Nejvyšší hora české Šumavy se tyčí do nadmořské výšky 1378 metrů. Plechý neboli „lesklý kámen či skála“ prý ukrývá zlato, stříbro a granáty. Brána k němu je však podle legendy zakletá a otevírá se pouze jednou ročně.

Nejvyšší hora české části Šumavy leží zhruba čtrnáct kilometrů západně od obce Horní Planá a osm jihozápadně od Nové Pece. O naše jihočeské pohoří rozprostírající se na ploše více než 920 kilometrů čtverečních se dělíme se sousedním Německem, ale i s rakouskými sousedy.

V německé části vznikl již před téměř šedesáti lety národní park Bavorský les, u nás to trvalo ještě 21 let, než jsme vyhlásili národním parkem Šumavu.

Všechny stezky vedou na Plechý

Na vrchol ve výšce 1378 metrů nad mořem vede řada tras, leží totiž na česko-německo-rakouském pohraničí, takže se zde dostanete i od našich jižních či západních sousedů. Hlavní cestou je dálková červená turistická trasa přivádějící turisty buď z Nového Údolí přes Třístoličník, nebo od Zadní Zvonkové přes Smrčinu. Z Rakouské strany se k hoře vinou přístupové trasy napojující se u hraničního přechodu právě na červenou.

Z Německa se na ni u Třístoličníku přidávají další trasy a odtud už vede jen jedna cesta vzhůru na Plechý. Podstatně horší situaci ale mají cyklisté. Ti se na kole dostanou pouze k Plešnému jezeru a zpět, nebo si mohou vyjet k hraničnímu přechodu mezi Smrčinou a Plechým.

Nejkratší trasy na vrchol vedou buď z parkoviště v osadě Jelení, anebo z Nové Pece. U dolního portálu Schwarzenberského plavebního kanálu se vydáte po modré a posléze i po zelené turistické značce.

Od Plešného jezera pak pokračujete po zážitkové naučné stezce Duch pralesa, jež vás přivede k pomníku Adalberta Stiftera, rakouského spisovatele a malíře, po němž je pojmenováno sdružení zabývající se podporou česko-německého porozumění. Od pomníku je to už co by kamenem dohodil.

Žlutá vás dovede přes Kučerovu vyhlídku až na vrchol. Druhá stezka vede z parkoviště v Zadní Nové Peci. Před výstupem na vrchol se můžete řádně posilnit právě v osadě Jelení, ve směru od Nové Pece je na Říjišti přes prázdniny otevřen stánek s občerstvením.

Na německé straně je na Třístoličníku hospoda a vaří výborně. A složit hlavu můžete v mnoha ubytovacích zařízeních po cestě. Ale turisté, kteří se již derou na vrchol, využívají romantiku pod stanem v Nouzovém nocovišti Pod Plešným jezerem.

Lesní „obrazárna“

Od osady Jelení je všude jen divoká příroda. Les zde bez zásahů člověka prochází svými přirozenými vývojovými fázemi rozpadu a samovolné obnovy, a „galerie“ přirozeného vývoje nabízí bohaté obrazy, které si příroda maluje sama. Tím vzniká i prostor pro řadu původních druhů zvířat, rostlin a hub.

„I od Nové Pece může vnímavý návštěvník pozorovat řadu druhů rostlin a živočichů, jež jsou typické pro horský les. Příroda se s přibývajícími vystoupanými metry proměňuje, mění se složení rostlin a porostů, i jednotliví zástupci živočichů,“ poukazuje na rozmanitost fauny i flory Jiří Kadoch ze Správy Národního parku Šumava.

Plavební kanál a ledovcové jezero

Záleží také na období, kdy se tudy pohybujeme. Stačí mít jen oči otevřené a vnímat okolní přírodu. Na chvilku se zastavit a zaposlouchat se do šumu stromů, ptačích trylků a pozorovat svět kolem sebe.

Plešné jezeroJe pojmenováno podle hory Plechý, pod níž v nadmořské výšce 1089 metrů leží. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal čtyřicetimetrový kamenný val a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Rozkládá se na 7,5 hektarech a největší hloubka jezera je 18,3 metru. Podle dochovaných záznamů bylo poprvé prozkoumáno dne 6. června 1567 rožmberským regentem Jakubem Krčínem z Jelčan.

V okolí osady Jelení se nachází vyhlášený Schwarzenberský plavební kanál spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouský přítok Dunaje řeku Große Mühl. Navíc se jím propojuje úmoří Severního a Černého moře. V minulosti byl významnou splavní cestou šumavského dřeva, dnes funguje jako technická památka a v osadě Jelení je v sezoně v provozu dokonce i muzeum plavení.

Rozhodně byste neměli minout Plešné jezero s výraznou skalní jezerní stěnou. Původem ledovcové jezero leží v nadmořské výšce necelých 1100 metrů. Na severním okraji se rozlévá kamenné moře tvořené žulovými balvany, jež natahal ledovec.

Naučná stezka Duch pralesa začíná u kamenného valu vodní nádrže a pokračuje až ke Stifterovu památníku. Trasa dlouhá zhruba 40 minut nabízí jedinečnou možnost zažít prales na vlastní kůži.

Po cestě narazíte i na tzv. Švejdův smrk jeden z nejstarších stromů oblasti (559 letokruhů). Na nadšené turisty a batůžkáře čekají přírodní krásy, lidské triumfy i nádherné výhledy do Německa i na rakouské Alpy.

Schwarzenberský plavební kanálVede od parkoviště na Jeleních Vrších na Raškov nad Novou Pecí, kde je také možnost parkování. Trasa je dlouhá zhruba devět kilometrů a můžete během ní pozorovat mnoho atraktivních částí technického díla:

- téměř 400 metrů dlouhý tunel s architektonicky vyvedenými vstupními portály
- připojení Jeleního smyku vyúsťujícího z Jeleního jezírka
- Rosenauerovu kapličku
- akvadukt u Rossbachu
- kamennou lavičku, několik stavidel a bočních propustí po celé délce stoky

Podél stezky jsou umístěny Informační panely, podávají informace o jedinečné historii kraje i o unikátní přírodě Šumavy.