Druhý den ráno vstáváme hodně brzy. Sice máme budíky na šestou, ale naše vnitřní hodiny s evropským časem nás budí podstatně dříve. Takže vyjíždíme ještě před stanoveným časem.


Čeká nás celodenní okruh okolo sopky Mount Rainier. Ta je se svými 4392 metry patou nejvyšší horou kontinentální Ameriky. A mnozí tvrdí, že je i nejkrásnější. Obrovsky kužel se zdvihá z téměř nulové výšky a celoroční pokrývka ze sněhu a ledu z něj dělá jednu z nejhezčích hor USA.


Vyjíždíme na severní stranu a naším prvním cílem je vyhlídková silnice k Sunrise Visitors Center. Zvedá se do výšky téměř 2000 metrů a otevírá se až po roztátí sněhu, často až na počátku léta. Máme štěstí, cesta je již otevřena a my vyjíždíme až nahoru k úchvatným vyhlídkám. Sopka Mount Rainier je díky klimatu 300 dnů schována v mracích. My ji ale máme jako na dlani a k tomu nádherně nasvícenou sluníčkem. Jeden z mála nádherných dnů a my jsme tady. Nemůžeme se vynadívat na krásu sopky, jejíž vrchol zdobí 26 ledovců a pro dnešní den i sluneční paprsky a modrá obloha.


Ale další program nepočká, tak sjíždíme o 1500 metrů níž a jdeme na krátkou procházku na Grove of The Patriarchs Trail. Asi hodinové putování nás zavedlo pres houpavý visutý most do oblasti, kde rostou až 1000 let staré cedry. Krásný zážitek pod majestátnými stromy.
Odpolední program začínáme vycházkou u Box Canyonu. Padesát metrů hluboký kanon má šířku pouze pár metrů. Další cíl naší cesty vedl na informační centrum Paradise Henry M, Jackson. Zde jsme sice na přeplněném parkovišti, ale nejblíže vrcholu sopky a také ledovcům. Velky zážitek ještě umocňují nádherně rozkvetlé louky v celém okolí. Zůstáváme zde téměř dvě hodiny a jen těžce se loučíme. Ale čeká nás téměř 250 km je Hoquianu a s ním samozřejmě i dešťové pralesy Národního Parku Olympic. Ale o tom až příště.

Miloslav Martan

Putování skupiny Jihočechů po severozápadu USA můžete sledovat také na www.facebook.com/miloslav.martan.