Festival se koná v 41 městech ČR a nechybí ani Zlín. Slavnostní zahájení je na programu už dnes ve Velkém kině.

„K promítání je připravena i pětice filmů. Ty se promítají od pátku do neděle vždy od 18 a 20.15. Návštěvníci by si neměli nechat ujít příběh českých kajakářů na expedici v Grónsku či podívanou do mysli lyžaře „Into the Mind".

Film o odvaze riskovat fatální procitnutí, o vytrvalosti a úsilí k dosažení cílů," zve na některý ze snímků Kamila Gamalová, manažerka festivalu ve Zlíně.

Tradiční součástí festivalu jsou i besedy s cestovateli. Letos jsou na programu tři a všechny se uskuteční v Kulturním institutu Alternativa od 7. do 9. listopadu vždy v 16 hodin.

„V sobotu je na programu beseda Marka Císaře s názvem „Tulákem po západní polokouli Peru". Marek zde představí něco z kultury Inků, popíše pocity z pochodu vyprahlými pouštěmi a seznámí vás s jednou z nejpřitažlivějších zemí na západní polokouli," doplnila organizátorka a cestovatelka Kamila Gamalová.

Ta má na programu besedu o tom, že všechno jde, když se chce, aneb Jak se Kamča ocitla sama v Nepálu.

Letošní festival nabídne 95 snímků, z nichž nejkratší má 2 minuty a šest sekund. Nejdelší pak 98 minut.

Manažerka zlínské části festivalu Kamila Gamalová:

S cestováním jsem začala brzy. Už v osmnácti letech

Studentka Univerzity Tomáše Bati Kamila Gamalová je manažerka zlínské části Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Na programu je i její beseda o cestách v Nepálu./ROZHOVOR/ Je jí teprve 25 let, ale přesto ji lze označit za již zkušenou cestovatelku. Na „triku" má treky v Nepálu, Kyrgyzstánu či pěší přechod Slovenska z východu na západ. Studentka Univerzity Tomáše Bati Kamila Gamalová je manažerka zlínské části Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Na programu je i její beseda o cestách v Nepálu.

Beseda se jmenuje Jak se Kamča ocitla sama v Nepálu. Tak prozraďte, jak se to tak stane, že se mladá, tehdy dvaadvacetiletá dívka ocitne sama v takových horách?

Na cestu jsem samozřejmě nevyrazila sama. Bohužel už v letadle nebylo mému společníkovi dobře. Když jsme se pak pohybovali ve výškách cca 3600 m n. m., ještě se mu přitížilo, takže musel cestu ukončit. Zároveň nechtěl, abych se i já vracela do ČR. Tak jsem tam zůstala. Úplně sama jsem ale nebyla. Měli jsme už zaplaceného nosiče, který tedy chodil se mnou.

Už máte poměrně, jak se říká, nacestováno. Kdy jste s cestováním začala a co vás motivovalo?

Začala jsem brzy, asi v 18 letech. V té době jsem pracovala na chatě ve Vysokých Tatrách. Člověk se tam potkával s nadšenci do hor a přírody a postupně jsem si tam tak začala plánovat i své cestovatelské sny.

Letos v květnu jste prošla Slovensko od východu na západ. Šla jste tři týdny legendární cestu SNP (cesta Slovenského národního povstání pozn. red). Když to porovnáte s horami v Nepálu, není to takové „obyčejné"?

Právě že vůbec. Sama jsem byla překvapená, že právě na této cestě a na Slovensku jsem zažívala situace, které jsem čekala spíše v Nepálu. Skutečně až na Slovensku nám šlo téměř o život. Na hřebeni nás potkala šílená vichřice, jindy nás přes noc uvěznila sněhová vánice ve stanu, a to byl už květen.

POZNÁMKA LUKÁŠE FABIÁNA

Čím dál, tím lépe? Nemusí to platit vždy

O víkendu se koná ve Zlíně cestovatelský festival. Součástí jsou i různé besedy o cestách po Nepálu, Peru či Islandu. Určitě krásné, ale i vzdálené lokality.

Člověk už to má asi tak nastavené, že si myslí, že to nejlepší je až někde daleko. A tak rybáři nahazují co nejdál, i když kapr obr může plavat u břehu. Houbaři sprintují do hlouby hvozdů, i když praváci rostou nedaleko od auta a stejně tak cestovatelé míří za adrenalinem někam hodně, hodně daleko a vysoko.

Jsem proto rád, že z úst manažerky festivalu a cestovatelky Kamily Gamalové zaznělo to, co si někteří neradi připouští. Skutečné dobrodružství, adrenalin a třeba i zápas o holé přežití lze prožít i jen za humny.

„To, co jsem zažila na Slovensku, jsem čekala spíše právě v tom Nepálu," říká, když se zmiňuje o životu nebezpečných vichřicích, bouřích a vánicích… Zkrátka dobrodružství může číhat i za domem.