Na světě bychom těžko hledali rozmanitější místo. Stačí přejet do vedlejšího údolí a krajina se rázem změní. Místo vyprahlých skal připomínajících měsíční krajinu se procházíme borovicovými lesy. Žloutnoucí listí kaštanovníků na svazích hor připomíná podzim, dozrávající fíky zase konec léta.

I když je souostroví tradičně považováno za místo pro luxusní dovolenou, naše peněženky příliš provětrat nemusí. V zájezdech „na Kanáry“ se předhánějí snad všechny větší cestovní kanceláře. Dají se však jednoduše projet i na vlastní pěst.

Nejpohodlnějším způsobem, jak se na ostrově dopravovat, je půjčit si auto. S předstihem se dá zamluvit už od ceny sto eur za týden (2600 korun). My si však připlácíme za větší vůz, aby se v něm dalo v případě potřeby přespat. Na druhou stranu zase ušetříme za ubytování. Poměrně dobře zde ale funguje i síť autobusů.

Tajuplná strž

Nedaleko od letiště se nachází strž Guayadeque, vyrážíme proto hned na její prohlídku. V jedné z nejhlubších roklin se kromě řady endemických rostlin nachází cenné archeologické pozůstatky po původních obyvatelích ostrova, který v 15. století ovládli Španělé.

Dozvídáme se, že první obyvatelé sem dopluli pravděpodobně tři tisíce let před naším letopočtem z Afriky, jejíž pobřeží se nachází pouhých sto kilometrů odsud. Dnes po nich nacházíme jeskyně ve skále a zbytky kostí a nástrojů v místním muzeu.

Naprosto typickým pozůstatkem zemědělců z mnohem pozdějších dob jsou však terasovité zídky. Dnes už ale málokde využívané, většinu z nich si vzala příroda zpět. Zdá se, že tehdejší lidé nedělali nic jiného, než celý den vybírali na svých polích kameny. Vyrážíme odtud k malému kráteru sopky Los Marteles, kterou lemují okolní borovice.

Obětní jeskyně ve skalách

Opravdovým přírodním unikátem je oblast okolo vesničky Tejeda v samém srdci ostrova. Přijíždíme přes průsmyk Cruz dela Tejeda, odkud se nám nabízí dechberoucí výhled na celé údolí, které je pozůstatkem obřího sopečného kráteru. Uprostřed něj se tyčí tajemné skalisko Bentayga, které původní obyvatelé uctívali a prováděli zde obětní obřady. Čím blíže se k němu blížíme, tím více je cítit jeho majestátnost a tajemnost, kterou ještě umocní obřadní jeskyně na úpatí skaliska. Působivé…

Podobným dojmem působí i majestátní posvátný útvar Roque Nublo (mračné skalisko), na který je vidět ze všech stran. Jak se dozvídáme, obě skaliska jsou pozůstatkem kráteru mladšího, který zvětral a zanechal uprostřed osamělou skálu. Na jeho průzkum se vyplatí vyrazit ráno, neboť okolo poledne už není kde zaparkovat. Ve zbytku času ještě stíháme výstup na nejvyšší horu Pico de la Nieves tyčící se do výšky téměř dvou tisíc metrů a je odtud vidět sousední ostrov Tenerife.

PŘEDCHOZÍ
1/2
DALŠÍ