Na Krnovsku už dvě desetiletí působí skupina, která si říká Společenství severských pánů. Na počátku byl zájem o šerm, který přešel od soubojů a turnajů přes výrobu mečů, palných zbraní, brnění, luků a kostýmů až po objevování středověkého způsobu života jako celku.

Odtud byl už jen krůček k oboru experimentální archeologie, která se snaží zopakovat metody dávných řemeslníků. Experimentální archeologové testují, jak se primitivními stroji stavěly mosty a chrámy, nebo středověké technologie tavení kovů či výroby vápna.

Nyní tam přišli s nápadem vyzkoušet si práci v renesanční dílně, jaká fungovala za časů Leonarda da Vinci (1452 až 1519). Návštěvníci zámku v Hošťálkovech si díky nim mohli opracovat dávnými nástroji pískovcovou dlaždici, vyzkoušet si pevnost Da Vinciho mostu nebo sledovat, jak se staví Da Vinciho dřevěný jeřáb.

Most drží pohromadě gravitace

Vedoucího Společenství severských pánů Zdenka Chroboczka fascinovala genialita Da Vinciho mostu spočívající v jeho jednoduchosti. Stačí pár tyčí, ze kterých můžete sestavovat a rozebírat most bez jediného hřebíku, šroubu nebo vrutu.

„Viděl jsem most na da Vinciho obrázku a pak až ten, který jsme postavili v Hošťálkovech. Lidé ho samozřejmě zkoušeli stavět už před námi. Ve Stuttgartu vysokoškolští studenti postavili most z pořádných trámů, aby se přesvědčili, co vydrží. Udělali pod ním štěrkové lože, aby tlumilo otřesy. Po našem mostu jen chodili dospělí, ale oni přes něj přejížděli autem. Most tu zátěž zvládl a pak ho rozebrali bez nástrojů holýma rukama,“ popsal fascinující Da Vinciho most Zdenek Chroboczek.

Dřevěný jeřáb bez hřebíků

Na stavbě Karlova mostu dřevěné jeřáby zvedaly těžké kvádry uchycené kleštinou jen pomocí vlastní váhy. Podobný jeřáb najdeme i v plánech Leonarda da Vinci. Díky Severským pánům si můžete na zámku v Hošťálkovech vyzkoušet, jak funguje. Při jeho stavbě opět nepoužili ani jediný hřebík, šroub či vrut.

„Tento jeřáb břemeno nejen zvedne nahoru, ale má i otočné rameno, aby ho třeba přeložil z lodě na břeh nebo usadil kvádr na vysoké stěně. Bylo to počítání do aleluja, než jsem jeřáb z obrázku převedl do výkresové dokumentace, podle které ho už stolař dokáže vyrobit. Chtěli jsme ho stavět v původní osmimetrové velikosti, ale krnovský stolař Aleš Kurečka má dílnu vysokou jen čtyři metry. Navíc by ve skutečném měřítku to stálo balík. Díky grantu jsem měl rozpočet tak akorát, aby nadšenci na jeřábu nemuseli pracovat úplně zadarmo a mohli tomu věnovat dostatečný čas,“ zrekapituloval Chroboczek svůj nápad s jeřábem.

Oproti originálu má jeřáb odlišné nejen měřítko, ale i pohon. „Býval tam buben, ve kterém chodil člověk, ale ve zmenšeném měřítku by se dovnitř nevlezl, tak jsem to vyřešil jinak. Vypočítal jsem, že 140 kilo by měl jeřáb zvedat spolehlivě i s bezpečnou rezervou,“ uzavřel Chroboczek, který je rovněž autorem repliky katapultu.