Autory projektu, jež také koordinovali spolupráci uměleckých dvojic s Vězeňskou službou České republiky, jsou Ondřej Horák a Martina Reková. Projekt Věznice: místo pro umění trval přes rok a autoři během něj vytipovali spolu s pracovníky věznic přes třicet odsouzených, které propojili s předními současnými umělci, a dali tak vzniknout nejrůznějším dílům od malby, soch, grafik, přes práce inspirované graffiti nebo komiksy.

Výstava v Moravské galerii je doplněná

Umělci a odsouzení spolu komunikovali měsíce především dopisy, někdy docházelo i k osobním setkáním. Řada dvojic komunikuje dopisy dodnes, svá díla dokončila teprve nedávno a budou teď k vidění právě v Brně. „Výstava v Moravské galerii se liší především způsobem instalace, je doplněna o další výsledky spolupráce, které se napoprvé nevešly nebo nebyly ještě dokončené,“ uvedla jedna z autorů projektu Martina Reková.

Propojení dvou vzdálených světů — na svobodě a za mřížemi      

Architekt výstavy Tomáš Svoboda mohl ve velkorysých prostorách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně rozehrát zajímavým způsobem jednu z hlavních myšlenek unikátního uměleckého projektu. Tou je propojení dvou vzdálených světů — na svobodě a za mřížemi. „Na zemi jsou překreslené půdorysy vězeňských cel, které nám zaslali odsouzení a návštěvník tak má možnost ‘projít‘ se po cele a uvědomit si, v jakém prostředí díla vznikala,“ popisuje jeden z kurátorů výstavy a spoluautor projektu Ondřej Horák. Autoři projektu vyzvali před pár dny odsouzené, aby vymysleli motto pro tuto výstavu v Brně. Nakonec je tak výstava v Brně uváděna s podtitulem „Z věznic uměním ke svobodě“.

Bourá bariéry, přivádí k úvahám o vině       

Netradiční spolupráce umělců a odsouzených přínáší do uměleckého i společenského světa nové zkušenosti. Zaprvé bourá bariéry mezi veřejností a skupinou obyvatel, se kterou není člověk běžně ve spojení, zadruhé dává skrz umění odsouzeným možnost úvahy nad svým zločinem a trestem. V neposlední řadě dokazuje, jakou podobu může mít umělecký dialog. Autoři projektu se domnívají, že trest v podobě vězení není často dostatečným řešením k nápravě a přestože svůj projekt nezamýšleli jako výchovně-nápravný, v mnoha případech měl tento efekt. „Z desítek dopisů, které jsme v průběhu projektu dostávali, vyplynulo, že práce na uměleckých dílech vedla často vězněné k novým úvahám nad tím, co spáchali a koho a jak tím zranili. Někdy jim umění pomohlo obnovit kontakt s vlastní rodinou, jeden odsouzený se vrátil k víře, jiné to nijak neovlivnilo,“ uvádí autorka Martina Reková.

Originály uměleckých děl ve věznicích

Na začátku této dohromady rok a půl dlouhé práce šlo o to prezentovat umění jinde než v galerii. Autoři projektu si tak s odsouzenými nejprve vyměňovali dopisy o umělcích, kteří byli v minulosti věznění nebo pronásledováni nejrůznějšími režimy. Do sedmi věznic pak přivezli originály uměleckých děl od těchto umělců – namátkou Toyen nebo Otty Gutfreunda. Právě některá z těchto děl byla zapůjčena z depozitáře Moravské galerie v Brně. „Jestliže mluvíme o sociálních kompetencích kulturních institucí, bylo pro nás vlastně samozřejmostí tento projekt podpořit,“ řekl ředitel MG Marek Pokorný.

Dvojice umělec - odsouzený

V druhé fázi projektu už vznikala umělecká díla, na jejichž  podobě se vybraní odsouzení domluvili s umělci v dopisech. „Já osobně jsem preferoval osobní kontakt s odsouzeným, kterého jsem pravidelně navštěvoval ve věznici,“ říká jeden z umělců Michal Pěchouček. Řada dvojic pokračuje ve spolupráci i nad rámec tohoto projektu, někteří umělci totiž zapojili odsouzené do svých dalších projektů. Projektu Věznice: místo pro umění se účastnilo sedm českých věznic (Drahonice, Pardubice, Příbram, Vinařice, Praha – Pankrác, Praha - Ruzyně a přidružená ženská věznice v Řepích), do realizace a koordinace projektů pak byla zapojena řada sociálních pracovníků, psychologů a zaměstanců věznic v čele s garantkou Ivou Günzlovou. Celý projekt probíhal pod záštitou minstra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.

Ukázka z připravovaného dokumentu

V samostatném sále je po celou dobu výstavy od 6. dubna do 13. května možné zhlédnout také ukázku z připravovaného dokumentu o projektu Věznice: místo pro umění, jež režíruje Radovan Síbrt. Nově uspořádaná instalace výstavy ukazuje také autentické obálky, často umělecky pojaté, ve kterých posílali odsouzení v průběhu projektu své dopisy, nebo unikátní razítka, která vznikala v prostředí věznic. Součástí výstavy je i rozsáhlý doprovodný program, v rámci kterého je možné dozvědět se více o vzniku nejen tohoto projektu, ale i dalších projektů s příbuzným tématem. Debaty doplní i projekce filmů s vězeňskou tematikou.

Vystavující a zúčastnění umělci

Pavel Sterec, Pasta Oner, Tomáš Svoboda, Tereza Sochorová, Jiří Franta, Adam Vačkář, Kateřina Bažantová, David Böhm, Karel Kunc, Ondřej Maleček, Marek Číhal, Filip Cenek, Vendula Chalánková, Jaromír 99, Martin Zet, Markéta Hlinovská, Michal Pěchouček, Patricie Fexová, Tereza Damcová, Eva Koťátková, Jana Kochánková, Beata Spáčilová, Benedikt Tolar, Oldřich Bystřický, Blanka Lhotáková, Marie Ladrová, Bára Motlová, Petra Herotová           

Doprovodný program k výstavě

Duben

11. 4. v 16 h, Na samém kraji útesu. Sociálně znevýhodněná mládež v labyrintech svobody, diskuze / hosté: Diagnostický ústav pro mládež / ředitelka Soňa Cpinová, psycholog Eduard Kurdiovský, etoped Zdeněk Janáček a Petr Kamenický (PdF MU). Vstupné dobrovolné

13. 4. v 16 h  Příběh komiksu / hosté: Laura Dutillieut (FR), Tomáš Prokůpek, Michal Uhl

Přednáška a debata v češtině a ve francouzštině / tlumočeno do češtiny + navazující výklad na výstavě s kurátorem Ondřejem Chrobákem. Vstupné dobrovolné

18. 4. v 16 h, Videotime z vězení. Video a film autorských dvojic projektu – umělec a odsouzený. Volný vstup

19. 4. v 16 h, Sbohem, slunce. Alén Diviš v pařížském vězení, Vanda Skálová, přednáška (Svědectví souboru děl, které malíř Alen Diviš vytvořil za 2. světové války v New Yorku jako zpětný záznam několikaměsíčního pobytu v pařížské věznici. V 40/20 Kč

20. 4. v 16 h, Vykoupení z věznice Shawshank (Frank Darabont, USA, 1994), film

21. 4. v 10–12 h, Napiš mi, já to nakreslím, výtvarná dílna pro děti

25. 4. v 16 h, Zločin a trest v umění, filozofii a soudní praxi, debata / autoři projektu Martina Rekova, Ondřej Horák, Ondřej Chrobák a hosté v diskuzi k aktuální problematice současného vězeňství. Vstupné dobrovolné

26. 4. v 10 a 16 h, Vymalováno!, Otisky skutečnosti, výtvarná dílna

26. 4. v 16 h, Tomáš Wintet: Tváře v zrcadlech. Policejní fotografie a výtvarné umění, přednáška, Přednáška se zaměří nejen na dějiny policejní fotografie, ale i na vybrané příklady uměleckých děl, která s dotyčným principem pracují, přičemž bude interpretovat obsah, jenž je v těchto pracích zašifrován. V 40/20 Kč

27. 4. v 16 h, Četba, komiks a text v konceptu vězení / diskuze, vstupné dobrovolné

Květen

2. 5. v 16 h, Videotime 27, Nadohled / Andrea Slováková a Pavlína Kalandrová, film a debata

3. 5. v 16 h, Vymalováno!, Vzkazy z jiného světa, výtvarná dílna

4. 5. v 16 h, Chyba (V. Havel, 1983) / Divadlo Radost, divadelní hra

Absurdní historku ze světa primitivismu a stupidity prezentuje inscenace Divadla Radost jako divadlo na divadle. Je to ovšem spektákl, ze kterého značně mrazí…V 60 Kč

9. 5. v 15 h, Chyba (V. Havel, 1983) / Divadlo Radost, divadelní hra

9. 5. v 16 h, Věznice, René (H. Třeštíková, 2008), film

Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíkova na pozadí významných politických změn střední Evropy. Zdarma k ceně vstupného.

11. 5. v 16 h, Chyba (V. Havel, 1983) / Divadlo Radost, divadelní hra

13. 5. v 15 h, Chyba (V. Havel, 1983) / Divadlo Radost, divadelní hra

13. 5. v 15-18 h, Umění v izolaci, výtvarná dílna

13. 5. v 16 h, Věznice: místo pro umění, derniéra s autory a umělci