Poštovní štolu tvoří několikasetmetrový labyrint podzemních chodeb a komor. Návštěvník v nich spatří pozůstatky po ručním dobývání kovů v minulých staletích, jezírko nebo modrobílé náteky na zdech. Lidé prostory prochází jako horníci s lampami v ruce, zdolat musí úzké průchody, schodiště či žebřík.

Nejatraktivnějším exponátem je funkční replika historického dřevěného čerpadla. Tvoří ji několikametrové vodní kolo a soustava pák a táhel.

„Replika mihadlového byla postavena podle mapy z roku 1770 a nálezů pozůstatků tohoto zařízení ve štole, které byly vykopány ze suti. Část historického čerpadla z 18. století zůstala ve štole zachována,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Zpřístupnění druhé části dolu předcházel podrobný archeologický průzkum. Odborníci při něm nalezli více než šest set předmětů.

„Našly se tam různé dřevěné artefakty, kladívka, boty, kolečka, nebo troky. Nejstarší dřevo pochází z roku 1602,“ přiblížil závodní dolu Jan Kotris. Kožený škrpál bude po restaurování vystaven v místním muzeu.

První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513. Největšího rozmachu zde důlní činnost dosáhla po jejím znovuobjevení v druhé polovině 17. století.

Obrovské balvany

Na zpřístupnění štoly město pracovalo od roku 2013, veřejnost do její první části mohla vkročit o dva roky později. Chodby a komory byly zasypány sutí, jejich vyklízení bylo náročné.

„Veškeré práce se musely provádět ručně, chlapi se tam nadřeli jak za starých časů. Některé balvany byly obrovské,“ poznamenal starosta Rác.

Celkové náklady na zpřístupnění štoly dosáhly zhruba patnácti milionů korun. Čtyři pětiny zaplatilo formou dotací ministerstvo průmyslu.

Pozornost města se nyní obrací k nedaleké důlní propadlině Žebračka. I tu chce ukázat veřejnosti. Samospráva získala do vlastnictví přilehlý pozemek a část podzemních chodeb, které k propadlině vedou. Žebračka by v budoucnu měla s Poštovní štolou tvořit jeden turistický celek.