Přírodní rezervace Vlčí důl

Kde: Osek, Krušné hory
Kudy se tam dostat: Z Oseku asi dva a půl kilometru po modré turistické značce.
Proč právě sem: Přírodní rezervace Vlčí důl návštěvníky uchvátí svými strmými kamenitými a skalnatými svahy. Údolím porostlým místy až dvousetletým bukovým pralesem protéká horská bystřina, která skáče po četných kaskádách. V jednom místě se dokonce mění ve dvoumetrový Rýzmburský vodopád, který je však špatně přístupný. Ve středu Vlčího dolu lidé najdou zříceninu hradu Osek.

Chalupská slať

Kde: Svinná Lada, Šumava
Kudy se tam dostat: Z obce Borová Lada pěšky zhruba jeden kilometr po zelené turistické značce na naučnou stezku.
Proč právě sem: Chalupská slať ukrývá největší rašelinné jezírko v České republice. Na jeho tmavé hladině lidé spatří plovoucí rašelinné ostrůvky porostlé chráněnými rostlinami. V létě tvoří útočiště pro kachny divoké. Přímo k němu vede přes rašeliniště zhruba 250 metrů dlouhá naučná stezka, kterou obklopují dvě vrchoviště. Slať v minulosti zasáhla těžba rašeliny. Šumava má slatí nejvíce – známé jsou například i Tříjezerní nebo Jezerní. 

Infografika

Rašeliniště Jizerky

Kde: Kořenov, Jizerské hory
Kudy se tam dostat: Autem na parkoviště pod Bukovcem v osadě Jizerka. Odtud pěšky po naučné stezce až k rašeliništi.
Proč právě sem: Podmáčené smrčiny, rašelinné louky i vrchoviště s jezírky mohou lidé spatřit na konci naučné stezky Bukovec v Jizerských horách. Je dlouhá osm kilometrů a na lidi čeká šestnáct zastávek. Rašeliniště se rozkládá v pánvi mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem. Od šestnáctého století se v obci Jizerka těžily drahokamy a polodrahokamy

Soos

Kde: Skalná, Františkovy Lázně
Kudy se tam dostat: Od Františkových Lázní jet šest kilometrů severovýchodně.
Proč právě sem: Místo připomínající měsíční krajinu se nachází nedaleko Františkových Lázní. Na návštěvníky tam čeká kilometr dlouhá trasa po dně  vyschlého jezera. Kolem uvidí rozsáhlá rašeliniště a slatiniště s množstvím mokřadních a slanomilných rostlin. Kromě toho jsou v areálu i vyvěrající minerální prameny, křemelinový štít bahenní sopky či dančí obora. Za vstup lidé zaplatí 90 korun.

Boubínský prales

Kde: Horní Vltavice, Šumava
Kudy se tam dostat: Z parkoviště v Kubově Huti asi dvě stě metrů po červené turistické značce k železničnímu přejezdu a pak čtyři kilometry po modré turistické značce.
Proč právě sem: Boubínský prales na Šumavě se rozkládá na téměř 670 hektarech, díky čemuž patří mezi největší v České republice. Návštěvníky láká do stínu svých větví, z nichž některé jsou staré až čtyři sta let. Propletené kořeny a pokroucené kmeny stromů vytváří kouzelnou scenerii, kterou podtrhuje ticho pralesa. Pod jeho větvemi se daří velkému množství chráněných rostlin i živočichů.

Černohorské rašeliniště

Kde: Pec pod Sněžkou, Krkonoše
Kudy se tam dostat: Z Janských Lázní lanovkou na vrchol Černé hory. Odtud po červené turistické značce směrem k naučné stezce.
Proč právě sem: Zhruba šest tisíc let staré rašeliniště lesního typu je největší v Krkonoších. Pokrývají ho dřevěné chodníky a informační tabule. Návštěvníky od června do října láká na tři kilometry dlouhou naučnou stezku, která končí u Pardubických bud. Součástí trasy je i dřevěná vyhlídková věž, z níž se lidé mohou kochat pohledem na celou rašelinnou louku. Nádherné panorama tak vidí i z výšky.

Rašeliniště Skřítek

Kde: Sobotín, Jeseníky
Kudy se tam dostat: Po silnici spojující Šumperk a Rýmařov. Auto lidé mohou zaparkovat u motorestu Skřítek vedle přírodní rezervace, kde je i stejnojmenná autobusová zastávka.
Proč právě sem: Dvanáct kilometrů dlouhá trasa s převýšením téměř šest set metrů provede turisty úchvatnou krajinou připomínající tundrový les. Naučná stezka vede z Ovčárny přes Vysokou holi až na Skřítek. Lidem nabízí pohled na typické rašelinné porosty jako jsou mechy či březiny. Přímo do rezervace lidé vstoupit nemohou, stezka by jim ale návštěvu rašelinišť měla dostatečně přiblížit.

Infografika

Národní přírodní rezervace Velký Špičák

Kde: Třešť, Českomoravská vrchovina
Kudy se tam dostat: Z Třešti asi čtyři kilometry po modré turistické značce.
Proč právě sem: Národní přírodní rezervace Velký Špičák je unikátní tím, že v ní ojediněle hnízdí vzácný čáp černý. Návštěvníci uvidí i mohutné, sto padesát let staré jilmy horské. V rezervaci se nachází kamenná pole porostlá mechy, mezi které patří i ohrožený druh dvouhrotec zelený. Turisté se mohou v rezervaci pohybovat pouze po vyznačených turistických trasách.

Národní přírodní rezervace Vrapač

Kde: Mladeč, Litovelské Pomoraví
Kudy se tam dostat: Z Mladče asi dva a půl kilometru po červené turistické značce.
Proč právě sem: Národní přírodní rezervace Vrapač patří mezi poslední lužní pralesy v České republice. Milovníci přírody uvidí smíšený listnatý prales s pravidelně zaplavovanými mrtvými rameny řeky Moravy. Na jejích březích se daří velké spoustě druhů rostlin. Vrapač je součástí Litovelského Pomoraví a vede jím naučná stezka po stejné trase jako červená turistická značka.

Prales Mionší

Kde: Dolní Lomná, Beskydy
Kudy se tam dostat: Od parkoviště u informačního střediska v Dolní Lomné po sedmi kilometrové naučné stezce s průvodcem.
Proč právě sem: Přírodní rezervace Mionší je největším komplexem karpatského typu pralesa v České republice. Patří mezi oblasti nejbohatší na množství druhů hub u nás.  Návštěvníci se dostanou jen do okrajových částí na severu přírodní rezervace po sedmikilometrové naučné stezce s deseti zastaveními. Trasa je přístupná pouze s průvodcem, a to jen od prvního června do poloviny září.

Lucie Kohoutková a Ladislav Zouhar