Krušnohorská hřebenovka včetně jejího pokračování přes Národní park České Švýcarsko se nabízí jako pilotní dálková trasa pro turisty, která by se navíc mohla ucházet o evropskou certifikaci pěších tras. Prodloužení hřebenovky projednávali zástupci Klubu českých turistů (KČT) s Destinační agenturou České Švýcarsko, senátorem Zbyňkem Linhartem a starostou Krásné Lípy Janem Kolářem.

„Pěší turistika prožívá v Evropě nebývalý rozmach, ovšem turisté jsou čím dál náročnější na zážitek z trasy. Na základě dlouholetého zkoumání chování a potřeb pěších turistů byl vytvořen systém evropské certifikace pěších tras. Ten klade důraz na přírodní povrch trasy, pestrost z hlediska přírodních a kulturních zajímavostí, dostupnost ubytování, stravování a veřejné dopravy a podobně,“ uvedla členka KČT Zdeňka Šrédlová.

Podle systému už získalo v Evropě certifikaci několik desítek turistických tras. Mimo jiné právě hřebenovka Kammweg na saské straně Krušných hor. „Praxe ukazuje, že nálepka 'kvalitní trasa Evropy' dokáže přitáhnout nové turisty a zvýšit návštěvnost daného regionu. Považujeme proto za důležité zavést systém certifikace pěších tras i v Česku,“ doplnila Šrédlová.

Červeně značená turistická trasa nyní vede z Libereckého kraje od Svoru na Děčínsko přes hřbet Lužických hor, takzvaný šébr, kde není dokončena. Dál v současné době pokračuje zčásti jako žlutě a zčásti jako červeně značená trasa přes Národní park České Švýcarsko přes Rybniště a Doubici, v Hřensku národní park opouští a táhne se až do Děčína přes Tyršův most. Tam se má propojit s krušnohorskou trasou směrem od Tisé a Sněžníku.

„Jsou to většinou stávající trasy. Základní trasa je stanovená, teď ji musí odborní značkaři detailně projít a zmapovat. Mezinárodní certifikace má nějaké podmínky, asfaltových cest musí být například jen zlomky procent. Což je třeba ve Hřensku, kde vede dlouhý úsek po hlavní silnici, problém,“ vysvětlil Kolář.

Na jaře obecně prospěšná společnost České Švýcarsko zažádá o evropskou dotaci. Od června přibližně do září proběhne mapování trasy. Značkaři pak popíší návrhy případných opatření, například doplnění místy nedokonalého značení nebo označení, kde se nachází mokřady či chodníky.

„Až to bude celé zmapované, tak se podíváme na ta sporná nebo kritická místa a budeme muset trasu upravit. To znamená opustit někde asfalt a zkusit domluvit jinou alternativu, aby pořád smysl dálkové trasy zůstal,“ upřesnil Kolář. Teprve poté bude možné se ucházet o evropskou certifikaci.