Zámek je v majetku města Prostějova a to do něj podle slov primátora Františka Jury v dohledné době větší finanční prostředky investovat nebude.

„Stále platí, že se snažíme objekt prodat, vlastní větší investice do něj nechystáme,“ uvedl primátor s tím, že se ale přece jen něco kolem zámku děje.

„Budu vést další jednání s ministrem kultury o možnosti zrušení památkové ochrany zámku,“ upřesnil primátor.

Pokud by se to povedlo, objekt by byl pro případné kupce o poznání zajímavější. Část dosavadních zájemců totiž od případné koupě mnohdy odrazovaly přísné podmínky památkářů. Ty totiž znemožňovaly zásahy nejrůznějšího charakteru do stavby.

Statutární město Prostějov o zrušení památkové ochrany zámku žádalo už jednou a to v roce 2017. Ministerstvo kultury tehdy ale rozhodlo záporně a předložené žádosti nevyhovělo.

Zámek za pár milionů

A za jakou částku je možné zámek pořídit? Vězte, že není rozhodně přemrštěná, ale o ni zas tak moc nejde, protože případného kupce čekají vysoké náklady na rekonstrukci.

„Kupní cena se sjednává ve výši, která je v místě a čase obvyklá. V roce 2016 byl zpracován znalecký posudek, dle kterého obvyklá cena zámku a přilehlých pozemků činí celkem 3,6 milionů korun,“ popsala tisková mluvčí města Jana Gáborová s tím, že skutečná výše kupní ceny bude na základě přijetí konkrétní žádosti o odkoupení zámku předmětem jednání v orgánech Statutárního města Prostějova.

Poslední záměr prodeje zámku byl vyhlášen v roce 2017, a to formou obálkové metody za nabídnutou kupní cenu.

„K vyhlášenému záměru se ale nikdo nepřihlásil a v současné době neevidujeme žádnou žádost o odkoupení zámku. Případný zájem o zámek se omezuje pouze na ústní nebo telefonické požadavky o podání základních informací nebo o zajištění prohlídky zámku,“ uvedla mluvčí Jana Gáborová.

Stáje nebo památka?

Skutečnost, že se se zámkem kromě běžné údržby nic podstatného neděje hodně trápí starostu obce Ptení Jiřího Porteše.

„Je to velká škoda, město Prostějov se dívá na zámek jako na nějaké stáje a přitom je to památka, která si zaslouží naši pozornost. Místní lidé k ní mají vztah a těžce nesou, že postupně chátrá čím dál víc,“ nechal se slyšet starosta Porteš s tím, že obec o odkoupení zámku neuvažuje.

„Město nám jej v minulosti nabízelo dokonce za korunu, ale my bychom rekonstrukci prostě finančně neutáhli. A vlastnit zámek bez možnosti do něj investovat mi přijde zbytečné,“ doplnil starosta Porteš.

Co vandalové? Objekt je zabepečen

Neutěšené stav objektu jej trápí i z jiného úhlu pohledu.

„Mám strach, aby se tam neodehrálo nějaké neštěstí, bezdomovci se tam zatím sice nestahují, ale přesto, třeba takový ohýnek nebo řádění vandalů by tam mohli nadělat pěknou paseku,“ míní starosta.

Co na to město Prostějov?

„Správce zámku (společnost Lesy města Prostějova s.r.o.) provádí jeho pravidelnou údržbu, v rámci které v míře přiměřené k aktuálnímu stavebnímu stavu a charakteru objektu zabezpečuje zámek proti vstupu neoprávněných osob,“ reagovala mluvčí města Jana Gáborová.

Podle názorů řady návštěvníků areálu, ale běžná údržba není dost.

„Mě vadí jedna věc. A to, že okolí objektu je v tak zanedbaném stavu. Chápu, že do velkých investic se městu nechce, ale to okolí by určitě zkulturnit šlo. Radím vykácet náletovky, vyčistit zákoutí, posekat trávu, postavit pár laviček třeba s altánkem, přidat odpadkové koše a rozhodně i nějaké informační tabule. A hned by to vypadalo jinak,“ apeluje směrem k městu Eva Lošťáková z Prostějova.

Velké plány

Plánů na to, v co by se mohl zámek proměnit existuje spousta. Hovořilo se například o hotelu, starosta Porteš navrhuje třeba pivní lázně, pořádání svateb či koncertů.

Prostějovská zastupitelka Zuzana Bartošová (KDU-ČSL) v minulosti dokonce požádala studentky brněnské fakulty architektury, aby zpracovaly studie na využití zámku. Ty navrhly vznik společenského a kulturního centra s ubytováním. V jejich plánech se objevuje například knihovna, restaurace, promítací sál, ubytování, vzdělávací středisko nebo kuchyně s možností vaření pro lidi z okolí.

„Já bych byla moc ráda, kdyby se situace kolem zámku někam pohnula, ať už by šlo o prodej vhodnému zájemci či o vlastní investici města. Skvělé by bylo, kdyby se tam v budoucnu prostě dělo něco pro lidi,“ nechala se slyšet Zuzana Bartošová s tím, že jako příklad by mohlo sloužit znovuoživení zámku v Čechách pod Kosířem.

I běžní lidé by proměnu ptenského zámku více než uvítali.

„Byla bych moc ráda, já jsem tam prožila veliký kus dětství, protože můj tatínek tam promítal filmy a strejda prodával lístky,“ vzpomíná s nostalgií Eva Plesková.