Návštěvníci nebudou do pokojů vstupovat, ale jen nahlížet. „Umožní nám to místnosti instalovat tak, jako to bylo zvykem v šlechtických interiérech. Nemusíme brát ohled na to, kudy půjdou návštěvníci, aby náhodou někdo něco neshodil batohem nebo si něco neodnesl," informoval jeden z autorů expozice Vladimír Tregl.

V Česku takový způsob prohlídky podle Tregla není moc obvyklý, autoři expozice se inspirovali ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot, kde obdobným způsobem vystavují nábytek spojený s habsburskými panovníky.

„Pro návštěvníky je to výhodné v tom, že tady budou moci strávit dobu, jakou budou chtít. Někomu bude stačit 20 minut, jiný tady může být třeba dvě hodiny," uvedl Tregl. Památkářům to zase umožní vystavit vzácné exempláře, které by jinak musely zůstat ukryté v depozitářích.

Poprvé tak například bude vystavený kubistický nábytek vytvořený na počátku 20. století podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. Bude v místnosti představující pracovnu úspěšného průmyslníka, který šlechtický titul získal díky úspěchům v podnikání. „Chceme, aby si návštěvníci umělecké styly spojili s nějakou érou, která byla pro dané období typická," vysvětlil Tregl.

Třeba empír tak bude vztažený k Napoleonovi, biedermeier zase ke klidnějšímu období v éře po napoleonských válkách. „Lidé si užívali, že je klid, a šlechtická sídla více připomínala domov. Přestal se klást důraz na reprezentaci, spíše se bydlelo pohodlně," řekl Tregl. Biedermeierovský styl bude představovat byt se čtyřmi pokoji, v jednom bude ložnice manželů, v dalších jídelna, pracovna a pokoj dospívající dívky.

Nová expozice vzniká v prázdných prostorách druhého patra zámku, kde byla v minulosti sbírka skla Crystalexu. V expozici budou zastoupeny styly od konce 18. století až do počátku 20. století, většina exemplářů je z depozitářů Národního památkového ústavu.

Zhruba desetinu mobiliáře zapůjčilo Uměleckoprůmyslové muzeum Praha, například sedací soupravu, kterou vlastnila významná koncertní pěvkyně a spisovatelka z přelomu 19. a 20. století Marie Calma-Veselá. Je v novorenesančním stylu stejně jako Národní divadlo. Ani toto spojení není náhodné. Veselá jako propagátorka díla Leoše Janáčka se spolu se svým manželem zasloužila o to, že Národní divadlo zařadilo do svého repertoáru nejslavnější Janáčkovu operu Její pastorkyňa.