V této části Polabí totiž spisovatel Bohumil Hrabal žil a literárně tvořil po značnou část svého života.

Přírodních zajímavostí Kerska je mnoho a jsou zvýrazněny na několika informačních turistických tabulích, jež jsou kromě přehledných informací doplněny orientační mapou. Vybrali jsme pro vás asi patnáctikilometrový výlet, takzvanou Hrabalovou stezkou, která sleduje červené turistické značení a je vhodná jak pro pěší, tak i cyklistický výlet.

Výchozím objektem jerestaurace Hájenka, která byla stejně jako celá osada v roce 1983 dějištěm filmu Slavnosti sněženek. Sem chodíval Bohumil Hrabal na pivo a i dnes si zde můžete dát kance se šípkovou omáčkou nebo se zelím a zapít ho nymburským Postřižinským pivem. Kousek od Hájenky jeLesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav předních českých výtvarníků, fotografů či jiných umělců se v květnu na zahrádce ateliéru pravidelně koná slavnost Hrabalovo Kersko.

Dále po silnici přijdete na červenou turistickou značku u minerálního Josefského pramene. Od něj se pak dáte vlevo po červeném turistickém značení až na silnici. Tu přejdete a jste již na dohled chaty Bohumila Hrabala s popisným číslem 0315, kde vznikla mnohá spisovatelova díla.

Pozor, oraniště!

Od Hrabalovy chaty pak zamiřtek pískovcovému Menhiru, k němuž vás dovede žlutozelené místní značení. Tento 80 centimetrů vysoký pískovec býval zřejmě v minulosti hraničním kamenem.

Pokračujte dál vpravo po lesní cestě chatovou oblastí až k silnici. Žlutozelenou šipku vlevo do lesa vynechejte (cesta končí oraništěm). U silnice odbočte vlevo na zelenou turistickou stezku.

Menhir na dosah

Od rozcestníku „Staré koryto Labe" pokračujte asi 200 metrů, kde u nových chat odbočuje zelená vlevo, vy ale jděte vpravo po málo používané cestě k řece Labi a pokračujte proti proudu. Zde objevíte i žlutozelený terčík. Asi po jednom kilometru vás na odbočení do lesa upozorní značení cyklostezky 0019 a dobře vyježděná cesta. Odbočka k Menhiru, asi po 100 metrech vlevo, je málo znatelná cesta jednostranně označená malou ceduličkou.

Pokud jste šli správně, naskytne se vám pohled na takzvaný kultovní kámen. Takových je u nás jedenadvacet a vztyčovány byly již dávno před Kelty.

Od kamene se vraťte na cestu a pokračujte až na silnici. Od konce osady Kersko jděte po silnici. Tam, kde les vpravo končí a začínají první budovy, vede červeně značená turistická cesta okrajem osady Hradišťko ke hřbitovu. Na hřbitově najdete hrob rodiny Hrabalových v pravé polovině od středu hřbitova. Jde o bílý pomník s otvorem „tunelem podle Moodyho", podepřený kamennou rukou.

V pivovaru

Červené značení vás dále zavede polní cestou, rozsáhlými lesy podél čističky a jezera v Sadské, osadou Písty až k železničnímu mostu v Nymburce.

Zde odbočíte vpravo po stezce a přes železniční přejezd přijdete až na konec Hrabalovy stezky, která končí přesně před vraty nymburského pivovaru. Postřižinský pivovar, jak se také Pivovaru Nymburk říká, je místo, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost (1919 - 1947). Správcem pivovaru byl totiž Hrabalův nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel.

Sem zasadil Bohumil Hrabal děj svého románu Postřižiny, jenž je plný pábení a prvorepublikové nostalgie. Za těch téměř 90 let původní podoba pivovaru doznala podstatné proměny, jedna věc ale zůstala nezměněna: stále se zde vaří dobré pivo.

Kam čůrají psi

Pokud byste tedy chtěli celý výlet stylově zakončit, pak si v pivovarské restauraci, která je hned u vjezdu do areálu, dejte Postřižinské pivo. Ochutnat můžete jak světlou Pepinovu desítku, Francinův ležák nebo třináctistupňový pivní speciál Bogan, tak jemně nasládlý Tmavý ležák.

Na vrátnici můžete navíc požádat o přístupk Hrabalově pamětní desce, která je umístěna na budově sladovny v netradiční výšce „kam čůrají psi", přesně tak, jak si to Bohumil Hrabal přál.

Bonusem výletu může být návštěva městského muzea se stálou expozicí Bohumila Hrabala v budově za pěší lávkou přes řeku. Zde získáte ucelený přehled o životě spisovatele. Je zde i několik jeho osobních věcí, jako je například kufříkový psací stroj Consul, na kterém mistr pracoval a který stával na stole v jeho kerské chatě.

(fuk)