Řeka nemá svůj vlastní pramen, vzniká postupným soutokem Luzenského a Březnického potoka, z nichž vzniká Modravský, a jeho soutokem s Roklanským a Filipohuťským potokem v Modravě. Za hlavní zdrojnici Vydry je považován Luzenský potok, pramenící v rašeliništích v neobydlené a chladné oblasti Šumavy ve výšce 1298 m n. m. na svahu hory Luzný. Tok Vydry nemá příliš dlouhého trvání, protože již po cca 20 km zaniká soutokem s horskou říčkou Křemelnou, čímž vzniká Otava, mířící ze Šumavy dále k Sušici, Strakonicím, Písku a Vltavě. Vydra si vyhloubila své koryto na rozhraní hornin žuly a ruly. Postupnou erozí stěn údolí pak vznikla dnešní kamenná moře, viklany, a balvanité říční koryto.
Řeka vždy na očích
Stezka dlouhá necelých 10 kilometrů vede hlubokým lesnatým údolím říčky Vydry, po jejím pravém břehu, po docela pohodlné cestě vhodné i pro jízdu s kočárkem. Jen málokdy nemáte řeku na dosah očí. Postupně relativně klidný tok se mění v divoký hučící živel, kdy voda obtéká obří žulové balvany. Zajímavostí je, že voda má voda v řece temně rezavou barvu, což je vysvětlováno tím, že přítoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť.
Trasa naučné stezky ve směru od Čeňkovy Pily většinou mírně stoupá nebo vede po rovině, v polovině trasy se nachází Turnerova chata s občerstvením a suvenýry. Celý turisticky atraktivní úsek pak končí u silničního mostu před Antýglem. Cesta tu nevedla vždy - kdysi téměř nepřístupné údolí, kterému se také říkalo Klářino či německy Schachtelei, ožilo v době kůrovcové kalamity, kdy na konci 19. století zde byly vybudována právě Modravská cesta.

Na stráních kolem řeky vás překvapí kamenná moře. Projdete kolem Klostermannova mostu. A také se budete pohybovat rozsáhlým suťovištěm, které se vytvořilo mrazovým zvětráváním skal. Ačkoliv se balvany kromě lišejníků zdají bez života, nalezneme mino plazů i množství bezobratlých živočichů, především pavouky a hmyz. Ale pozor, není vyloučeno, že vás ze zcela bezpečného úkrytu bude pozorovat rys.
Místo je atraktivní i pro milovníky techniky – kvůli velmi zajímavé Čenkově pile.
Tři vodní kola
Na webových stránkách Skupiny ČEZ se uvádí, že na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, kde se pak zpracovávalo na pile nebo vázalo do vorů, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1908 prošla pila modernizací a byla zde instalována tři vodní kola – dvě poháněla dva typy katrů pro zpracování různého druhu dřeva, třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů. Původně byla označována jako Bubeníčkova pila, až později se ujalo označení Čeňkova. Později požádala obec Kašperské Hory hejtmanství v Sušici o povolení k výstavbě elektrárny.
Projekt a dodávka elektrické části strojů byly objednány u firmy Brown-Boweri Wien. Vybavení elektrické části soustrojí, např. generátor o výkonu 96 kW, samočinný regulátor napětí, ochrana proti přepětí apod., bylo na tehdejší dobu velmi moderní. Elektrárna nepřetržitě vyrábí bezemisní elektřinu od roku 1912. Strojní část je vybavena horizontální Francisovou turbínou o výkonu 125 koní od firmy J. M. Voith AG. Celá vodní elektrárna, pro kterou je voda přiváděna otevřeným derivačním kanálem, který se cca 50 m před budovou mění na dřevěný aquadukt, je vedena Ministerstvem kultury ČR v evidenci památkově chráněných objektů. Jakékoli zásahy do přivaděče, budovy nebo technologického zařízení musí být orgány památkové péče schváleny.

Turnerova chata je pak jediná veřejně přístupná chata v I. zóně Národního parku Šumava na břehu řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou. Stylová roubená stavba z konce třicátých let je zachovalá v původní podobě. Restaurace s otevřeným krbem, bar i letní terasa, to vše slouží turistům už od konce třicátých let. Velkou atrakcí zvláště pro všechny děti je živá vydra. Tu můžete vidět v létě přímo před chatou ve speciálním výběhu.
Provozovatelé turistům avizují, že se nabízí i řada suvenýrů, které se pyšní certifikátem originálních šumavských produktů. Ať už to jsou ty s vydrou Vydrýskem, šumavské houby sušené tradičním způsobem, nebo sirky z dnes již zavřené sirkárny Solo Sušice. Vyzkoušet můžete také zmrzlinu vyrobenou z plodů šumavských lesů, která se řadí taktéž mezi originální šumavské produkty.
A ještě jedna velká zajímavost – místní se hrdě hlásí k tvrzení, že Vydra a její šumění inspirovaly již v roce 1867 Bedřicha Smetanu při jeho pobytu na Čenkově pile k napsání symfonické básně Vltava.
A kudy ke stezce?
Z Kašperských Hor jet směrem na Rejštejn, Čeňkovu pilu, Antýgl a Srní. Parkoviště ke stezce se nachází na Antýglu, který je vzdálený od Kašperských Hor cca 19,5 km nebo z druhé strany parkoviště na Čenkově pile, která je vzdálené od Kašperských Hor cca 10,5 km.