Předpovídat počasí nadcházejících dní je jako věštit ze skleněné koule. Spoléhat se na výhledy meteorologů mnohdy ani nelze. Ledové úkazy, jež nečekaně a znenadání vyzdobí naši přírodu, se totiž tvoří pouze za příhodných klimatických podmínek. K tomu je nutné vlhko a pak dlouhotrvající mráz, občas malá obleva a opět dlouhotrvající mrznutí. Neexistuje ale žádný předem daný termín, kdy se za nimi vydat.

Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanější v Moravském krasu
Krápníky za svitu baterek. Zimní Moravský kras láká na běžně nepřístupná místa

I dnes máme zimy, kdy jsou ledopády opravdu velké a jejich zbytky vydrží výjimečně až do dubna. Zkrátka rok od roku je to jiná podívaná. A to je na nich vzrušující. Navíc mají vždy jiné tvary svádějící naší představivost, připomínají totiž často postavy i předměty a některé vás odmění pozoruhodnými barvami.

Jeskyně víl je ledová pouze v zimě

V národním parku České Švýcarsko, ale i v širším okolí Labských pískovců a Lužických hor se s většími jeskyněmi nesetkáme, a tak se ledové poklady vážou hlavně na skalní převisy a zejména tam, kde kape voda. Známá malá jeskyňka Jeskyně víl je víceméně pouze temným zákoutím nízkého skalního převisu.

Velké množství takzvaných „ledopádů“ neboli ledových krápníků můžeme najít například v okolí Brtníků, Vlčí Hory a Kyjova. „V zimě tu Správa národního parku České Švýcarsko udržuje značenou stezku, která dovede návštěvníky za známými ledovými útvary jako jsou Varhany, Opona, Ledový sloup nebo Betlém,“ vyjmenovává oblasti bohaté na ledové úkazy Václav Sojka z národního parku.

Nová zážitková Stezka Valaška přivítala o druhém lednovém víkendu první návštěvníky, ačkoli řádný provoz oficiálně zahajuje až ve středu 16. ledna 2019.
Pustevny se chlubí novou vyhlídkou. Láká na skleněnou plošinu i úchvatný výhled

Fyzická zdatnost a dobré zimní oblečení se při výletu za Brtnickými ledopády hodí. Výlet není pro dobře připraveného návštěvníka v žádném případě extrémní. Možná s výjimkou Jeskyně víl, kde se prudká přístupová cesta někdy stává ledovým toboganem. I přístup k Ledovému sloupu v Havraní rokli u Vlčího potoka na tom bývá podobně.

Unikátní je samo o sobě prostředí pískovcových skal, ve kterém se ledopády tvoří. Ty jsou pak onou pověstnou třešničkou na dortu. „V létě se nás lidé často ptají na cestu do ‚ledové‘ Jeskyně víl. Dokola trpělivě vysvětlujeme, že Jeskyně víl je ‚ledová‘ pouze v zimě,“ vysvětluje Sojka.

Kaple Božího hrobu na Petříně po rekonstrukci.
Kaple Božího hrobu na Petříně je kompletně zrestaurovaná. Je z ní ozdoba parku

„Za příznivých zimních podmínek se stává, že se k návštěvě ledopádů o víkendu rozhodne větší množství lidí a v Kyjově, Vlčí Hoře a Brtníkách pak nestačí parkoviště a lidé hromadně parkují na vozovce a ucpávají místní komunikace. Takže doporučujeme návštěvu vlakem nebo autobusem,“ dodává.

Petrovy krápníky

Ve Spálově je třináct skalních útvarů, z nichž pět vzniklo lidskou rukou. K těm patří i Petrova skála, která sloužila k těžbě břidlice. Petrovu skálu tvoří jeskyně s půdorysem 8 x 9 metrů a výškou maximálně pět metrů. Vlivem svisle orientovaných vrstev břidlice vytváří prosakující voda v jeskyni za příznivých mrazivých podmínek koncem zimy ledová seskupení krápníků všech druhů stojatých stalagmitů, visících stalaktitů i spojených stalagnátů.

„Krápníková výzdoba v jeskyni bývá různá, ale v posledních letech zaznamenáváme vlivem sucha a mírných zim výzdobu méně bohatou. Jeskyně je dostupná celoročně, ale ledové krápníky jsou k vidění jen na konci zimy,“ uvádí Ludmila Sucháčková, starostka městyse Spálov.

Na nejvyšším místě nad obcí Kobylí na Břeclavsku stojí mezi vinohrady unikátní rozhledna.
Unikátní rozhledna mezi vinicemi v Kobylí slaví úspěchy. Všiml si jí i Forbes

Do Petrovy skály se dá dostat buď právě od Spálova, nebo lehčí a kratší je dolní trasa podél potoka, jenž ústí do potoka Suchá u komunikace Odry Potštát. V době tvorby krápníků bývají chodníky vyšlapané turisty a cesta není nějak fyzicky náročná.

Okrové ledopády

Ledopády v Národní přírodní rezervaci Pulčín – Hradisko se začínají tvořit v prosinci a svého vrcholu dosahují v závislosti na počasí na přelomu února a března. Unikátní zbarvení do okrově-oranžovo-hnědých tónů barev jim propůjčuje mikroskopická řasa žijící v ledu, jíž se též říká sněžná řasa.

Ledopády leží mimo stabilně označené trasy, a tak je cesta k nim vyznačena speciálními značkami vedoucími z centra osady Pulčín. Vzhledem k nutné ochraně přírody v rezervaci jsou přístupné pouze od 1. ledna do 15. března.

Nový vyhlídkový val u obce Kněževes.
Pozorujete rádi letadla? Vyhlídkový val u obce Kněževes je opět otevřen

Za pozornost stojí také Propadlý hrad ležící na jižním svahu kopce Hradisko, jenž se v zimních měsících obléká do raritního kabátku. I zde se ve skalních puklinách a na převisech objevují oranžově zbarvené ledopády a rampouchy.

„Se sněžnými řasami je spojena poměrně dávná historie. Již kolem roku 1585 bylo pozorováno zbarvení sněhu. Pulčínské skály tedy přicházejí v úvahu jako nová lokalita pro studium sněžných řas, jejichž dostupnost je často velmi komplikovaná,“ poukazuje na unikátnost mikroorganismů Michaela Lamačková z okresního úřadu Francova Lhota.

Pulčínské skály přidávají tedy další důvod k obdivu a k ochraně. „Oblast Pulčínských skal je obdivuhodná ve všech ročních obdobích. Na své si přijdou milovníci květeny, obdivovatelé motýlů, sběratelé hub a všichni milovníci přírodních krás,“ dokládá přírodní jedinečnost lokality Lamačková.

Stezka v oblacích. Tady si spíš přejte bezmračný výhled, který je úchvatný
Dolní Morava láká na panoramatickou restauraci i vyhlídkovou sjezdovku