Mazáč

Koupaliště a kemp Pecka
Klid a relax. České kempy nejsou jen o Sedmihorkách, své kouzlo mají i ty malé