Řada hradů a zámků uzavřela své brány na konci října, jsou však i takové, kde se návštěvníkům dostává kulturní potravy celoročně. Navštivte třeba majestátní barokní chloubu Moravy, Zámek Slavkov u Brna, který patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším památkám Jihomoravského kraje, klasicistní zámek se třemi věžemi v Mníšku pod Brdy, či Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.

Austerlitz. Zámek, kde se psaly dějiny

Slavkov u Brna není jen památným místem slavné bitvy tří císařů, kde se mimo jiné rozhodlo o politickém uspořádání devatenáctého století, ale také bývalou rezidencí významného rodu pánů z Kounic. V současné době zámek „dýchá“ dobou, která předcházela vzniku samostatného státu.

Na výstavě věnované poslednímu majiteli slavkovského zámku z rodu Kouniců JUDr. Václavu Kounicovi, významnému mecenáši a politikovi, se návštěvník dozví, jaký vztah měl Kounic s básníky, malíři či umělci, jako byli Josef Václav Sládek, Josef Klír či Antonín Dvořák.

„Ve sbírkách máme model a zakládací listinu pomníku prezidenta Masaryka, který stával pod zámkem. Máme rovněž pero, jímž se první československý prezident podepsal do pamětní knihy města Slavkova, a busty prezidentů Masaryka a Beneše,“ dokládá prvorepublikový význam zámku Veronika Slámová z Městského úřadu Slavkov u Brna a dodává: „Náš zámek je také místem, kde se v roce 1934 objevila Lída Baarová v roli Dívky v modrém.“

Vstupte do světa první republiky

Bohatý prvorepublikový program byl k vidění i na Státním zámku Mníšek pod Brdy. V neděli 28. října byla totiž v půdních prostorách otevřena výstava věnovaná vojsku a četnictvu první republiky i v období mnichovské zrady.

„Myšlenkou výstavy bylo připomenout dnes už neexistující opevnění Mníšku, které bylo stavěno v letech 1937-1938 jako součást opevnění tzv. Pražské čáry. Přestože byla zničena už mezi lety 1939 a 1943, můžeme dodnes při procházkách malebnou krajinou brdských hřebenů kolem Červeného kříže a Stříbrné Lhoty vidět úlomky betonu a zbytky opevnění,“ láká na prvorepublikovou perličku kastelánka Jana Digrinová.

Kromě plynové masky nebo figurín v dobových uniformách budou vystaveny také reklamní materiály z let 1918-1938, módní časopisy a předměty denní potřeby, jako jsou třeba zhuštěné mýdlo nebo pouzdro na cigarety. A kdo nestihl na slavnost dorazit, tak ať nezoufá. Výstava své návštěvníky přivítá opět 1. ledna 2019.

Na Mníšku jsou přístupné dvě prohlídkové trasy a především druhý okruh se soukromými pokoji se pojí s dobou první republiky a se životem posledních majitelů.

Pocta Masarykovi

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech představí osobnost prvního československého prezidenta a období první republiky. K vidění jsou osobní předměty prezidenta i jednotlivých členů rodiny.

„Ve sbírkách muzea je dochován prezidentův tmavý jezdecký oděv. Jezdecké kalhoty, sako, košile, límeček, kravata, rukavice, jezdecké boty i ostruhy nosil prezident při svých vyjížďkách na koni,“ zve na unikátní podívanou Barbora Bednářová Šafránková, vedoucí pobočky.

Idea vytvoření památníku T. G. Masaryka v Lánech vznikla již v době první republiky. Bohužel politické směřování Československa po druhé světové válce tyto snahy zcela přerušilo.

Změna nastala až po roce 1989, kdy místní začali v Lánech pořádat první výstavy. Nové muzeum se začalo budovat roku 1997 a o rok později jej do správy převzalo tehdejší Okresní muzeum Rakovník. Slavnostně otevřeno bylo 7. března 2003. Letošním vyvrcholením oslav bylo otevření nově dostavěné expozice s názvem Odkaz T. G. Masaryka 100 let Československa.