V Křinci je nějaký zámek? Reaguje mnoho lidí na Nymbursku, dokonce i v samotném městysu. Ano, ale během posledních pětašedesáti let byl známý také jako škola, zemědělský sklad, pekárna nebo archiv. Nakonec jen chátral. Jeho současný majitel se pustil do nelehkého úkolu. Budovu postupně rekonstruuje ve spolupráci s památkáři a umožňuje přístup veřejnosti.

„Vlastně na přání místních, kteří na zámek ještě chodili do školy, jsem zpřístupnil malý prohlídkový okruh. Zahrnuje místnosti, kde se místním pamětníkům vrací vzpomínky na školní léta, seznamování 
i první lásky. Vzpomínají 
a vypráví mi," vysvětluje pohnutky k zpřístupnění zámku veřejnosti jeho současný majitel Zdeněk Harapes.

Jeho představou přitom není komerční atrakce pro návštěvníky zámku, ale spíše místo setkání.

Zlatá éra zámku skončila 
s posledními majiteli, což byla rodina bankéřů z Frankfurtu. Německá rodina, sžitá s místními obyvateli, musela odejít 
a v roce 1945 se brány zámku otevřely všem. Následkem bylo vybrakování interiérů stylem „kdo co unesl". Podle pamětníků si lidé odnášeli věci, které potřebovali, ale byli i tací, kteří z nenávisti k Němcům jen bezduše demolovali zrcadla a jiné vybavení.

Po dvou letech došlo na velké dělení a budovu zámku začal využívat Státní statek 
a další instituce včetně školy. V té době došlo k četným necitlivým úpravám interiérů. 
V 50. letech zde dokonce fungovala pekárna pro široké okolí.

Poté se stal zámek asi na patnáct let školou. Na devítiletku se sjížděly děti z Křinecka a budova příjemně ožila. Současný majitel toto období vnímá jako světlejší. V kamenném sálu vznikla tělocvična, v modrých saloncích ředitelna a kabinety, ale bohužel také záchody.

Když se škola přestěhovala do nové budovy, zámek se zase rozdělil pro zemědělské družstvo, civilní obranu, nebo sklady Červeného kříže.

V 70. letech přešel zámek do rukou státu, který v něm zřídil depozitář Národního muzea. Až se stala velká krádež 
a archiv se odstěhoval. Pak už zámek jen chátral. Rozbitá okna, hnízda ptáků, plíseň a houby, promáčené stropy.

Národní muzeum v inzerátu nabídlo zámek k prodeji. Po celou zmíněnou dobu zámek nikdo nespravoval, především statiku. Pan Harapes zámek vlastní čtyři roky. Dva roky zámek jen vyklízel, čistil a zasklíval. S podporou městyse a nakonec i místních lidí, se zámek daří vracet k životu. Našli se dokonce lidé, kteří vrátili inventář zámku, který třeba našli doma na půdě.

V Křinci žijí ještě dva pamětníci, kteří si pamatují pana barona. Zámek se vrací do povědomí lidí, snad se vrátí také do turistických průvodců. Expozice se skládá z dobových předmětů z 1. republiky, které vyvolají i vzpomínky na školu, majitel ji doplnil i z vlastních sbírek. Nyní je zpřístupněna čtvrtina hlavního křídla včetně modrých salonků a kamenného sálu.

Majitelé zámku:

2008 Zdeněk Harapes
1808 – 1945 rodina Bethmann
1796 Jakub Wimmer (důstojník)
1649 Morzínové, Pavel z Morzína v tomto roce staví zámek na místě původního hrádku