Knínský smír

Kde: Nový Knín u Příbrami
Kdy: Rok 1186
Spojitost s Přemyslovci: Středočeská obec Nový Knín měla v minulosti větší význam, než se dnes může zdát. Když v létě roku 1185 podnikl Přemysl Otakar I. ve prospěch svého staršího bratra Bedřicha vojenské výpravy na jižní Moravu, největší bitva sehrál u Loděnice. Přemysl zvítězil, bylo to však spíš Pyrrhovo vítězství a stáhl se zpět do Čech. Poražený Konrád Ota vyvolal mírová jednání. V roce 1186 se právě v Kníně dohodl s Bedřichem, že sám zůstane markrabětem moravským, ale bude Bedřichovi podřízený. Mír zajistil celistvost českých zemí.

Vydání Velkého privilegia české církve

Kde: Praha
Kdy: 10. března 1222
Spojitost s Přemyslovci: Postavení církve i jejích institucí částečně vyřešilo Velké privilegium české církve vydané Přemyslem Otakarem I. Dokument mířený na kláštery a konventní kostely v pražské diecézi měl za cíl uklidnit spor panovníka a pražského biskupa Ondřeje o osamostatnění české církve. Obsah listiny vycházel z Přemyslova jednání na Šacké hoře v srpnu 1221 a v sloužila jako důkaz jeho činnosti v Čechách. Podle privilegia měl lidi náležící k církvi soudit král či dvorský sudí, a ne úředníci hradské soustavy.

První městské privilegium Brna

Kde: Brno
Kdy: leden 1243
Spojitost s Přemyslovci: Brno dostalo od Václava I. řadu politických, soudních, hospodářských i samosprávních výsad díky udělenému privilegiu. Zemští hradští úředníci tak ztratili kontrolu nad Brnem, které se stalo královským městem. Správu města získalo na starost čtyřiadvacet konšelů, kteří se pravidelně každý rok měnili. Kromě správní moci měli i moc soudní. Text byl na dvou pergamenech, protože jeden na všechna ustanovení nestačil. Brno tak dostalo Velké a Malé privilegium. Zajímavostí také je, že na míli od Brna nesměly být hospody.

Porážka Přemysla Otakara II.

Kde: Most
Kdy: jaro roku 1248
Spojitost s Přemyslovci: Rodinné spory jsou běžnou záležitostí. Pokud se jedná o královskou rodinu, je to zajímavější. Pokud se navíc jedná o rodinné spory královské rodiny, a ještě ve středověku, je jasné, že se bude bojovat. Syn Václava I. Přemysl Otakar II. vyrazil s malým vojskem proti otcovým stoupencům, kteří sídlili v Mostě. Královi příznivci na útok nečekali a vyrazili vstříc Přemyslovu vojsku, které přepadli a porazili. Koalice, která za Přemyslem stála, se začala rozpadat a jemu nezbylo nic jiného než začít vyjednávat se svým otcem.

Přemysl Otakar II.:
#galerie|3845706#

Věznění Přemysla Otakara II.

Kde: Hrad Přimda na Tachovsku
Kdy: podzim roku 1249
Spojitost s Přemyslovci: Přemysl Otakar II. nejspíš neměl na hrad Přimda hezké vzpomínky. Musel tam totiž na podzim roku 1249 zůstat proti své vůli. Jeho otec král Václav I. tam Přemysla uvěznil poté, co se pokusil o vzpouru. Jeho spojence popravil. Po asi měsíci věznění jej Václav omilostnil a Přemysl se poté opět stal markrabětem moravským. O čtyři roky později nastoupil na trůn jako pátý český král. Hrad Přimda sloužil jako vězení už před tím. Dříve tam Vladislav II. věznil svého bratrance Soběslava II.

Úmrtí jednookého krále

Kde: Králův Dvůr u Berouna
Kdy: 23. září 1253
Spojitost s Přemyslovci: Václav I. byl čtvrtým českým králem z rodu Přemyslovců. Druhorozený syn Přemysla Otakara I. založil v polovině třináctého století Králův Dvůr a v roce 1253 tam zemřel. Král, kterému se přezdívalo jednooký, zesnul ve věku třiačtyřiceti let. O zhruba sto padesát let později v obci zajala panská jízda syna Karla IV. Králův Dvůr se sloučil se sousedními Počaply a od roku 2004 je městem. Centrum Králova Dvoru zaniklo kvůli stavbě dálnice D5, která středem města prochází.

Listina krále Václava I.:

Založení města České Budějovice

Kde: České Budějovice
Kdy: rok 1265
Spojitost s Přemyslovci: Přemysl Otakar II. založil v průběhu své vlády přes padesát měst, do kterých následně zval německé kolonisty. Jedním z nejvýznamnějších královských sídel se staly České Budějovice. Přemyslovi se díky zakládání měst, která spadala pod jeho správu, dařilo oslabovat postavení šlechty, posilovat vlastní obraz a zároveň zvyšovat prestiž státu. Budějovice sloužily jako zastoupení panovníkovy moci v Jihočeském kraji. Založení města se nelíbilo Vítkovcům.

Provizorní pohřbení Přemysla Otakara II.

Kde: Znojmo
Kdy: 1278 až 1296
Spojitost s Přemyslovci: Když král železný a zlatý padl šestadvacátého srpna 1278 v Bitvě na Moravském poli, jeho ostatky převezli do minoritského kláštera ve Znojmě. Jeho syn Václav II. nechal ostatky přemístit až po téměř dvaceti letech do Prahy a pohřbít v Anežském klášteře, kde měli hrob i Přemyslovi rodiče. Václav II. chtěl následně postavit nekropoli v cisterciánském klášteře v pražské Zbraslavi, zemřel však dřív. Jako poslední přikázal ostatky přesunout Karel IV., díky němuž dnes jeho předek leží v chrámu svatého Víta v Praze.

Pohřební klenoty Přemysla Otakara II.:

Titulování na uherského krále

Kde: Bruntál
Kdy: podzim roku 1305
Spojitost s Přemyslovci: Václava III. v Uhrách podporovaly české vojenské posádky držící některá území, Kysečtí i obyvatelé Budína. Přesto se však Václav v srpnu 1305 vzdal uherské koruny, aby získal spojence a mohl se soustředit na získávání podpory v Polsku. Všichni očekávali jeho sňatek, který by politicky pomohl situaci, ale místo toho si Václav vzal dceru chudého šlechtice Violu Těšínskou. Václav III. se zúčastnil jednání v Bruntálu, kde ho díky jeho spojencům němečtí rytíři znovu, ale už naposledy, titulovali uherským králem.

Vražda Václava III.

Kde: Olomouc
Kdy: 4. srpna 1306
Spojitost s Přemyslovci: Kronikář František Pražský i písař Přibík Pulkava z Radenína označili za králova vraha Konráda z Botenštejna. Vraždu si podle nich objednal Albrecht Habsburský. Dodnes se přesně neví, kde se vražda stala. Jednou z možností je, že byl Václav III. zavražděn v budově olomouckého kapitulního děkanství, tou druhou je biskupský palác. Jediný soudobý záznam o králově smrti uvádí, že krále zabili, když se po poledni procházel v paláci. Dobový záznam je z nekrologia olomoucké metropolitní kapituly.

VOJTĚCH DUFEK, JAN MAZÁČ