Omrzlí, potlučení, hladoví, ale šťastní. Vystoupali nad mraky a dotkli se vytouženého cíle. Dokázali to. Dosáhli vrcholu. Radoslav Groh se skupinou dalších pěti českých horolezců pokořili obávanou osmitisícovku Nanga Parbat (v překladu Nahá hora, přezdívaná také Hora zabiják). Dosud se to povedlo pouze pěti Čechům.

Devátou nejvyšší horu světa ve výšce 8125 metrů zdolali jako první Josef Nežerka a Josef Rakoncaj v roce 1992. Po nich na ni vylezli Král Himálaje Radek Jaroš (2005) a Marek Holeček se Zdeňkem Hrubým (2012). Světový prvovýstup se podařil v červenci 1953 rakouskému horolezci Hermannu Buhlovi, Slováci Ivan Fiala a Michal Orolin byli na Nanga Parbatu v roce 1971.

Před měsícem ji zdolali společně s Radoslavem Grohem bývalý pražský primátor Pavel Bém, Pavel Kořínek, Lukáš Dubský, Tomáš Kučera a Pavel Burda. Výstup vedli Kinshoferovou cestou. Nanga Parbat je první osmitisícovkou, na kterou se člověk pokusil vystoupit (v roce 1895 Albert Frederic Mummery). Od té doby až do prvovýstupu v roce 1953 si hora vyžádala 31 lidských životů. Celkový počet obětí je dnes už 83.

ZASÁHLY JE LAVINY

Pro vrchlabského horolezce Radoslava Groha znamenala první pokořenou osmitisícovku. „Zdolat Nanga Parbat, to byl odmalička můj velký klukovský sen. Mám obrovskou radost, že se mi splnil, a že se šesti českým klukům podařilo vylézt na vrchol,“ říká několikanásobný mistr ČR ve skialpinismu.

„Nanga Parbat je takový solitér, nejzápadnější osmitisícovka. Jsou pro ni typické výrazné výkyvy počasí, které je divočejší a hůře předvídatelné. Tahle hora má prostě vlastní klima. Vzhledem k výraznému převýšení, kdy je základní tábor i na himálajské poměry nízko (3,5 km), absolvuje lezec náročné lezecké pasáže, vzdálenosti na hoře jsou velké,“ představuje velehoru v Pákistánu.

Zhoršující se počasí umožňovalo české výpravě stoupat denně jen několik hodin. "Vlastním výstupem na horu jsme strávili hodně času. Počítali jsme, že útok na vrchol sfoukneme během tří-čtyř dní. Nakonec jsme absolvovali cestu ze základního tábora na vrchol a zpátky za sedm dní. V sedmitisícových výškách jsme šli po pás ve sněhu, to cesta moc neodsýpá. Při zdolání vrcholu se ale povedl se nádherný den s absolutním bezvětřím, což je v horách nejdůležitější. Vítr totiž nesnesitelně znásobuje mráz,“ dodává.

Cestu k úspěšnému výstupu lemovala řada úskalí. „Starosti nám dělaly ledovcové trhliny, které byly schované pod sněhem a mohli jsme se do nich propadnout. Několikrát to bylo opravdu na krajíčku,“ líčí. Ještě vážnější komplikaci představovaly laviny. „Ve velehorách to tak prostě je, existuje tam celá řada objektivních rizik. Hodně sněžilo a výrazné změny počasí měly za následek vyšší stupeň lavinového nebezpečí, které nás ohrožovalo zejména při sestupu. Mně se vyhnuly, ale několik kamarádů lavina zasáhla a strhla. Naštěstí došlo jen ke zranění lehčího a středního rázu,“ vypravuje Radoslav Groh.

BRONCHITIDA I ROZDRCENÉ PRSTY

Parťáka mu dělal bývalý pražský primátor Pavel Bém. „Je to lékař, což je pro horolezeckou expedici obrovská výhoda,“ připomíná. Bývalý politik měl dost práce. „Několikrát musel na cestě šít po pádech, poraněních mačkou nebo cepínem. Léčil i bronchitidu. Jednomu kamarádovi padající kameny rozdrtily prsty na rukách,“ popisuje.

Groh označuje Béma jako technicky i fyzicky zdatného horolezce. „Sedli jsme si. Pavel Bém byl jako parťák skvělý. Má obrovské zkušenosti, v lezení je na velmi vysoké úrovni, absolvoval nespočet náročných výstupů v Alpách, na Kavkaze a Himálajích. Je to houževnatý chlap," uznává. Pavla Béma potkal cestou hrozivě vypadající pád v Kinshoferových skalách. "To je více než 200 metrů vysoká skalní vertikální bariéra, kterou musí horolezec překonat. Navzdory vážnému poranění na rukách a patrně i otřesu mozku dokázal pokračovat. Pro celou řadu jiných by to přitom byla konečná ve výstupu,“ oceňuje kolegu.

PRVNÍ ČESKÝ ZIMNÍ VÝSTUP

Vrchlabský borec zvládl expedici bez výraznějších šrámů. „Jen mně úplně lehoučce omrznul prst na pravé noze. To je taková dětská záležitost. Léčím to a vypadá to dobře,“ bagatelizuje situaci.

Další výpravu plánuje do jihoamerické Patagonie, kde se mu před dvěma lety povedl s Jindřichem Hudečkem první český zimní výstup na Fitz Roy. „Plánů mám tolik, že je ani nechci nikde prezentovat,“ usmívá se marketingový manažer společnosti HUDYsport. „Můj velký cíl je vrátit se do Patagonie a zdolat legendární vrchol Cerro-Torre. To je impozantní žulová jehla. Teď se ale hlavně musím dát dopořádku zdravotně a dohnat manko v práci, které je veliké,“ přiznává.

V Čechách nejraději leze v Adršpachu. „To je moje srdcová záležitost. Skalní věže v centrálním Adršpachu, to jsou vlastně zmenšeniny velehor. Tam se snažím být opravdu hodně. Český ráj je taky bezvadný,“ říká.

Radoslav Groh je rovněž předním českým závodníkem v horských bězích a také několikanásobným mistrem republiky ve skialpinismu. Stejně jako jeho sestra Karolína, která se zúčastnila zimních olympijských her v Soči a Pchjongčchangu v běhu na lyžích. „Jsem z Vrchlabí, hory neodmyslitelně patří k mému životu. Bez nich bych nemohl být,“ tvrdí pokořitel obávané osmitisícovky Nanga Parbat.