Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Symbol bolestí 20. století? To je i osud šumavské synagogy v Hartmanicích

Náš web přináší další tipy ze seriálu Poznáváme Česko. Po pohádkách z minulého týdne se zaměříme na kostely, kláštery a další místa spojená v naší kotlině se silnou duchovní tradicí. Začínáme se sakrálními objekty, jež po devastujících letech totalitního státu v posledním čtvrtstoletí povstaly jako fénix z popela. Dobrou zprávou je, že se jich z ruin vrátilo zpět do života mnohem více, než nabízí náš výběr.

3.7.2017
SDÍLEJ:

hartmanická synagoga po rekonstrukciFoto: archiv Deníku

Historii Šumavy, kde v minulosti společně žili Češi, Němci i Židé, jsou věnovány expozice v horské synagoze v Hartmanicích. Té hrozilo počátkem tisíciletí zbourání, ale nakonec opět ožila díky její zachráně Michalem Klímou z Prahy, který zdevastovaný objekt zakoupil a dokázal mu vrátit bývalou krásu.

Synagogu nechala v Hartmanicích koncem 19. století postavit hartmanicko-kundratická židovská obec pro potřeby rozrůstající se komunity na Hartmanicku. Svému účelu však synagoga sloužila pouze pětapadesát let, do zabrání Sudet nacistickým Německem. Po příchodu nacistů byla zkonfiskována a přestavěna na truhlářskou dílnu, následně byla coby německý majetek zkonfiskována po druhé světové válce.

Později bývalou synagogu využívaly státní lesy, armádě sloužila coby sklad pneumatik a v 80. letech minulého století přešla neudržovaná budova do majetku obce. Zbourání unikla pouze díky listopadovým událostem roku 1989. Poté byla navrácena židovské náboženské obci v Plzni, která ji pro nedostatek financí na její opravu prodala. Po několika dalších změnách majitele koupil ruinu v roce 2002 Michal Klíma.

„Přišel jsem k tomu náhodou, když jsem viděl na internetu inzerát. Jel jsem se do Hartmanic podívat a objekt mě zaujal. Byl ve zcela zdevastovaném stavu, střecha byla propadlá, takže tam zatékalo a sněžilo, propadala se i půda. Podle stavaře, kterého jsem tam vzal, aby se na to podíval, šlo o stavebně i stylově zajímavou stavbu, kterou stálo za to zachránit," zavzpomínal na počátky myšlenky na záchranu hartmanické synagogy Klíma, který následně založil občanské sdružení Památník Hartmanice s cílem získat finanční prostředky na rekonstrukci. To se podařilo a od roku 2006 funguje horská synagoga coby muzeum. Každoročně přivítá tisíce návštěvníků, kterým nabízí několik stálých expozic. V přízemí je umístěna expozice o šumavských obcích zničených v 50. letech minulého století. „V několika vitrínách lze také vidět exponáty týkající se judaismu a Šumavy a lze také zhlédnout audiovizuální dokumenty o historii budovy a místní židovské komunity a o rekonstrukci synagogy," upřesnil průvodce horské synagogy Radek Vlach. V prvním patře je umístěna hlavní expozice synagogy, Spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě.

„Kromě standardní expozice mohou návštěvníci vidět další videodokumenty týkající se tématu expozice. Aktuálně jsou k dispozici dva. Jeden je věnován významné hartmanické židovské průmyslnické rodině Blochů, která působila v obci až do roku 1938. Druhý dokument je o ženě, které se podařilo uprchnout z pochodu smrti, který se přes Hartmanice přesouval na konci dubna 1945. K pochodu smrti máme i další dokumenty, audionahrávky i písemné dokumenty," doplnil Vlach.

Další expozice jsou umístěny v podkroví. „Ve druhém patře je výstava fotografií ze Šumavy z 19. století a návštěvník tam rovněž může získat další informace o historii a rekonstrukci budovy. Jsou tam vystaveny některé původní části budovy, které už v době rekonstrukce nebyly v takovém stavu, aby mohly dále sloužit. K vidění jsou například původní vchodové dveře nebo některé původní okenní rámy. Z originálního vybavení synagogy se bohužel nedochovalo nic, exponáty týkající se židovského náboženství máme zapůjčené. Výjimkou jsou jen žulové desky se symbolickým znázorněním Desatera ve štítě budovy. Ty byly v roce 1938 vytrženy a skončily na zahradě, kde desítky let sloužily jako schody, čímž se trochu paradoxně zachránily. Když vzniklo v nedaleké Dobré Vodě muzeum Dr. Šimona Adlera, desky tam byly převezeny a pak během rekonstrukce synagogy byly restaurovány a v roce 2005 umístěny na své původní místo," uvedl Vlach.

Jak se do Hartmanic dostanete: Po silnici ze Sušice na Srní, odbočka na Hartmanice, synagoga stojí pouze několik desítek metrů od náměstí ve směru na Petrovice.

Otevírací doba: út-ne 9.00-18.00

Vstupné: Dospělí 50 Kč, studenti, důchodci 30 Kč, rodinné vstupné (max. 2 dospělí a 3 děti) 130 Kč.

Více na www.hartmanice.cz

PO OPRAVĚ SE KLÁŠTER V ŽELIVĚ ZMĚNIL V PULSUJÍCÍ DUCHOVNÍ CENTRUM

Koncerty v kostele Narození Panny Marie se špičkovými varhanami, zrenovovaný klášterní minipivovar s přilehlou restaurací, stavební ruch i atmosféra pulsujícího živého místa. Právě tak dnes působí želivský premonstrátský klášter, významné duchovní, kulturní i společenské centrum Pelhřimovska. Klášter se začal měnit z ponurého, zanedbaného místa hned po roce 1989, kdy byl vrácen premonstrátům. „Za posledních deset let se tady proinvestovalo sto milionů korun," prozradil převor Tadeáš Spišák.

Jak se tam dostanete: Po dálnici D1 na exitu 90 do Humpolce a pak po silnici 129 na Želiv.

Otevírací doba: denně od 10 hodin.

TIP Deníku: Koncem července oslaví pivovar 400 let.

KOSTEL V PETROVICÍCH U TISKÝCH STĚN LÁKÁ NA SKLENĚNOU STŘECHU

Skleněná střecha, pod ní historické muzeum, ale i relikvie uctívaného světce. Málokdo by řekl, že právě tím vším se může pochlubit kostel sv. Mikuláše v Petrovicích na Ústecku na hřebenu Krušných hor. Má za sebou náročnou rekonstrukci. Obec nechala kostel zastřešit unikátní skleněnou střechou před dvěma lety. Z italského města Bari, kde je pohřben sv. Mikuláš, pak kostel dostal lahvičku se svěcenou vodou, v níž zdejší kněží omývali kosti tohoto světce. Obec tak získala relikvii třetího stupně.

Jak se tam dostat: Z Ústí nad Labem či Teplic po silnici I/13 do Libouchce, poté odbočíte do Tisé a do Petrovic.

Otevírací doba: so a ne 10-17 hodin (nebo po dohodě)

TIP Deníku: Spojte návštěvu s vycházkou do Tiských stěn.

UNIKÁTNÍ ROMÁNSKÉ FRESKY NABÍZÍ KOSTEL V OSOBLAŽSKÉM VÝBĚŽKU

Malebný kostel sv. Michaela Archanděla v Rusíně-Hrozové je dodnes věrným otiskem dějin, které tudy prošly. Zlomovým rokem v historii obce byl rok 1945, po němž nastává výměna obyvatelstva německé je nahrazeno českým. V roce 2013 v kostele nalezli archeologové fresky unikátních rozměrů. Malby pocházejí z poslední třetiny 13. století, jakých je ve střední Evropě opravdu málo. Odlehlá Hrozová se tak ocitla v první desítce nejvýznamnějších pozdně románských fresek nalezených v České republice.

Jak se tam dostanete: Autem nejlépe z Krnova přes Albrechtice a dále na Hrozovou.

Otevírací doba: Přístupný jen po dohodě.

TIP Deníku: Zastavte se v zámku ve Slezských Rudolticích.

Autor: David Kojan, Redakce

3.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman s lídrem SPD Tomio Okamurou
4

Zeman se sbližuje s Okamurou. Našli společnou řeč o islámu a migraci

Uplynulý víkend se na zlínském zámku uskutečnil 4. ročník oblíbeného Zlín Design Marketu.
32

Design Market nabídl mechové náhrdelníky i malované longboardy

V Rusku byla otevřena výstava oslavující SuperPutina. Dorazí i do Londýna

Obrazy znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina v heroických pózách jsou k vidění od minulého týdne v galerii UMAM v bývalé tovární hale v centru Moskvy.

Kdo převezme vládu nad českým fotbalem?

Je to tady. Už zítra se veřejnost dozví jméno nového šéfa českého fotbalu. Na mimořádné valné hromadě v Nymburku si delegáti zvolí nástupce Miroslava Pelty.

Ohnivé Vánoce v Los Angeles: požáry se daří pacifikovat, nebezpečí ale trvá

V sobotu ohlásili zástupci hasičů z Los Angeles, že ohromný přírodní požár v oblasti začínají mít pod kontrolou. Ničivý vítr ustal, nejvyšší stupeň nebezpečí však v Jižní Kalifornii trvá.

„Konečně přijelo áčko,“ užíval si Jakub Kohák zasněžený Špindl

/FOTO, VIDEO, ROZHOVOR/ Známý showman Jakub Kohák se objevil v sobotu ve Špindlerově Mlýně při slavnostním otevírání lyžařské sezony.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT