Pokud se vydáváte v zimě do hor, mějte s sebou mobily, nejlépe s aplikací Záchranka, buďte pořádně oblečení a znejte dobře svoji trasu. Pokud lyžujete, chovejte se na sjezdovce ohleduplně vůči ostatním lidem. To radí náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa návštěvníkům hor na začátku zimní sezony.

Horská služba v loňské zimní sezoně absolvovala v celé republice 7605 zásahů, z toho 6060 se týkalo sjezdařů, běžkařů či snowboardistů. Vedle toho řešila řadu pátracích akcí. V Krkonoších zachraňovala turisty, kteří se za tmy zřítili cestou ze Sněžky lavinovým svahem, vyčerpané cizince v riflích na Labské boudě, skialpinistu, který spadl do údolí Bílého Labe či Jihočechy, ztracené v Labském dole. Polští kolegové zachránili život naháčům, jež vyrazili v mrazu z polské Karpacze jen v trenýrkách a bikinách na Sněžku.

Moderní technologie velmi pomáhají

„Lidé by měli hlavně počítat s tím, že musí být dostatečně oblečení, mít s sebou rezervní oblečení, být dopředu seznámení s trasou, aby přesně věděli, kam chtějí jít. Doporučujeme, aby měli nabitý mobil s číslem na Horskou službu, aby nás mohli v případě nouze kontaktovat, a nainstalovanou aplikaci Záchranka,“ připomíná náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.

Mobilní technologie znamenají pro horské záchranáře velkého pomocníka. Výrazně jim usnadňují pátrání. „Pokud se někdo dostane do potíží, má nainstalovanou aplikaci Záchranka a zašle nám zprávu, tak vidíme, kde se nachází a lépe se nám hledá. Měli jsme řadu takových případů, které nám usnadnily vyhledávání zraněných nebo ztracených osob. Bylo to nejen v terénu, ale i na sjezdovce. Aplikace Záchranka určí přesněji místo, než nám ho jsou lidé schopni popsat,“ vysvětluje náčelník.

„Dříve jsme měli spoustu záchranných akcí přímo v terénu, kdy lidé nevěděli, kde se nacházejí a bloudili. Toho ubývá kvůli informacím v mobilech. Lidé si sami najdou v telefonu mapu nebo přes aplikaci Záchranka nám odešlou souřadnice a my víme přesně, kam jít. To je obrovská pomoc,“ dodává.

Kritická místa jsou hřebeny hor, kde je počasí nejhorší, nejvíc fouká vítr a je největší mlha, lavinové katastry, horská údolí jako Labský či Obří důl.

Ztracené houbařky bez spojení

Pokud lidé aplikaci v mobilu nemají a nedokážou určit přesnější polohu, je zásah Horské služby složitější. Jako letos, kdy se v Krkonoších ztratilo v létě hned několik houbařek. „V tom případě dochází ke klasickému pátrání, kdy chodíme po lese, vytváříme rojnici a hledáme ztracené lidi,“ popisuje Jirsa.

Důležité prvky na horských cestách představuje tyčové značení tras, které Horská služba každoročně doplňuje. Dřevěné tyče jsou tři metry vysoké a jsou rozmístěné v pravidelných intervalech za sebou. „Je to naše tradiční podzimní práce. Zaměstnanci mají na starosti projít svůj rajón a tyče doplňují. Po celých Krkonoších existuje zhruba 160 kilometrů tyčového značení. Má svoje opodstatnění, slouží k orientaci v zimě. Je to jediné vodící znamení v terénu, když sníh zasype cestu. Tyčové značení patří ke Krkonoším odjakživa. Je potřeba si uvědomit, že každý nejde do hor s navigací,“ říká náčelník Horské služby.

Ve všech českých oblastech Horské služby jsou nasazeni jak profesionální stálí záchranáři, zajišťující služby v pracovních dnech a zčásti víkendech, tak dobrovolní členové pracující o víkendech. Horská služba Krkonoše má včetně zaměstnanců 180 členů.

Všichni mají za povinnost absolvovat opakovací školení, která probíhala o uplynulém víkendu skoro po celých Krkonoších. „Jezdíme i na stáže na záchranku, se kterou absolvujeme výjezdy,“ doplňuje Pavel Jirsa, náčelník Horské služby Krkonoše.