Důležitý je plán. Procestovat jižní část britských ostrovů a spoléhat na vnitrostátní dopravu, byť je sama o sobě komfortnější než u nás, na to by vám čas asi nestačil. Proto je dobré mít, anebo si vypůjčit automobil. S ním se objet spousta věcí typických pro celou Anglii, jako jsou menší i větší města, vesnice s bydlením vedle luk plných ovcí či krav, samozřejmě památek, ale také poutavého pobřeží se surfaři.

Když už je řeč o památkách, které lze najít snad na každém rohu, určitě zaujme fakt, že se Angličané k cenným objektům chovají mnohem lépe než Češi k těm svým. Nikde neuvidíte provazy zakazující vstup tam a tam, stačí stručné a milé upozornění třeba v podobě bodláku nebo větývky na cenné židli, což značí nesedat.

Pas se vyplatí

Před zkoumáním tajů a zákoutí anglické historie doporučujeme důsledné plánování, a to už i v případě cesty na ostrovy. Nejlevněji vychází varianta trajekt a ještě lépe s předešlým zakoupením lístků (60 euro za 4 lidi a auto). Co se týká památek, vyplatí se už v Česku pořídit pasy na vstupy. Na ty pod hlavičkou English Heritage stojí 43 liber (cca 1290 Kč) na 10 dnů i s parkovným, na památky National Trust je to o libru méně (cca 1260 Kč) na týden.

Jednotlivé vstupné se přitom pohybuje mezi sedmi a deseti librami (cca od 210 Kč) bez parkovného, takže při snaze objet co nejvíce objektů zájmu byste si museli hodně připlatit.

Ale není to jen historie, co dělá jih země zajímavým. Nachází se zde dost surfařských pláží (kolem Baggy Pointu), takže se ve vlnách dá vyřádit. Jen musíte počítat s tím, že voda je chladnější. Zábavné může být i nahodilé sledování hry spočívající v přenášení kamenů s nálepkami úsměvů a zanechávání jich coby jakýchsi vzkazů na různých myslitelných i nemyslitelných místech.

Gastrozážitek? Piknik!

Našinec zvyklý na poměry ve středu Evropy bude asi na britském venkově zírat, jak jsou místní důvěřiví. Vždyť vlastně skoro nic nezamykají a v autech mají klidně cennosti na sedadle. V centru Londýna byste ale s něčím takto lehkovážným logicky nepochodili.
Milost a ochota jsou poté jakousi samozřejmostí. Angličané zkrátka absolutně nemají problém s čímkoliv pomoci! A dokonce se (alespoň ti na jihu) snaží změnit přízvuk, abyste jim lépe rozuměli.

Co ovšem nebude během pobytu u nich budit nadšení, je strava. Nic moc zajímavého nečekejte, Fish and Chips (ryba s hranolkami) přelité octem na ochutnání ano, ale to je asi tak vše. Snad jen pro lokalitu typické Pastises – kapsy plněné mletým masem - a pak tradiční snídaně, po kterých se ale ještě dlouho tráví, stojí za zmínku. A tak (nejen) gastronomickým zážitkem může být obyčejný piknik se sendviči na speciálně určeném místě skoro u každé památky.

Historie vs. zážitky

Před návštěvou Anglie je důležité vědět, že jsou zde památky rozděleny na dvě skupiny - English Heritage a National Trust. Zatímco první z nich spadá pod státní organizaci, jejíž objekty působí možná trochu chuději, ovšem ukazuje, jak žili například vojáci, druhá má nádech šlechtického života a cílí více na zážitky. Jaké? Dobrovolná organizace National Trust má zájem o udržení památek ve velmi reprezentativním stavu a snaží se předvést vše tak, jako by ve stavbách doteď někdo bydlel (viz Zámek Lanhydrock).

Zámek Lanhydrock

Možná největší tahák celé jižní Anglie. Při prohlídce chodíte místnostmi zařízenými třeba i s hračkami, knihovnou nebo kuchyní s čerstvým ovocem a pečivem na stole. Přítomni jsou takzvaní pánové nebo paní domácí, kteří ochotně zodpovědí jakékoliv otázky. Zajímavostí je hudební místnost, kde mají klavíry a každý, kdo přijde, si může zahrát…

Kolik co stojí

Pivo v restauraci    cca 3 libry (90 Kč)
Nealko v restauraci    cca 2 libry (60 Kč)
Snídaně    cca 8 liber (240 Kč)
Jídlo v retsauraci    od 10 liber (cca 300 Kč)
Litr naturalu 95 cca 1,4 libry (42 Kč)