Po zaplacení vstupného a přivítání mladou sympatickou průvodkyní se vydáváme poznat historii zámku, který je veřejnosti přístupný teprve od roku 2008.

close Noční prohlídky se konají na zámku Napajedla pravidelně. Návštěvníky pozdraví kromě průvodkyně historické postavy, které kdysi v zámku pobývaly. Večerní návštěva má jinou atmosféru než jakákoliv během dne. zoom_in

„O hraběnce se také tvrdí, že byla marnotratná. Podle pověsti za ní přišel švec s párem bot. Ona se na ně ani nepodívala, jen se zeptala: Zač ty boty jsou? Na to jí odpověděl, že za deset zlatých. Ona na to řekla: Takové boty já nechci. Když švec přišel o tři týdny později, nesl si opět stejný pár bot. Ona se na něj opět ani nepodívala a jenom se zeptala: Zač ty boty jsou? Na to jí odpověděl, že za třicet zlatých. Na to ona řekla: Takové boty se mi líbí, ty si vezmu," vypráví průvodkyně.První prohlídkovou zastávkou je vstupní hala, kde také odhalujeme počáteční historii barokního sídla. Postavit si jej nechala hraběnka Marie Anna z Rottalu, která pocházela z holešovského panství, a byla tak zvyklá na určitý luxus, neboť v té době v Holešově už sto let stál krásný velký zámek. Zajímavostí je celá řada a úsměvy na tvářích všech pak vyvolává jedna pověst.

Příběh o hraběti z Rottalu, krásné komtese a zbojnickém hejtmanovi Noční hrané pohlídky zámku Napajedla přilákají především ty, kteří milují pověsti a tajemství. Konají se každý čtvrtek od 19 hodin v zámeckých komnatách, kde se odehraje příběh o hraběti z Rottalu, krásné komtese a zbojnickém hejtmanovi. Zámek je ale pro veřejnost otevřený do konce srpna v pátky, soboty a neděle od 10 do 16 hodin vyjma 24. srpna, v září potom o víkendech ve stejnou dobu.

Z foyer vcházíme do zrcadlového sálu. Z místnosti čiší jistá posvátnost. A není divu. Sál totiž sloužívá objednaným snoubencům k uzavření svazku manželského. Navíc v místnosti čeká slibované překvapení. V secesních dobových kostýmech tam už návštěvníky vyhlíží čtveřice historických postav: Aristides Baltazzi, jeho manželka Marie von Stockau, Helena Vetserová a jejich rodinná přítelkyně. S nimi se setkáváme i v dalších sálech a postupně poodhalujeme stinné i úsměvné stránky jejich života. Poté vcházíme do holandského salonku, který název získal podle maleb, jež jsme mohli vidět na stěnách a které v 18. století namalovali holandští malíři. 

„Tento salonek byl salonkem kuřáckým, a tedy si sem pánové mohli přijít zakouřit dýmku či doutník nebo zahrát karty u karetního stolku. Za války zde sídlil Hitlerjugend, po válce zde bývaly internáty, byty, v levém křídle školka, děti se koupaly v kašně na nádvoří," vyzdvihuje zajímavosti průvodkyně.

Ovšem pohoršení u některých vyvolává až zmínka, jak se Němci chovali k památkám: vrhali totiž nože coby šipky do historického plátna umístěného na stěně.

Přes zrcadlový sál pak vcházíme do barokního, kde nás ovšem kromě poznávání jeho historie a inventářů čeká tragédie. „Jednoho lednového rána přispěchala do Napajedel Aristidova sestra Helena Vetserová. Přišla mu sdělit hroznou zprávu. Její mladá, sedmnáctiletá dcera Mary byla nalezena zavražděná v loveckém zámečku v Mayerlingu. Ve smrti ovšem nebyla sama, vedle jejího bylo nalezeno tělo korunního prince Rudolfa.

Princ Rudolf byl jediný syn císařovny Sissi a císaře Františka Josefa I.," líčí událost, při které si dámy v dobových kostýmech a také muž stírají kapesníčkem slzy z tváří. Zámecká jídelna je pak největší místností v zámku. Během naší noční prohlídky byla navíc krásně vyzdobena – připravena na blížící se sobotní svatební obřad.

Pokračujeme do růžového salonku, který po obědě sloužil k siestě dámám. Sousední zelený salonek byl zase určený pánům. Přes chodbu s původní podlahou završujeme prohlídku v kapli. Tam se také všichni rozloučíme. Tak snad se ještě někdy uvidíme.